Čtení na tyto dny

Jarní přijímání

Je dobře na jaře
když rozkvetou skládky
rozžhaví
se rané kopřivy
a vypláznou lopuchové listy

A já opřen
o polední kravín
na vysvícené slámě
žvýkám hrách a kroupy
s listy pampelišek

A zas už cítím
jak se mi jaro v ústech proměňuje
nabírá do krup
a ve volnoběhu ticha
tvrdne do hlíny
na rozježděném dvoře

(Zdeněk Volf) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť k buku sv. Dvojice

Pavel Klvač, č. 2/2026, str.3

Tajemná kočka divoká znovu obývá české lesy

Martina Labudová, č. 1/2026, str. 50

Hořečky a jejich životní strategie

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 1/2026, str. 47

Když přiletí sýkora biouhelníček

Renata Placková, č. 1/2026, str. 43

Společnost pro uvádění ptačích jmen v krásné literatuře na pravou míru

Petr Čermáček, č. 2/2026, str. 43, pro předplatitele

Malí farmáři versus velcí zemědělci, nebo jsme všichni na jedné lodi?

č. 1/2026, str. 10, pro předplatitele

Jak na hořečkové louky

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 2/2026, str. 40, pro předplatitele

Kam s ní?

Renata Placková, č. 2/2026, str. 36

Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině

č. 1/2026, str. 39, pro předplatitele

Nejde jen o hezké výhledy

Kateřina Lagner Zímová, č. 2/2026, str. 32, pro předplatitele

Zeleň pod proudem

Martin Pavelka, č. 1/2026, str. 33

Život pro ochranu přírody

Martin Škorpík, č. 1/2026, str. 2

Beskydská idyla trochu jinak

Vojtěch Bajer, č. 1/2026, str. 22, pro předplatitele

Mně se dostalo za život mnoho krajin srdce

Vlastimil Kostkan, č. 1/2026, str. 36, pro předplatitele

Trochu osobní nekrolog

Václav Štěpánek, č. 2/2026, str. 30

Racionální a udržitelné rozhodování o využití krajiny

Ondřej Lagner, č. 2/2026, str. 9

Krajina je naše rukojmí

David Veselý, č. 1/2026, str. 52, pro předplatitele

Zásahy u Ptačího potoka na Šumavě a porušení legislativy EU


Mojmír Vlašín, č. 5/2012, str. 27

V minulém čísle Petr Čermáček zrelativizoval varování Stínové vědecké rady národního parku Šumava ohledně kácení na Ptačím potoce. On sám má vědecké pochybnosti, které jsou na místě, správa parku ovšem porušovala evropské směrnice. A to je nepochybné. Do Evropské unie nás nikdo nehnal, rozhodli jsme se svobodně. Když už jsme ale vstoupili, musíme dodržovat, k čemu jsme se zavázali. Jinak působíme jako členové klubu vegetariánů, kteří se tam přišli natláskat klobáskami.

Směrnice 92/43/EHS (o stanovištích) v čl. 6 odst. 3 stanoví: „Jakýkoli plán nebo projekt, který s určitou lokalitou přímo nesouvisí nebo není pro péči o ni nezbytný, avšak bude mít pravděpodobně na tuto lokalitu významný vliv, a to buď samostatně, nebo v kombinaci s jinými plány nebo projekty, podléhá odpovídajícímu posouzení jeho důsledků pro lokalitu z hlediska cílů její ochrany. S přihlédnutím k výsledkům uvedeného hodnocení důsledků pro lokalitu a s výhradou odstavce 4 schválí příslušné orgány příslušného státu tento plán nebo projekt teprve poté, co se ujistí, že nebude mít nepříznivý účinek na celistvost příslušné lokality, a co si v případě potřeby opatří stanovisko široké veřejnosti.“ Je třeba konstatovat, že Správa národního parku Šumava postupovala v rozporu s tímto ustanovením a hrubým způsobem ho porušovala a porušuje.

Existuje celá řada důkazů, že zásahy prováděné v národním parku Šumava, navíc v takovém rozsahu, toto cenné území přímo poškozují. V místech s výskytem druhů, jejichž stanoviště jsou předmětem ochrany podle směrnice 92/43/EHS (např. rys ostrovid, vydra říční) či směrnice 2009/147/ ES (tetřev hlušec, datlík tříprstý) na území jiných národních parků v Evropské unii, které jsou rovněž lokalitami Natura 2000, se zásahy neprovádějí. Jako příklady lze uvést národní parky Bayerischer Wald, Berchtesgaden v Německu, či v Rakousku Kalkalpen, nebo v Polsku Tatrzański Park Narodowy.

Provádění těžeb kůrovcem napadených stromů a použití biocidů nelze považovat za opatření pro péči o danou lokalitu nezbytné. Je tedy nutné provést odpovídající posouzení s ohledem na to, že taková činnost bude mít na tuto lokalitu významný vliv, a to buď samostatně, nebo v kombinaci s jinými plány nebo projekty. Plán nebo projekt může být podle čl. 6 odst. 3 uvedené směrnice bez tohoto posouzení schválen, resp. přímo uskutečněn pouze za předpokladu, že není žádná z vědeckého hlediska důvodná pochybnost o tom, že zde není záporný vliv ať už samostatně nebo v kombinaci s jinými plány či projekty na území jako takovém. Takové odborně zdůvodněné pochybnosti o vlivu kácení byly a stále jsou. Při kácení z fytosanitárních důvodů je zřejmý významný negativní vliv mimo jiné na tyto předměty ochrany: 91D0 - rašelinný les, 9410 - acidofilní smrčiny, tetřev hlušec. Naopak u bezzásahového managementu nebyl zjištěn žádný škodlivý vliv na předměty ochrany.

Ve dnech 12. a 13. září navštívila Šumavu mise Evropské komise. Závěry se do uzávěrky čísla nepodařilo získat.

Mojmír Vlašín

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu