Čtení na tyto dny

Z plných plic

Na pně kolměji
slunce dopadá

Zvedá ke kamni kámen

Město zajíká se kosy
Nemají na bílou košili
Poskakují v kabátcích klarinetů

Město popadá dech
Koktá tramvajemi a výhybkami

Bojí se prázdna
vzduchu na půl úst

Slova z plných plic
dechem netroufají si plýtvat

Mlčky počítáme
kde strom
byl zaokrouhlen v pařezu

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Jsou cesty kamenů, květů a v nich návrat (krátká potulka rodnou i domovskou Vysočinou)

Miloš Doležal, č. 4/2023, s. 18-21, pro předplatitele

Když horizontálu cesty protne vertikála, pak se cesta stává poutí

Josef Kroutvor, Pavel Klvač, č. 4/2023, s. 2-3, pro předplatitele

Ohlédnutí za půlstoletím Ramsarské úmluvy

Jan Plesník, č. 3/2023, s. 2-5, pro předplatitele

K hydromorfologickému působení bobra evropského

Tomáš Just, č. 3/2023, s. 29-33

Algolog v mokřadech

Olga Lepšová-Skácelová, č. 3/2023, s. 39-41, pro předplatitele

Hnízdění ve věnci

Dagmar Pecková, č. 3/2023, s. 46-47

Zkušenosti z historie a z Evropy


Francesco Kinský dal Borgo, č. 6/2012, str. 6-7
Rod Kinských je starý šlechtický rod, který se výrazně zapsal nejen do dějin města Chlumce nad Cidlinou, ale celého českého národa. Dnes v českých lesích hospodaří s ohledem na rozmanitost druhů. Jak to dělají?

Kinští v českých lesích

Po roce 1989 Kinští úspěšně zrestituovali nemovitosti na Chlumecku a Jičínsku, na kterých v současnosti hospodaří akciová společnost Kinský dal Borgo. Hospodaření společnosti zahrnuje lesnictví, zemědělskou výrobu, myslivost a správu kulturních památek.

V lesích naší společnosti jsou rovnoměrně zastoupeny listnaté i jehličnaté dřeviny (lesní hospodářský celek Chlumec nad Cidlinou - 5 700 ha, 50 % jehličnany, 50 % listnáče, lesní hospodářský celek Kost - 1 560 ha, 30 % listnáče, 70 % jehličnany). Vyskytuje se tu více než 20 druhů lesních dřevin. Zastoupení dřevin se v průběhu života, hlavně v mladém věku, významně mění. Je to způsobeno dodatečnou přirozenou obnovou některých dřevin v odrostlých porostech a mlazinách. Monokultura v pravém smyslu slova se vyskytuje zřídka. Hospodaříme způsobem, který podporuje druhovou rozmanitost. Vysazujeme tedy geneticky kvalitní a původní dřeviny, moc nepodporujeme smrkové monokultury a zohledňujeme požadavky ochrany přírody, zejména v lokalitách s výskytem zvláště chráněných druhů, které jsou často předmětem ochrany evropsky významné lokality (EVL). Na vhodných místech podporujeme přirozenou obnovu, což znamená, že do jejich „výsadby“ nezasahujeme.

V lesích společnosti Kinský dal Borgo bylo vyhlášeno šest EVL s výskytem vzácných živočichů, rostlin a stanovišť. Škoda, že některé představy státní ochrany přírody o jejich dalším fungování jsou odlišné od ověřeného hospodaření, jehož vhodnost potvrdila právě přítomnost uvedených druhů. Proto společnost zahájila úzkou spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR, aby se dohodly na lesním hospodaření v EVL a dále spolupracovaly na víceleté smlouvě mezi lesním hospodářem a státem o způsobu hospodaření, která by měla zaručit ochranu biodiverzity ze strany vlastníka lesů a jistotu vyrovnání ze strany státu. Souhrny doporučených opatření pro EVL jsou téměř hotovy. Dohoda o způsobu hospodaření má být uzavřena do konce letošního roku.

Náš pohled na věc

Už několik století jsou lesy zakládány s cílem dosažení co největšího hospodářského výnosu. Množství a kvalita dřeva je (kromě zanedbatelných výjimek) jedinou měřitelnou hodnotou výnosnosti lesa. Vlastník vkládá značnou část prostředků získaných prodejem dřeva zpět do svého majetku (výběrem kvalitních sazenic apod.), aby zajistil jeho trvalou výnosnost i pro další generace. To je rozdíl v přístupu k hospodaření mezi vlastníkem a pouhým nájemcem lesa.

Les ale znamená mnohem více. Klimatickou, vodohospodářskou, půdoochrannou, rekreační a další ekosystémové služby les bezesporu poskytuje nám všem. V případě jejich využití můžeme mluvit o tzv. integrovaném lesním hospodářství. Je tu však málo společenských pobídek k tomu, aby vlastník a správa lesů (zejména při svých hospodářských úvahách) upřednostnili tyto další přínosy před produkcí dřeva.

Rozdíl mezi bohatou biodiverzitou v lesích a nesrovnatelně chudší biodiverzitou na zemědělském fondu se objevuje obvykle v případě větších zemědělských podniků, které pozemky mají v pronájmu, nikoliv v soukromém vlastnictví. Zatímco lesy hospodaří maloplošným způsobem, ročně se v průměru zmýtí necelé procento lesů, chemické látky se používají okrajově asi jednou za sto let, na zemědělské půdě můžeme vidět plochy v řádu stovek hektarů s jedinou plodinou - skutečné monokultury - několikrát ročně ošetřované chemicky. Nepříznivě ovlivňují okolní ekosystémy, v případě přívalových srážek i lidská obydlí. Přesto společnost přispívá na zemědělství o dva řády vyšší podporou ve srovnání s plošně srovnatelným lesnictvím.

Certifikace v lesnictví z evropského pohledu

Kinský dal Borgo, a.s., je držitelem evropské značky Wildlife Estates Label pro hospodaření v souladu s přírodou a podporující biodiverzitu. V České republice se teprve zavádí a dosud byla udělena čtyřikrát. V ostatních evropských zemích je nástrojem k rozlišení na trhu a ve vztazích mezi vlastníky půdy a státem.

Také certifikáty kvality jako například FSC (Forest Stewardship Council) a PEFC (Pan Europe Forest Certification) jsou dílčím nástrojem podpory biodiverzity. Certifikáty jsou však přínosné zejména v těch zemích, kde není podpora biodiverzity dostatečně upravena nebo prosazována právní cestou, jejich přínos v Evropě je omezen dobrou tradicí hospodaření v lesích a vnitrostátními politikami, které upravují využívání lesů. Důkazem je, že objem rostoucí dřevní zásoby v evropských lesích v posledních dvaceti pěti letech stoupá. V Evropě by certifikáty měly sloužit spíš jako záruka kvality a prostředek zaručující odbourání nadbytečné administrativy. Je tu však riziko, že by certifikace naopak zvýšila úřadování a lesnímu hospodáři nebo i společnosti přinesla jen nepatrný užitek.

České lesnictví má ve střední Evropě velkou historickou tradici. Podle mého názoru soukromý lesní hospodář je ochotný a schopný zlepšit biodiverzitu v lesích už jen proto, že na zdravém lese závisí jeho bytí. Společnost a státní úředníci by to měli uznat a být přístupní zkušenostem a návrhům lesních hospodářů. Jen tak budeme mít účinné zákony, veřejné peníze přispějí ke zlepšení životního prostředí a vlastníci lesa nebudou současně pociťovat újmu.


Dr. Francesco Kinský dal Borgo (1983) - člen představenstva Kinský dal Borgo, a.s.


Kořeny rodu Kinských sahají do 13. století a jsou spojeny s vesnickou tvrzí Vchynice u Lovosic, odkud mají i své jméno Vchynští, později Kinští. V 16. století se usadili na chlumeckém panství; místní obora Kněžičky je jednou z nejstarších v Čechách, daňčí a jelení zvěř se tu chová již od 17. století. Po nástupu komunistické strany k moci emigrovali Kinští do Itálie a usadili se v Pise. Hrabě Norbet Kinský se tu oženil s Annou Marií dal Borgo Netolickou a od té doby užívá rod Kinský přídomek dal Borgo. Jejich znakem jsou tři kančí kly v rudém poli.


csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu