VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Poprvé se sešel tzv. Zelený klimatický fond, který by měl shromažďovat příspěvky ekonomicky vyspělých zemí určené na projekty, které rozvojovým zemím pomůžou v boji proti změnám klimatu. Ačkoliv je fond prozatím prázdný, je nutné správně nastavit mechanismy jeho fungování, aby byly prostředky využívány smysluplně. Do roku 2020 by tímto fondem mělo protéct až sto miliard dolarů.

Podle výzkumu Carbon Disclosure Project (CDP) dochází stále k nárůstu podílu firem, které berou vážně problém změny klimatu. Dle čerstvě vydané studie 78 % z největších světových firem bere změnu klimatu jako součást svých podnikatelských strategií. Je tedy možné očekávat další tlak z komerčního sektoru na vlády a mezinárodní vyjednávání.

— 

Důsledky změny klimatu jsou v posledních desetiletích horší, než se předpokládalo. K takovým výsledkům se dopracoval tým Jamese Hansena z Kolumbijské univerzity v New Yorku na základě nové analýzy teplot z celého světa za posledních šedesát let. Vlna veder v Rusku roku 2010 nebo loňské katastrofické sucho v Texasu jsou tak podle vědců nejen příkladem možných změn budoucích, ale jsou již přímo způsobeny změnou klimatu. S tím, jak rostou průměrné světové teploty, stávají se častějšími i neobvyklé výkyvy počasí.

Tento trend popisuje Hansen na příkladu hrací kostky. Zatímco dříve měla kostka dvě pole pro teplé počasí, dvě pro normální a dvě pro studené, dnes je na kostce více teplých polí na místo těch normálních. Zvyšuje se tak pravděpodobnost, že padne nadprůměrně teplé počasí.

Tomu odpovídá i chování arktického ledovce. Vzhledem k rostoucím teplotám v Arktidě přes léto odtává více ledu, než v zimě stihne namrznout. Jeden z největších světových odborníků na ledovce, profesor Peter Wadhams z univerzity v Cambridge, předpokládá, že do čtyř let může v letním období dojít až k úplnému rozpuštění arktického ledovce.

Špatnou zprávou v tomto ohledu je, že čím dál častější předpovědi tohoto typu začínají vést k nárůstu podpory metod geoinženýrství. Tedy snahám o cílené zásahy do ekosystémů - masivní vypouštění aerosolů do horních vrstev atmosféry, umísťování odrazných zařízení na oběžnou dráhu či přimíchávání železa do oceánů. Doufejme, že se podobné zásahy nepodaří prosadit.

Jan Labohý