VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Realizace medu na trhu

Když včelaři poprvé po roce 1989 navštívili své kolegy západně od českých hranic, všimli si zajímavých skutečností: malovčelařů je tam podstatně méně, včelař patří mezi vážené osoby a existuje tu dokonce skupina včelařů, která v tomto oboru podniká. Překvapujícím zjištěním bylo, že 90 % vyprodukovaného medu prodá zákazníkovi přímo včelař tzv. ze dvora, a to za podstatně vyšší ceny.

V každé zemi je dán stav prodeje medu nejen historickými zvyklostmi a informovaností spotřebitele. Nemalou roli hraje i povědomí o zdravé výživě a životním stylu, reklama a v neposlední řadě i kupní síla. Uvedené faktory upřednostňuje každá skupina obyvatel různě, v popředí však vždy stojí zájem o med přírodní, bez příměsí, bez náhražek a med nepoškozený špatným zacházením producenta a zpracovatele. U nás zatím prodej medu ze dvora běžný není. Do značné míry za to může naše pohodlnost, absence citu pro malé podnikání, ostych nabídnout druhému, že jsem něco dokázal a vyrobil.

Prodej medu do výkupu

Odbyt medu patří v současnosti mezi největší problém českého včelařství, který se týká malého i profesionálního včelaře. Před rokem 1990 se včelař nemusel o realizaci prodeje medu starat. Zpravidla ihned po vytočení veškerý med prodal za stabilní a relativně vysokou cenu do výkupu. Doma si ponechal med pouze pro vlastní potřebu a pro uspokojení svých příbuzných a známých. Tato doba byla pro včelařství velice příznivá a velkorysá, alespoň co se týká "nepřímé" podpory státu. Stabilní výkupní cena (až 4x vyšší než dnes) byla dokonce vyšší než cena medu v obchodě.

Vlivem tržního hospodářství vzrostly ceny včelařských potřeb a zařízení, ale také dalších položek pro včelařství. Med začali vykupovat výkupci pro různé firmy za ceny relativně daleko nižší. Zároveň se med začal rozdělovat cenově podle druhu a na výkupní ceny začal mít vliv evropský a světový obchod s medem. Závislost našeho včelařství na tomto trhu způsobuje obrovskou nervozitu a nestabilitu jak samotných včelařů, tak obchodníků.

Prodej medu do výkupu v naší republice přetrvává dodnes a zaujímá největší podíl v obchodu s medem. Včelař takto zpravidla získá pouze 30 % z konečné ceny medu v obchodě. Med patří mezi zemědělské komodity a toto pravidlo platí již několik desetiletí - prvovýrobce, který na sebe bere největší rizika a má nejvíce práce, sklízí pouze 1/3 z pomyslného koláče.

Další negativum této realizace medu je, že náš kvalitní produkt od včelaře se jako finální zboží na pultech supermarketů stává naprosto anonymním medem neznámé provenience. Etikety u těchto medů uvádějí: český výrobek; země původu: směs medu ze zemí ES a zemí mimo ES. Navíc na své cestě k zákazníkovi prodělá tento med tolik operací a zásahů, že mnohdy samotní zpracovatelé přiznávají, že hlídají u "svého" výrobku pouze zdravotní nezávadnost.

Kde je původní, kvalitní, přírodní produkt, který je v anglickém královském lékopisu uváděn dokonce jako lék? Výkup medu bude existovat vždy, ale měl by pro včelaře znamenat pouze jakýsi ventil pro opravdovou nadprodukci, jako řešení odbytových problémů včelařů.

Med přímo od včelaře

Prodej ze dvora je známý a zažitý v západních státech. Je to dáno mnoha faktory, mezi které určitě patří nepřetrhané majetkové poměry, nepřerušené malé podnikání a reálné ceny medu již po několik desetiletí. Velkou roli tu hraje i nedostatek medu oproti ČR.

Za kvalitu medu ze dvora vždy odpovídá včelař. Proto si většinou nechá udělat rozbor medu v akreditované laboratoři. Výsledek rozborů spolu s diplomy z medových soutěží nechybí na místech, kam včelař vodí zákazníka, kterého mnohdy zajímá i včelařský provoz - medárna, sklad, včelnice. Nepsanou povinností včelaře je zákazníkovi vždy vyhovět a mít k dispozici náhradní včelařský klobouk a kombinézu a na požádání včelařský provoz ukázat. Důležitá je také ochutnávka pomocí jednorázových lžiček, špachtlí apod.

Celý prodej ze dvora se může realizovat v malé zařízené prodejně, na včelíně, u regálu s medem, na chodbě atd. Neměly by chybět propagační materiály jako letáky, brožury, novinové články apod. Tento způsob prodeje vyžaduje také solidní znalosti o medu a o včelařství vůbec. Je založen na zásadě nepomlouvat konkurenci, ale naopak vyzdvihovat přednosti vlastního medu. Včelař má v nabídce zpravidla více druhů medů od pastovaného až po tmavý medovicový a med musí mít k dispozici po celý rok.

U nás to už někteří včelaři pochopili (jedná se hlavně o střední a velké provozy) a zařídili se obdobně, jinak by nepřežili. Prodej medu od malovčelaře umožňuje i současná česká legislativa. Sklenička s označením med od včelaře upozorňuje zákazníka, že dostává produkt přímo ze včelařskéh o provozu, respektive přímo od včel. Ve vyšší ceně není zahrnuta jenom hodnota medu, ale i jméno včelaře, záruka původu a úplná adresnost.