VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Člověk je člověku vlkem - a i když je bystrý jako rys, občas někomu prokáže nějakou tu medvědí službu… Šelmy se natrvalo usídlily v lidové slovesnosti, každá představuje nějakou vlastnost nebo způsob chování. Ne tak trvalé místo však mají v přírodě spoluobývané člověkem. Pro člověka představovaly, a žel ještě představují, konkurenty, které proto intenzívně hubí. Velmi často úspěšně. Například v Jihomoravském kraji byly velké šelmy vyhubeny už v minulém století. Nevyhynuly ale jako jiné druhy devastací prostředí - změnou ekologických podmínek. Byly docela obyčejně vystříleny, a to velice důkladně, že ani v přilehlých oblastech žádné nezůstaly.

Naštěstí je tady náprava možná. Začalo se u medvěda. Způsobem zásadním, což je v ochraně přírody věc naprosto neobvyklá - a tak bohužel zůstalo jen u tohoto případu. Medvěd byl prohlášen za chráněného a celoročně hájeného a všechny škody způsobené medvědem hradí stát. Tato opatření přinesla za několik desítek let ovoce, takže dnes už na Slovensku jsou problémy, co s medvědy, kteří se nebojí lidí a stahují se k osadám. Díky tomu se po více než stovce let objevili medvědi v Bílých Karpatech v oblasti Vláry, a dokonce se zde narodilo i první určitě moravské medvídě.

Jako další přišel na řadu rys - zákaz lovu do želez a celoroční hájení způsobilo regeneraci populací rysa na Slovensku a spolu s vysazováním rysa v Rakousku a na Šumavě otevřelo zadní vrátka, kterými se rys vrátil - napřed do oblasti Jihlavských vrchů a potom i do Bílých Karpat. Vznikají třenice - kdo zaplatí „škody“ páchané rysem. Nikdo! Proto se myslivci dívají na rysa křivě. Kdo zaplatí škody páchané přemnoženými (zašetřenými) populacemi spárkaté zvěře? Všichni!

Neuvěřitelně vysokou částku za kus „zvěřiny“ platí každý z nás, i kdyby byl vegetarián. Okusem a loupáním způsobuje tato zvěř velké škody v lesním hospodářství. Myslivci bud nechtějí, nebo nemohou zvládnout vysoké stavy býložravců, a tak jak uvažujeme o regulaci hrabošů pomocí poštolek a káňat, tak budeme uvažovat už hodně brzo o regulaci muflonů a jelenů rysem.

A co vlk? Ten na „odpustek“ od pomazaného a (samozvaného) vládce přírody teprve čeká. Stále ještě má na Slovensku dobu lovu (v českých zemích kromě severní Moravy se může lovit celoročně), a1e už se za něj nevyplácí zástřelné. Pokrok! Vlk není beránek a s jeho rehabilitací budou problémy. Vlci na to ale nečekají. Začali se znovu objevovat na Moravě. O jejich výskytu se dozvídáme pouze z odstřelů. První byl zastřelen u obce Bánov v roce 1985, další zůstal v ohni při honu u obce Přílepy v témže roce. Nedaleko, několik set metrů od hranic Jihomoravského kraje, v okrese Přerov, skončil svůj mladý život třetí vlk v roce 1986. Přijdou další?