Čtení na tyto dny

Král smrků

(Smrk ztepilý
Stáří 180 let
Výška 38 m
Obvod 402 cm)

Prší
Přítmí pravěkého lesa
Ticho kapradin a trav
a kapající vody

Posvátná úzkost
slovanského obětiště

Zpovzdálí
hluk dětské
školní křížové výpravy

Směrovka: Král smrků 300 m

Zpáteční cestou
sbírám papírky
od žvýkaček a bonbonů
zn. Velim

(Jaroslav Kvasnica
Mariánské lázně 1987) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť na Svatou Horu II. Pěší putování

Václav Štěpánek, č. 1/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Putování za vyplaveným dřevem

Petr Čermák, č. 1/2024, s. 20-22, pro předplatitele

Beskydy Rudolfa Jandy. Věnováno 50. výročí vzniku CHKO Beskydy

Václav Štěpánek, č. 1/2024, , pro předplatitele

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Jsou cesty kamenů, květů a v nich návrat (krátká potulka rodnou i domovskou Vysočinou)

Miloš Doležal, č. 4/2023, s. 18-21, pro předplatitele

Když horizontálu cesty protne vertikála, pak se cesta stává poutí

Josef Kroutvor, Pavel Klvač, č. 4/2023, s. 2-3, pro předplatitele

Ohlédnutí za půlstoletím Ramsarské úmluvy

Jan Plesník, č. 3/2023, s. 2-5, pro předplatitele

K hydromorfologickému působení bobra evropského

Tomáš Just, č. 3/2023, s. 29-33

Algolog v mokřadech

Olga Lepšová-Skácelová, č. 3/2023, s. 39-41, pro předplatitele

Hnízdění ve věnci

Dagmar Pecková, č. 3/2023, s. 46-47

V zahradách duše


Pavel Klvač, č. 5/2012, str. 30

Hesse, H.: Radosti zahradníka. Argo, Praha 2012, 235 s.

Práce na zahradě je především práce s půdou. Většinou s ohnutými zády, často vkleče. Ač nízko u země nebo rovnou v zemi, má svoji poetickou a povznášející rovinu. Stává se osobním útočištěm, pozvedá do výšin snění. Čtenář si může vzpomenout třeba na Zahradníkův rok Karla Čapka, milovník výtvarného umění na petrkovskou zahradu Bohuslava Reynka, každý školák na svoje literární toulky Zahradou Jiřího Trnky. V nedávno vydaném souboru úvah, povídek a básní Hermanna Hesseho najdou podněty všichni zahradníci.

Překlad Hesseho výběru „zahradní“ tvorby přichází k českému čtenáři právě včas - v době rostoucí obliby přírodních zahrad. Noví zahrádkáři dnes mimo čistotu své domácí produkce vitaminů oceňují i duchovní nadhodnotu práce na zahradě, pozorování koloběhu přírody i partnerské vztahy s dříve málo vítanými návštěvníky zahrady. Básně a zamyšlení slavného spisovatele nám mohou být spíše pobídkou k pěstění duševního vhledu do tajemství našich zahrad než návodem k jejich skutečnému uspořádání. Kromě potřebného tělesného uvolnění nacházel Hesse mezi záhony a stromy též vhodné místo „k meditaci, spřádání vláken fantazie a ke koncentraci duševních nálad“. Zahradní idyla mu byla domovem, ochranou před vrtochy vnějšího dění.

V jeho textech vystupuje zahrada jako místo melancholické, jako metafora mládí - „mé mládí bylo, jak bych zahradou se bral“, jako projekční plátno proměn básníkových citů a životních etap na pozadí změn ročních cyklů přírody - „Mdlé léto se s chvěním blíží / tiše ke svému skonu“. I jako místo mystického rozjímání, kde stromy mají svoji posvátnost a jsou předmětem uctívání - „v jejich vrcholcích šumí svět, jejich kořeny spočívají v nekonečnu“. A samozřejmě i místem všednodenní zahradnické rutiny a přemáhané nepřízně přírody, která sice dovoluje člověku, aby si budoval s oporou své fantazie, holých rukou a drobného náčiní svůj idylický mikrosvět, přitom mu ale dává neustále najevo, kdo má v tomto světě vůní, chutí a obrazů jednoznačně navrch.

Pavel Klvač

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu