|
Vstup pro předplatitele: |
VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY
Poslední čísla
 | |
|  |
 |  |
Čtení na tyto dny
Jalová pastvina
Skřapák na krku koňské kostry
Vlk puklý z ovčích strun
O drny drnká ostříž
Sluncem se práší z kalafun
Plameny uhašená žízeň
Popelem šumí listí klád
Mýtinu sžírá sebetrýzeň
Prameny snědl hlad
Den dokončený hrudou
Šeptem oznělý sten
Hřmot nesmířený s hudbou
nevyslyšený gen
(Jindřich Zogata
Dým ohnic, 1991)
Doporučujeme ke čtení
Zpracovávám rád každé zadání, protože nejsou nezajímavá témata…
Pavel Dvorský, č. 1/2025, str. 23, pro předplatiteleKšefty nám bezostyšně ničí přírodu a krajinu
Hynek Skořepa, č. 1/2025, str. 32Jurkovičovy válečné hřbitovy
Václav Štěpánek, č. 1/2025, str. 7, pro předplatitelePtačí lokalita Ústřední hřbitov v Brně
Karel Hudec († 10. 11. 2017), č. 1/2025, str. 14, pro předplatiteleTřikrát pár slov k Tragikomedii ochrany přírody Tomáše Grima
č. 1/2025, str. 36Miesta stretnutí
Denisa Halajová, č. 1/2025, str. 16, pro předplatiteleStaré cintoríny ako súčasť historických štruktúr krajiny
Mikuláš Huba, č. 1/2025, str. 2, pro předplatiteleTragikomedie ochrany přírody
Tomáš Grim, č. 4/2024, s. 2-5Třikrát pár slov k Tragikomedii ochrany přírody Tomáše Grima
č. 1/2025, str. 36Dostat pořádný kartáč není na škodu
Pavel Pechoušek, Vilém Jurek, č. 4/2024, s. 10-12Reportáž opožděná o třicet pět let
Václav Štěpánek, č. 4/2024, s. 34-37Odkaz Josefa Vavrouška je dnes dvojnásobne aktuálny
Mikuláš Huba, č. 3/2024, s. 28-31Nová chráněná území v Brně
Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33
Svědectví stromů
Dušan Šlosar, č. 6/2012, str. 3
Naše lesy jsou vytvářeny stromy, i když ne všechny stromy tvoří les. Není divu, že některé názvy stromů jsou na našem území těmi nejstaršími slovy. Poučení o tom najdeme třeba v etymologickém slovníku Václava Machka.
Jedle je praslovanské slovo, které má paralely i v jazycích baltských (např. lotyšsky egle) i na druhém konci Evropy, v řeckém elaté. Ukazuje to na jeho předindoevropský původ u praevropských obyvatel; ta slova tu už byla, když Indoevropané teprve přicházeli z východu. Podobně je tomu třeba u názvů tis (latinsky taxus), jasan a javor (německy Ahorn, latinsky acer).
Ale jinak je na tom buk, který asi původně rostl jen na západě Evropy a jeho název byl přejat odtamtud (německy Buche). Ostatní názvy měly rozšíření menší: lípa u Slovanů a Baltů, sosna jen u Slovanů, jalovec u severních Slovanů, kosodřevina v polštině a slovenštině. Břím či břin byl horský strom, který v Čechách nerostl, název měl nářeční moravský a spisovný český název modřín dostal až od obrozence Jana Svatopluka Presla.
Nejen že názvy stromů jsou slova prastará, ale poodkrývají nám mnohé z dějin, o nichž jinak mnoho nevíme.
Dušan Šlosar
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu