Čtení na tyto dny

Na počest ptáků řek a lesa

Ptáci stoupali nad lesem
jak jiskry
Dvojhlasně
O dvou křídlech
Až zdálo se že nevzlétají
ale že země padá

Bylo ticho
jako v přesýpacích hodinách
anebo ve skále
ale tak ostré
jak večerní obloha
kdy padají hvězdy
a na studánkách řek
omdlévá voda

Na počest ptáků
spících řek a hlubokého lesa
zdvihá ticho
studánku
jako první pokus bohů o pohár

(Josef Hrubý) 

 

Doporučujeme ke čtení

Data v plánování péče o chráněná území

Jonáš Gaigr, Eva Knižátková, č. 3/2024, s. 5-7, pro předplatitele

Pohled za hranice – dva odlišné světy, Arménie a Finsko

Jindřich Chlapek, Jaakko J. Ilvonen, č. 3/2024, s. 17-20, pro předplatitele

Odkaz Josefa Vavrouška je dnes dvojnásobne aktuálny

Mikuláš Huba, č. 3/2024, s. 28-31

Ubývá u nás ptáků?

Alena Klvaňová, č. 2/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33, pro předplatitele

Přírodní řeky jako překvapení Polska

Roman Barták, č. 2/2024, s. 34-35

Návrat vlčího zpěvu Jaroslava Monte Kvasnici

Jiřina Lacinová, č. 2/2024, s. 44-45

Tis červený v Lužických horách


Alexandr Hrozek, Jan Hlaváček, č. 6/2012, str. 9

Jak dlouho se věnujete péči o tis?

Tisu se věnujeme od svého vzniku, práce s tímto druhem byla jedním z důvodů založení naší základní organizace. Na jaře 1999 jsme poprvé vyzvedávali semenáčky, abychom získali sazenice pro výsadbu přímo do lesa. Pro činnost máme potřebné výjimky z ochranných podmínek zvláště chráněného druhu.

Jaká je historie tohoto druhu v chráněné krajinné oblasti Lužické hory?

Nejznámější jsou tři tisy (památné stromy) v obci Krompach. Nejstarší z nich je datován do roku 1580 (dříve se dokonce uvádělo stáří až 2 000 let). Na výskyt tisu v Lužických horách v minulosti lze usuzovat nejen z místních názvů (Velká, Malá Tisová), ale i starších údajů o starých tisech v okolí obcí Horní a Dolní Sedlo, další historické výskyty jsou udávány z příhraniční saské strany z okolí Žitavy.

Co si máme pod záchranou ohroženého druhu vlastně představit?

Ochrana zahrnuje jak sledování, kde tis roste, tak samotnou péči o konkrétní stromy - jejich uvolňování v lesních porostech odstraňováním konkurenčních dřevin, které by jejich růstu mohly bránit. Základem pro úspěšnost výsadeb je ale jejich důkladná mechanická ochrana proti škodám od zvěře. Tis ač jedovatý čelí velkému zájmu zvěře, který se projevuje okusem, loupáním a vytloukáním paroží na kmenech starších jedinců.

Staráme se také o výsadbu. Nový sadební materiál získáváme tak, že vyzvedáváme semenáčky z míst, kde pravděpodobně růst stejně nebudou, a ve vlastní školce je dopěstováváme do sazenic. Po dohodě se správcem lesů, kterým je státní podnik Lesy České republiky, je následně vysazujeme do lesa. Místa vhodná k výsadbě vybíráme podle vhodných stanovištních poměrů tak, aby mohly dlouhodobě odrůstat - většinou se jedná o lesy zvláštního určení, kde neprobíhá intezivní lesnické hospodaření.

Poprvé jsme vysazovali v roce 2001 symbolicky na lokalitě Velká Tisová. Od té doby jsme na 40 lokalitách vysadili přes 1 600 kusů, úhyn je poměrně nízký, jen asi 10 %. Stávající populace i výsadby vyhodnocujeme ve spolupráci s Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti. Naše poznatky o růstu tohoto ohroženého druhu se tak postupně rozšiřují.

Tis červený patří mezi silně ohrožené a zároveň velmi jedovaté druhy. Vysvětlujete to veřejnosti?

Vzhledem k tomu, že výsadby jsou namířeny do lesních porostů zejména v méně turisticky vyhledávaných místech, neočekáváme pozornost veřejnosti. Spíše se zaměřujeme na vlastníky, hospodáře a odborný lesnický personál.

Čeho si přejete dosáhnout?

Zejména zdárného odrůstání námi provedených výsadeb tak, aby práce i nemalé finanční prostředky z programu ČSOP ochrana biodiverzity nepřišly vniveč. V nejbližší budoucnosti se zaměříme na zkvalitnění sadebního materiálu. Dosud používaný, který je výsledkem reprodukce pouze několika jedinců, není nejvhodnější. Proto připravujeme semenný sad, kde se geneticky uplatní jedinci ze všech dochovaných stávajících výskytů tisu v Lužických horách. Naším přáním je dosáhnout aspoň symbolického zastoupení tisu v druhové skladbě lesů Lužických hor, když už ne rozsáhlých tisových hájů. Příliš nás ale netěší skutečnost, že by tis červený podle návrhu nové vyhlášky neměl být chráněným druhem.


Na otázky odpovídali Ing. Alexandr Hrozek (1974), člen ZO ČSOP Meles, a Jan Hlaváček (1966), předseda ZO ČSOP Meles, meles(zavináč)tiscali.cz


ZO ČSOP Meles

  • založena 1998 v Novém Boru
  • 8 členů
  • údržba ekologicky významných chráněných i nechráněných území, údržba zeleně, výsadby a péče o aleje ve volné krajině, akce pro veřejnost ke Dni Země, dlouhodobý program záchrany genofondu tisu červeného v Lužických horách, péče o nechráněné dřeviny (jedle bělokorá, jilm horský, třešeň ptačí)

Tis červený

Původní jehličnatá dřevina našich lesů. Jako strom dorůstá okolo 20 m, často vytváří keře. Kromě červeného míšku (oplodí), ve kterém je ukryto semeno, jsou všechny části tisu jedovaté - obsahují taxin. Vyznačuje se tmavozelenou až modrozelenou barvou jehlic. Roste spíše ve spodním patře v zástinu jiných stromů, avšak velmi dobře i ve volnu, takže je hojně vysazován v parcích a na hřbitovech, nesnáší náhlé odclonění. V našich lesích se vyskytuje izolovaně pouze na několika místech (Křivoklátsko, Povltaví - Drbákov, předhoří Šumavy na Domažlicku, Lužické hory, Moravský kras, Svitavsko), nebo jako solitéry u hájoven, usedlostí (Beskydy). Nejpodrobněji se tisem zabývá Ing. Zatloukal, který uvádí v ČR (2010) kolem 16 500 jedinců s výškou nad 1 m. V Lužických horách nyní evidujeme 111 jedinců nad 1 m (kromě námi vysazených). Dřevo tisu je velmi ceněné - tvrdé, pevné, tuhé a pružné, též dekorativní.


csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu