Čtení na tyto dny

Dno

Vzpomeň si, jak jsme sbírali
u hájovny křik
divokých husí

Rybník byl na zimu vypuštěný.

Nad černým dnem —
v přísných a potrhaných řádkách
letěla hejna.

Ze střechy křídel
jsem skládal vlastní dno.

(Jan Skácel
Smuténka, 1965) 

 

Jeřáb manětínský na Karlovarsku


Václav Lupínek, č. 6/2012, str. 10
Jeřáb manětínský. Foto Václav Lupínek
Jeřáb manětínský. Foto Václav Lupínek

Na jaké druhy se zaměřujete v programu ČSOP?

V rámci programu ochrana biodiverzity financovaného státním podnikem Lesy České republiky a Ministerstvem životního prostředí naše organizace mapuje endemický druh jeřáb manětínský, který se vyskytuje pouze na území Chlumské hory na hranici Karlovarského a Plzeňského kraje. Dále byl mapován lýkovec jedovatý a jeřáb břek.

Jak se staráte o jeřáb manětínský?

Prvotním krokem byla přesná lokalizace a určení druhu, stanovení jeho ekologických nároků a činitelů, které populaci tohoto druhu nejvíce ohrožují. V současné době probíhá vyhodnocení dat, návrhy dalších opatření v rámci lesního hospodaření na území, na kterém se nachází školní polesí lesnické školy Žlutice, která je hlavním partnerem naší organizace díky bývalému řediteli školy Ing. Josefu Svobodovi. Jako nejzávažnější se ukázal zvýšený výskyt nepůvodního jelena siky japonského, který byl v polovině minulého století na Manětínsku chován a postupně došlo k jeho rozšíření na území celého Karlovarského a Plzeňského kraje. Většina semenáčků manětínského jeřábu je velmi ohrožena jeho okusem.

V minulých letech došlo k pokusu o pěstování jeřábu manětínského přímo ze semen. Tyto pokusy však zatím nebyly úspěšné kvůli specifickým nárokům na předosevní přípravu semen. Patrně z důvodu silného vlivu okusu na semenáčky lze u dospělých jedinců pozorovat mnohokmenovatění, většina jedinců má dva nebo více hlavních kmenů.

Jaký je jeho současný stav a jaký vývoj předvídáte?

V průběhu dvou etap mapování jeřábu manětínského jsme napočítali 631 jedinců na území asi 500 ha. V roce 2010 bylo zmapováno 407 jedinců jeřábu manětínského a 64 lýkovců jedovatých. V roce 2011 jich bylo zmapováno 224 a 24 a 12 nálezů jeřábu břeku. Populace jeřábu manětínského je poměrně silná, protože je izolovaná na příkrých svazích teplomilných doubrav a dubohabřin bez větších lesnických a jiných zásahů. V rámci zachování druhu uvažujeme o zřízení semenného sadu nebo sadu genofondového. Dalším krokem bude najít vhodné místo pro tento sad a pokus o pěstování druhu přímo ze semen.

Jak změnila práce se stromy Váš pohled na ně a Váš vztah ke krajině Karlovarska?

Práce se stromy je vyústěním mé studijní i pracovní části života. Jsem vystudovaný lesník, v současné době zaměstnaný na odboru životního prostředí Magistrátu města Karlovy Vary (úsek lesního hospodářství a myslivosti). To se muselo odrazit i na činnosti naší organizace.

Při mapování památných stromů si vždy uvědomím, že práce se stromy, která vyplňuje i můj volný čas, je prací dobrovolnou, zodpovědnou, prací, která bude patrná i za několik desítek let. Kromě vzácných nebo ohrožených druhů dřevin se věnujeme také stromům památným. Ošetřili jsme už několik desítek památných nebo jinak významných stromů a podali několik desítek podnětů na vyhlášení stromů za památné. V současné době připravujeme obnovu dvou významných alejí na Sokolovsku a Chebsku. Území Karlovarska se vyznačuje početností významných stromů, kdy druhová i věková rozmanitost je natolik různorodá v důsledku vývoje krajiny za posledních 200 let, že je naší povinností zachovat ohrožené i památné stromy pro další generaci.


Na otázky odpovídal Václav Lupínek (1983), předseda ZO ČSOP Alter meles, info(zavináč)prirodakarlovarska.cz


ZO ČSOP Alter meles

  • založena 2002, působí na Žluticku a Toužimsku
  • 5 členů
  • pečuje o dvě naučné stezky a dvě významné aleje, eviduje a navrhuje vyhlášení památných stromů, pro péči o cca 50 ha mokřadních a vstavačových luk založila Pozemkový spolek Vladař, provozuje web prirodakarlovarska. cz, nejzajímavější druhy: jeřáb manětínský, lýkovec jedovatý, jeřáb břek, rorýs obecný, mravenec rašelinný

Jeřáb manětínský

Kříženec jeřábu dunajského a jeřábu břeku dorůstající do výšky až 15 m. Rozpoznávacími znaky oproti jiným jeřábům jsou růžové prašníky, dvoupouzdrý semeník s nehetnatými korunními lístky. Roste pouze na území Chlumské hory (endemit), nyní je tu 631 jedinců. Vykytuje se v teplomilných doubravách, dubohabřinách a na suťových strmých srázech nejčastěji v jižní části této stolové hory. Kvete v květnu.


csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu