Čtení na tyto dny

Lesík

jemuž dobré čtvrtstoletí říkáme "náš"
a jenž nás po léta živil velmi velice
houbami (poté co ubylo hřibů
hlavně růžovkami klouzky kuřátky)
malinami borůvkami
a když nebyly žádné plodiny
odnesli jsme si pár šišek
na zimní podpal
anebo jsme odtáhli dva tři sucháry
ten lesík se náhle
zvedl nad nízká mračna
a odplul směrem k Rozseči

Zbylo po něm mlhami udusané hřiště
s několika sytě tmavomodrými trsy
hořečku brvitého
na okraji

(Ludvík Kundera) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Chlum


Václav Petříček, č. 2/2008, s. 24-25

„Když se víra křesťanská v létu Páně 973 rozmáhala a pohanské náboženství pomalu se rušilo, nemalá bitva se strhla mezi křesťany a pohany při řece Jizeře na jednom přívrší.“ Tolik Jiří Kezelius Bydžovský o historicky nedoložené bitvě na „přívrší“ Chloumeckého hřbetu jihovýchodně Mladé Boleslavi. Křesťany v ní vedl český kníže Boleslav II. z rodu Přemyslovců, který tu jako vítěz vyvrátil pohanské charvátské hradiště. Muži pobiti nebo vzati do otroctví, ženy znásilněny… a vzápětí založeno město Boleslav Mladý. Dnes ve městě škodovek sídlí magistrát, ještě dříve okresní úřad, který v roce 2000 vyhlásil po více než tisíci letech část Chloumeckého hřbetu za přírodní park.

Poloha

Přírodní park Chlum leží na západním okraji hrásťovitého hřbetu v nadmořských výškách 225 až 366 m. Rozkládá se na katastrech obcí Bezděčín, Bojetice, Březno u Mladé Boleslavi, Ctiměřice, Dolánky, Holé Vrchy, Chloumek u Mladé Boleslavi, Jemníky u Mladé Boleslavi, Kolomuty, Lhotky u Mladé Boleslavi, Nepřevázka, Nová Telib, Řepov, Semčice, Sýčina, Vinařice a Žerčice. Je dobře viditelný z dálnice Praha-Liberec - již z dálky jej lze zahlédnout od jihu a severu, z blízka zase od západu, kterýmžto směrem jej silnice objíždí. Stejně tak jsou krásné výhledy z určitých míst Chloumeckého hřbetu: na jih přes rovinatou Jizerskou tabuli až do Prahy, severně na Ještědsko-kozákovský hřbet a dále až po Krkonoše, západně pak v dáli defiluje České středohoří a trochu více k jihu i Říp.

Svahy hřbetu jsou zalesněny, avšak na plochém návrší se rozkládají hlavně pole a pouze dvě obce - na východním okraji vesnice Nová Telib, na západním Chloumek. Ostatní obce leží více méně na svazích hřbetu. Přírodní park byl vymezen zejména lesními porosty, a tím nabral nezvykle členitého protáhlého tvaru, u obce Holé Vrchy je téměř „uškrcen“.

Geologické a hydrologické poměry

Geologicky je hřbet ve směru V-Z tvořen koniackými kaolinickými a jílovitými pískovci, méně slínovci, s relikty pliocenního zarovnaného povrchu na široké vrcholové části, se sprašovými závějemi na hustěji osídleném mírnějším jižním svahu (porušeném na J a JZ plošnými sesuvy); rozvodnice mezi Klenicí a Vlkavou probíhá při hraně příkřejšího severního svahu. Na několika místech hřbetu leží příčná údolí se sezonními či trvalými drobnými toky, z nichž nejvýznamnější je Žerčický potok se soustavou rybníčků. V celém území je několik malých vrstevných pramenů a při úpatí svahů menší rybníčky (u Jemník a Dolánek).

Vegetace

Zajímavá je lesní vegetace, jejímž potenciálem jsou habrové, teplomilné až acidofilní doubravy, na severních svazích i květnaté ev. mezotrofní bučiny až typy blízké ronovému lesu. Pamětník může pozorovat, jak se na severních svazích obnovami pomalu mění listnatý les v kulturní jehličnatý. Lesáci jak „Baťa cvičky“ sází smrky, modříny i borovice. V současné době je trend zastaven právě na hranici přírodovědecky nejcennější západní výspy. Za pět minut dvanáct: mapováním biotopů byl totiž potvrzen i ochranářsky evropský význam, což vedlo k návrhu evropsky významné lokality. Je sice až v tzv. druhé vlně, ale všichni lokálpatrioti věří v úspěch.

Cenné typy biotopů jsou jak lesní, tak i nelesní, mimořádně významné jsou četné ekotony. Ze vzácných a ohrožených, chráněných nebo fytogeograficky významných rostlinných druhů zde rostou, vedle dřevin dubu pýřitého, dřínu atd., byliny jako kamejka modronachová, vstavač nachový, okrotice bílá, třemdava bílá, ostřice pýřitá. Přirozený charakter výskytu zde má i u nás zdomácnělá mochyně židovská třešeň.

Součástí přírodního parku a okolí jsou nelesní společenstva stávajících, spíše ale opuštěných luk, pastvin, extenzivních vysokokmenných sadů, vesměs s různou intenzitou zarůstající křovinami. Přírodovědecky nejvýznamnější jsou tato společenstva na jižních až západních svazích v okolí sympatické obce Nepřevázky. Jde o společenstva typu „bílých strání“, jinak širokolistých suchých trávníků vázaných na slínité mírné až prudší výslunné svahy. Díky svahovým pohybům a vyhraněným mikroklimato-edafickým podmínkám mají společenstva porůznu přirozený charakter, lze uvažovat i o postglaciálních reliktech. Jsou druhově velmi bohaté a barevně pestré.

Najdeme zde téměř úplnou garnituru indikačních druhů svazu Bromion: z dominantních válečku prapořitou a sveřep vzpřímený, dále např. černohlávek velkokvětý i dřípený, devaterník tmavý, jehlici trnitou, krvavec menší, jetel horský, len počistivý, pcháč bezlodyžný, pupavu obecnou, tužebník obecný, úročník bolhoj. V navazujících suchých lemových společenstvech roste dobromysl obecná, jetel alpínský, kakost krvavý, marulka klinopád, oman vrbolistý a srstnatý, prorostlík srpovitý, smldník jelení.

Na některých místech, zvláště na sprašových převějích najdeme i náznaky „stepních“ úzkolistých trávníků s kostřavou žlábkovitou, ostřicí nízkou a pelyňkem ladním, raritou je pelyněk pontický, zde na severní hranici svého areálu. Ochranářsky jsou významné vzácné, ohrožené a chráněné druhy: růže galská, bílojetel pětilistý, vstavač nachový, hořinka východní, kozinec dánský, hadí mord španělský, ostřice Micheliova a pýřitá, ledenec přímořský atd. Z expanzivních keřů se zde vyskytují svída krvavá, ptačí zob, růže šípková, hlohy a trnka. Místy již keře tvoří homogenní vyhraněná společenstva. Na podzim jsou celé svahy exoticky zbarveny.

Fauna

Celý komplex lesních a hlavně nelesních společenstev je významným refugiem živočišných druhů. Z hmyzu jsou to především tesaříci a krasci. Z vzácných „krasavců“ je nutno jmenovat alespoň brouka kozlíčka osikového, motýly batolce duhového a soumračníka slézového. Pavouky reprezentuje vzácný sklípkánek černý.

Ornitofaunu zastupují druhy jako strnad obecný, červenka obecná, budníček větší, strakapoud velký, žluna obecná, brhlík lesní, káně lesní, hrdlička zahradní, sojka obecná. Z obojživelníků lze narazit na rosničku zelenou, skokana hnědého, skokana zeleného nebo ropuchu obecnou. Z drobných savců zde žije veverka obecná a plch obecný, z větších savců srnec, prase divoké, z šelem liška, jezevec a kuna lesní.

Člověk

Přírodní park je významný i z hlediska kulturního. Již bylo zmíněno slovanské hradiště, přičemž jsou zde i starší archeologické lokality. Vnější mohutné valy se zachovaly dodnes, a protože posloužily i vojskům za třicetileté války, dostaly název Švédské šance. Nedaleko jsou zachovány zbytky dalších valů - tentokrát jde o pozůstatky středověkého hradu pánů z Chlumu, který byl asi dřevěný a zanikl v 15. století. Opodál u ovocného sadu stojí osamocená myslivna, kde u svého bratra lesníka pobýval v roce 1859 hudební skladatel Bedřich Smetana. Z těchto míst romantika jen „kape“, nehledě na kouzelné výhledy.

Krajinný ráz doplňují historické krajinné dominanty jako vinařický zámek nebo třívěžový renesanční kostel v Sýčině. V lese nad Jemníky je skryta kaplička s vydatným pramenem železité, údajně léčivé vody - nese proto název Boží Voda. Lázně z 18. století zanikly v minulém století.

Pro rychle se rozrůstající „město automobilů“ Mladou Boleslav se Chlum stále častěji stává cílem turistů i sportovců. Napříč hřbetem vede červená turistická trasa s odbočkou modré na Boží Vodu. O zlepšení prostředí parku se v posledních několika letech intenzivně stará mladoboleslavská organizace ČSOP Klenice, která zároveň navrhuje naučnou stezku, podporovanou mladoboleslavským magistrátem.


Osobní vztah ke Chlumu mám již od dětských let: jednak je vidět téměř z okna mého rodného domku v Kosmonosích, jednak vystupuje jako romantické a trochu tajemné místo v mém oblíbeném románu od Ferdinanda Schulze „Latinská babička“. Později jsem si Chlum vychutnal jako student botaniky a ještě později jako profesionální ochranář. Zkrátka, je to můj kraj!

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu