Čtení na tyto dny

Předjaří

krajina strmí tichem snu
bílá a hnědá a zurčení
červenohnědé siluety nahých strážců zimy
jež neuhlídali
a ze studně studu krčí rameny

tak téměř bez pohybu hyne epocha

krom poškubaných cárů kdesi pod nebem
se tichem nese
už jen kovově černý rozsudek havrana
ukládající toliko
co sněhy odkryly ztrápeno
budiž do třikráte sedmi dnů
potaženo zelení
proti čemuž
není odvolání

(Miroslav Sedláček) 

 

Zásahy u Ptačího potoka na Šumavě a porušení legislativy EU


Mojmír Vlašín, č. 5/2012, str. 27

V minulém čísle Petr Čermáček zrelativizoval varování Stínové vědecké rady národního parku Šumava ohledně kácení na Ptačím potoce. On sám má vědecké pochybnosti, které jsou na místě, správa parku ovšem porušovala evropské směrnice. A to je nepochybné. Do Evropské unie nás nikdo nehnal, rozhodli jsme se svobodně. Když už jsme ale vstoupili, musíme dodržovat, k čemu jsme se zavázali. Jinak působíme jako členové klubu vegetariánů, kteří se tam přišli natláskat klobáskami.

Směrnice 92/43/EHS (o stanovištích) v čl. 6 odst. 3 stanoví: „Jakýkoli plán nebo projekt, který s určitou lokalitou přímo nesouvisí nebo není pro péči o ni nezbytný, avšak bude mít pravděpodobně na tuto lokalitu významný vliv, a to buď samostatně, nebo v kombinaci s jinými plány nebo projekty, podléhá odpovídajícímu posouzení jeho důsledků pro lokalitu z hlediska cílů její ochrany. S přihlédnutím k výsledkům uvedeného hodnocení důsledků pro lokalitu a s výhradou odstavce 4 schválí příslušné orgány příslušného státu tento plán nebo projekt teprve poté, co se ujistí, že nebude mít nepříznivý účinek na celistvost příslušné lokality, a co si v případě potřeby opatří stanovisko široké veřejnosti.“ Je třeba konstatovat, že Správa národního parku Šumava postupovala v rozporu s tímto ustanovením a hrubým způsobem ho porušovala a porušuje.

Existuje celá řada důkazů, že zásahy prováděné v národním parku Šumava, navíc v takovém rozsahu, toto cenné území přímo poškozují. V místech s výskytem druhů, jejichž stanoviště jsou předmětem ochrany podle směrnice 92/43/EHS (např. rys ostrovid, vydra říční) či směrnice 2009/147/ ES (tetřev hlušec, datlík tříprstý) na území jiných národních parků v Evropské unii, které jsou rovněž lokalitami Natura 2000, se zásahy neprovádějí. Jako příklady lze uvést národní parky Bayerischer Wald, Berchtesgaden v Německu, či v Rakousku Kalkalpen, nebo v Polsku Tatrzański Park Narodowy.

Provádění těžeb kůrovcem napadených stromů a použití biocidů nelze považovat za opatření pro péči o danou lokalitu nezbytné. Je tedy nutné provést odpovídající posouzení s ohledem na to, že taková činnost bude mít na tuto lokalitu významný vliv, a to buď samostatně, nebo v kombinaci s jinými plány nebo projekty. Plán nebo projekt může být podle čl. 6 odst. 3 uvedené směrnice bez tohoto posouzení schválen, resp. přímo uskutečněn pouze za předpokladu, že není žádná z vědeckého hlediska důvodná pochybnost o tom, že zde není záporný vliv ať už samostatně nebo v kombinaci s jinými plány či projekty na území jako takovém. Takové odborně zdůvodněné pochybnosti o vlivu kácení byly a stále jsou. Při kácení z fytosanitárních důvodů je zřejmý významný negativní vliv mimo jiné na tyto předměty ochrany: 91D0 - rašelinný les, 9410 - acidofilní smrčiny, tetřev hlušec. Naopak u bezzásahového managementu nebyl zjištěn žádný škodlivý vliv na předměty ochrany.

Ve dnech 12. a 13. září navštívila Šumavu mise Evropské komise. Závěry se do uzávěrky čísla nepodařilo získat.

Mojmír Vlašín

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu