Čtení na tyto dny

Předjaří

krajina strmí tichem snu
bílá a hnědá a zurčení
červenohnědé siluety nahých strážců zimy
jež neuhlídali
a ze studně studu krčí rameny

tak téměř bez pohybu hyne epocha

krom poškubaných cárů kdesi pod nebem
se tichem nese
už jen kovově černý rozsudek havrana
ukládající toliko
co sněhy odkryly ztrápeno
budiž do třikráte sedmi dnů
potaženo zelení
proti čemuž
není odvolání

(Miroslav Sedláček) 

 

Svědectví stromů


Dušan Šlosar, č. 6/2012, str. 3

Naše lesy jsou vytvářeny stromy, i když ne všechny stromy tvoří les. Není divu, že některé názvy stromů jsou na našem území těmi nejstaršími slovy. Poučení o tom najdeme třeba v etymologickém slovníku Václava Machka.

Jedle je praslovanské slovo, které má paralely i v jazycích baltských (např. lotyšsky egle) i na druhém konci Evropy, v řeckém elaté. Ukazuje to na jeho předindoevropský původ u praevropských obyvatel; ta slova tu už byla, když Indoevropané teprve přicházeli z východu. Podobně je tomu třeba u názvů tis (latinsky taxus), jasan a javor (německy Ahorn, latinsky acer).

Ale jinak je na tom buk, který asi původně rostl jen na západě Evropy a jeho název byl přejat odtamtud (německy Buche). Ostatní názvy měly rozšíření menší: lípa u Slovanů a Baltů, sosna jen u Slovanů, jalovec u severních Slovanů, kosodřevina v polštině a slovenštině. Břím či břin byl horský strom, který v Čechách nerostl, název měl nářeční moravský a spisovný český název modřín dostal až od obrozence Jana Svatopluka Presla.

Nejen že názvy stromů jsou slova prastará, ale poodkrývají nám mnohé z dějin, o nichž jinak mnoho nevíme.

Dušan Šlosar

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu