Čtení na tyto dny

Na počest ptáků řek a lesa

Ptáci stoupali nad lesem
jak jiskry
Dvojhlasně
O dvou křídlech
Až zdálo se že nevzlétají
ale že země padá

Bylo ticho
jako v přesýpacích hodinách
anebo ve skále
ale tak ostré
jak večerní obloha
kdy padají hvězdy
a na studánkách řek
omdlévá voda

Na počest ptáků
spících řek a hlubokého lesa
zdvihá ticho
studánku
jako první pokus bohů o pohár

(Josef Hrubý) 

 

Doporučujeme ke čtení

Data v plánování péče o chráněná území

Jonáš Gaigr, Eva Knižátková, č. 3/2024, s. 5-7, pro předplatitele

Pohled za hranice – dva odlišné světy, Arménie a Finsko

Jindřich Chlapek, Jaakko J. Ilvonen, č. 3/2024, s. 17-20, pro předplatitele

Odkaz Josefa Vavrouška je dnes dvojnásobne aktuálny

Mikuláš Huba, č. 3/2024, s. 28-31

Ubývá u nás ptáků?

Alena Klvaňová, č. 2/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33, pro předplatitele

Přírodní řeky jako překvapení Polska

Roman Barták, č. 2/2024, s. 34-35

Návrat vlčího zpěvu Jaroslava Monte Kvasnici

Jiřina Lacinová, č. 2/2024, s. 44-45

Navzdory


Petr Čermáček, č. 6/2012, str. 2

Nevím, čím to je, ale krásné a hodnotné často vzniká navzdory, okolím nechtěné či nechápané. Teprve až se dílo podaří a je jasně vidět, že vzniklo něco výjimečného, pak teprve přichází uznání. Tedy - v lepším případě…

Před lety jsem se podílel na scénáři filmu o lesnících, kteří se rozhodli změnit běžnou profesní rutinu a začali usilovat o to, být hospodářem v biblickém smyslu slova, tj. vytvářet na půdě jim svěřené i jiné hodnoty, než jsou ty, které se vejdou do hospodářských a ekonomických ukazatelů. S mnohými jsem mluvil, o jiných jsem vyslechl příběhy. Další jsem potkal až po dokončení filmu a potkávám je dodnes. Jejich cesty a nápady byly různé: trpělivá a umanutá podpora dřeviny vedoucí k jejímu návratu do porostů, ponechávání starých stromů pro ptáky a hmyz navzdory tomu, že to bylo roky vnímáno jako nepořádek v lese, postupy obnovy sice se vymykající běžným pravidlům a provozním výkazům, za to však vedoucí k bohaté věkové a prostorové struktuře lesa. Překvapivě často měli jedno společné, a to, že na nepochopení naráželi na různých, neřkuli všech stranách. Jako ten nejmenovaný lesník z nejmenovaných hor, díky jehož trpělivému „odboji“ se notný kus horského lesa stále více blíží obrazu, který se slzou v oku kreslíme, když máme popsat, jak by to tu vypadalo, kdyby… Obrazu lesa rozpadajícího se postupně, v malých skupinách, s přirozenou obnovou různého stáří, s torzy tlejících stromů, s ležícími kmeny, na nichž klíčí semenáče. Když měl říci, jak se mu to podařilo, ostýchal se. No, s kolegy lesníky (zejména s nadřízenými) o tom raději nemluví a snaží se, aby tam nikdo moc nechodil, nechává tady totiž stát kůrovcové stromy (což se nesmí) - když je jeden, dva, tak se zpravidla nic nestane, a ty stojící rozpadající se stromy tu přeci mají být. Ochráncům přírody se svým dílem ale také chlubí nerad. Když to totiž vypadá, že by z kůrovcových stromů brouk vylétl a ohrozil jeho započaté dílo (tj. rozvrátil celý porost najednou), tak proti němu potichu na místě zasáhne…

Nevím, čím to je, ale zdá se, že cesta středem je zpravidla nejužší a snadno zaroste trním.

Petr Čermáček

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu