Vstup pro předplatitele: |
Džbán luny na střepy
rozbil se o vrch gruně,
Měsíc jej neslepí,
pro lásku půlnoc stůně.
Pec slunce nad lesy
již vypaluje hlínu
na nový džbán a zavěsí
jej brzy nad krajinu
(Jindřich Zogata)
O nás bez nás
Ministr zemědělství Petr Gandalovič dorazil 11. dubna 2008 do obce Nové Heřminovy, kde přítomným starostům a občanům představil řešení proti povodňové ochrany (PPO) obcí na horním toku řeky Opavy. Spočívá ve výstavbě tzv. menší nádrže Nové Heřminovy (MNNH) a dalších doprovodných opatřeních, především v úpravě toku Opavy. Návrhy připravilo jeho ministerstvo ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí (MŽP). 21. dubna 2008 přijala vláda usnesení, kterým bylo toto řešení PPO schváleno jako "konečné". Obyvatel dotčených obcí ani jejich starostů, natožpak nevládních ekologických organizací se "nikdo na nic neptal" a rozhodnutím daným z vrchu byli postaveni před hotovou věc. Starosta Nových Heřminov Radovan Jílka může jen konstatovat, že o osudu jeho obce bylo rozhodnuto kdesi za zavřenými dveřmi. Naštěstí pro něj i pro občany obce Nové Heřminovy nebylo politicky únosné připustit stavbu velké nádrže, která by vesnici o 286 stálých obyvatelích zcela zatopila.
Velká či malá přehrada
Nepolevující tlak na výstavbu vodní nádrže Nové Heřminovy, který byl od povodně v červenci 1997 vytvářen ze strany státního podniku Povodí Odry, tak takřka po jedenácti letech vyústil v prosazení varianty MNNH. Můžeme se radovat, že tuto krásnou obec zcela nezatopí velká přehrada. Pozitivně vypadá též to, že je v koncepční otázce zajištění PPO v povodí horní Opavy konečně jasno a nastane čas na praktickou realizaci protipovodňových opatření.
Od počátku proti sobě stály dvě základní představy. Na jedné straně zcela konkrétní návrh na vybudování velké přehrady, který byl na nejvyšší úrovni zaštítěn Ministerstvem zemědělství (MZe). Na straně druhé obecný přístup, který preferuje přírodě blízká opatření v PPO, jenž byl dlouhodobě deklarován MŽP. Zatímco se MZe prostřednictvím Povodí Odry, s.p., aktivně činilo a asertivně přicházelo s variantou velké nádrže Nové Heřminovy, MŽP coby ústřední vodoprávní úřad v ochraně před povodněmi pasivně blokovalo zatopení dotčené obce. Tento stav, přetrvávající za socialistických vlád, ovšem nemohl vydržet věčně, natožpak za agilního ministra Martina Bursíka. Vláda premiéra Mirka Topolánka usnesením z 12. března 2007 otevřela cestu k nastolení menší varianty nádrže Nové Heřminovy.
Měkká a tvrdá studie
Na základě březnového usnesení obě ministerstva zadala vypracování příslušných studií. Pod taktovkou MŽP vznikla v dílně Ekotoxy za spolupráce mnoha odborníků nákladná studie, jež měla přinést komplexní návrh konkrétních přírodě blízkých protipovodňových opatření (tzv. měkká opatření), včetně stanovení jejich efektivity a ekonomické nákladnosti, který by ve svém důsledku vedl k co největšímu zmenšení nádrže v Nových Heřminovech. Jinými slovy, co by se nepodařilo ochránit pomocí měkkých opatření, řešilo by se příslušně "velkou" přehradou a též úpravami toků.
Na vypracování studie zbylo pár měsíců a její hlavní účel (tj. vypracování alternativy k přehradě) se nenaplnil a z mnoha důvodů naplnit ani nemohl. Zpracovatelé studie např. v podstatě rezignovali na možné zvýšení retence vody v lesní (západní) části povodí horní Opavy.
Protierozní a protipovodňové návrhy soustředili zejména v zemědělských oblastech, které se nacházejí ve východní části povodí horní Opavy. Proti přehradě Nové Heřminovy nepostavili vůbec žádnou koncepční alternativu. Navíc studií navržená přírodě blízká opatření, tedy např. záchytné průlehy, protierozní meze, plošné zatravnění, zasakovací pásy, stabilizace drah soustředěného odtoku, ale taky suché ochranné nádrže, jsou dle samotného závěru studie z hlediska ovlivnění regionálních srážek málo účinná.
Prakticky souběžně další tým odborníků pod vedením vodohospodářské firmy Pöyry (dříve Aquatis) zpracovává pro MZe Studii menší nádrže Nové Heřminovy v kombinaci s dalšími opatřeními v povodí horního toku řeky Opavy (prosinec 2007), do které již průběžně zapracovává návrhy na protierozní a protipovodňová opatření ze studie pro MŽP. Oproti původním úvahám i vlastnímu zadání se v průběhu jejího zpracování ukazuje, že menší nádrž nebude zase tak malá, jak se předpokládalo (cca 10 mil. m3). Proto bylo přistoupeno ke zvětšení menší nádrže na výsledný objem 16,15 mil. m3. Při této výšce vzdutí je již nutno zástavbu v Nových Heřminovech nad přehradou chránit hrázemi podél řeky Opavy, které budou dosahovat až 5 m nad stávající terén (průměrně 3,5 m).
Nové Heřminovy v přehradní době
Malebnou obec Nové Heřminovy tedy čeká zásadní změna. Menší nádrží bude zaplaveno na 56 stavebních objektů, z toho 24 s obytnou funkcí (v případě velké nádrže mělo jít o 156 objektů, z toho 87 obytných). Pokud budou přímo dotčení vlastníci zatápěných nemovitostí s MNNH souhlasit, tak jim stát slibuje nadstandardní vyrovnání, pokud ne, tak jejich majetky vyvlastní. Kde a jak budou tito lidé následně žít, dnes nikdo přesně neví. Zájmem obce je, aby se zatopená část Nových Heřminov přemístila do levobřežního svahu nad přehradou. Důraz je kladen na charaktedstickou rozvolněnou zástavbu a tradiční architektonické ztvárnění domů. "Nechceme zde paneláky naležato," říká doslova starosta Radovan Jílka. Obec by tak nepřišla o své občany a lidé by se nemuseli stěhovat do jiných vesnic či měst.
Velmi významným aspektem bude také řešení přeložky silnice I/45 kolem MNNH a obce, kdy doposud více rozpracované severní varianty jsou v kolizi s územními záměry jejího rozvoje a též velmi nevhodně protínají ponechanou část vesnice. Rovněž jižní obchvat MNNH má výrazný vliv na Nové Heřminovy, a to především z hlediska hlučnosti. Logicky se tedy jeví požadavek na výstavbu tunelu, který ovšem celou stavbu jižní přeložky značně prodražuje.
A co příroda?
Stavby přehrad velmi zásadním způsobem mění hydrologický režim řek, a to včetně chodu splavenin. Narušují říční kontinuum, znemožňují migraci živočichů (především ryb) či mění teplotní režim vody v toku pod nádrží.
Dosud nevyřešenou otázkou MNNH je ovlivňování chodu povodní, včetně těch malých. Na jedné straně stojí prioritní zájem na tom, aby max. retenční prostor nádrže byl ponechán na transformaci skutečně velkých povodní (Q50, Q100). Z tohoto důvodu autoři přehradní studie nejprve navrhovali výrazné předpouštění nádrže před příchodem vrcholu povodně. Na druhé straně toto preventivní opatření naráží na skutečnost, že i po realizaci všech naplánovaných PPO v povodí horní Opavy zůstanou některé lokality s velmi nízkou ochrannou a předpouštění nádrže by je v podstatě uměle zaplavilo ještě před vlastní povodní. Ze strany Povodí Odry proto zaznívají hlasy, že MNNH bude zachytávat či ovlivňovat i zcela malé povodně, a to zhruba od pětiletých vod. Mimo jiné tak voda zadržená z malých povodní může být zužitkována v plánované vodní elektrárně. Výroba proudu představuje přímý finanční tok do pokladny zmiňovaného státního podniku. U vodních elektráren se na říčním ekosystému negativně projevuje nárazový režim vypouštěných vod.
Chvályhodné je, že se projektanti nádrže snažili negativní dopady na splaveninový režim či migraci ryb co nejvíce snížit. Například kolem celé nádrže navrhli dlouhý (skoro 4,5 km) migrační obtok, jehož trasa obchází hladinu zásobního nadržení (při max. hladině bude obtok zatopen). Nebývalý rybochod začíná na toku Opavy v Nových Heřminovech, ještě nad samotnou MNNH, kterou levobřežně obtéká, prochází přehradní hrází a po překonání výškového rozdílu je vyústěn do řeky. Existuje více alternativ řešení, popsaný způsob má ovšem z hlediska říčních ryb tu podstatnou výhodu, že eliminuje nepříznivou změnu biotopu danou stálým zatopením části údolí nádrží.
A co Krnov?
Vraťme se však k zásadní otázce: Skutečně nelze protipovodňovou ochranu (PPO) v povodí horní Opavy zajistit bez výstavby přehrady v Nových Heřminovech? Řada lidí si stále myslí, že ano, a je také přesvědčena, že se tomuto řešení nevěnovala dostatečná pozornost.
Například v roce 2005 vznikla z nestátních prostředků získaných grantem Nadace Partnerství studie občanského sdružení Unie pro řeku Moravu, která se zabývá zkapacitněním řeky Opavy v Krnově a začleněním toku do struktury města. Autoři Václav Čermák a Helena Králová navrhují revitalizaci Opavy v Krnově, která zvětšeným korytem řeky převádí přes město variantně stoletou povodeň či dokonce povodeň z července 1997. Takový návrh je ovšem hozenou rukavicí, zastánci přehrady v Nových Heřminovech volí silná slova: "Studii považuji za nebezpečnou v tom, že lže o tom, že provede Opavou v Krnově průtok Q100 či Q1997." (Petr Březina, technický ředitel Povodí Odry, s.p., na debatě dne 3. 6. 2008)
Oficiální místa nechala k této studii vypracovat několik oponentních posudků, které se v jejím hodnocení lišily, přinášely výhrady k dílčím aspektům, avšak i kladné závěry. Nikdo se však nechopil toho, aby návrhy studie nechal dále rozpracovat a řešit případné nedostatky. Přitom je jasné, že nejde o slepou cestu. Konec konců i vládou schválená koncepce PPO v povodí horní Opavy počítá s tím, že na území města Krnova bude koryto řeky Opavy nákladně přebudováno (investice kolem 1 miliardy Kč). Otázkou je, zda tato úprava bude řešena ryze technickým a tvrdým způsobem nebo dle návrhů studie Ing. Čermáka, kde se řeka a město rozvíjejí ve vzájemném souladu ku prospěchu lidí i přírody. Studie i s grafickými přílohami je volně přístupná na www.uprm.cz, kde lze nalézt i odkaz na novou 3D vizualizaci návrhů na revitalizaci řeky Opavy v Krnově.
Kompromis za moc peněz
Jak tedy hodnotit výstavbu MNNH a vládou schválenou koncepci PPO v povodí horní Opavy? Výstižně celou složitou problematiku charakterizují slova starosty Nových Heřminov, pana Radovana Jílka: "Je to kompromis za moc peněz."
Ano, kompromisní politická dohoda mezi dvěma ministerstvy konečně otevřela cestu k realizaci protipovodňových opatření. Z tohoto pohledu je tzv. "konečná varianta" PPO relativním úspěchem, především pro MŽP, které zabránilo zatopení celých Nových Heřminov. I tak budou dopady realizace MNNH na obec zásadní a bude velmi záležet na tom, jak bude proces přípravy přehrady ze strany státu dále veden.
Co se týče odborného zabezpečení možných variant, jejich stupně rozpracování a přípravy, tak v celém procesu prací zcela dominantně, a to od začátku do konce, převažoval směr k výstavbě přehrady. Jiné alternativy byly řešeny mnohem méně či záměrně odsouvány. Za vše hovoří předložení tří závěrečných alternativ, z kterých si vláda mohla vybrat. Jednalo se o tyto "možnosti":
Již dnes jsou finanční náklady na realizaci vládním usnesením schválené koncepce PPO v povodí horní Opavy oficiálně odhadovány na osm až devět miliard korun, neoficiálně se začíná hovořit o patnácti miliardách. Máme na to?
Z provedených analýz vyplývá, že průměrné povodňové škody v povodí horní Opavy dosažené za sto let se pohybují v cenách kolem 4,2-5,4 miliardy Kč (ceny k roku 2007). Nepoměr mezi výší škod a náklady na jejich zabránění je obhajován tím, že povodněmi je v povodí horní Opavy ohrožováno na 6 000 lidí, z toho téměř 2 000 obyvatel se nachází v oblasti vysoké míry rizika, kdy jsou ohrožováni na životě. Lze toto tvrzení ve věku informačních technologií, varovného a záchranného systému brát vůbec vážně?
Mgr. Michal Krejčí - Unie pro řeku Moravu