VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Dlouhodobě se zabýváte výsadbou jilmu drsného v Novohradských horách. Proč jste si vybrali právě tento druh?

Jilm drsný (stejně jako jilm habrolistý a jilm vaz) byl v minulém století v několika vlnách postižen tracheomykózním onemocněním, takzvanou grafiózou jilmu. Tuto chorobu způsobuje houba Ceratocystis ulmi, která je přenášena několika druhy brouků. Již v polovině padesátých let začal sledovat výskyt a zdravotní stav jilmů na Novohradsku Ing. Bohuslav Švarc, který zde tehdy působil jako vedoucí provozu na Správě lesního hospodářství Nové Hrady. Se svými spolupracovníky v letech 1954-1956 zaznamenal 162 jilmů, které měly obvod v prsní výši nejméně 150 cm, slabší stromy nezapisoval. V první polovině šedesátých let bylo v pohraničí prováděno rozsáhlé scelování pozemků a současně byly odstraňovány zbytky rozbořených stavení. Při tom byly pokáceny jilmy, na kterých se pak přemnožil bělokaz jilmový. Následně to zaplatily životem stovky stromů, takže v roce 1980 na Novohradsku zůstalo 17 jilmů. Ministerstvo lesního a vodního hospodářství proto rozhodlo o založení semenných plantáží pro záchranu jilmů. Jedna plantáž vznikla na Novohradsku, další poblíž Litovle, u Křtin, Zvolena a Prešova. Výzkumný ústav lesního hospodářství na pracovišti ve Strnadech vypěstoval sazenice ze štěpů, které byly odebrány z 41 jilmů drsných, které se zachovaly na Novohradsku a v jižní části Šumavy. Z těchto vybraných stromů byly odebrány rouby a naroubovány na dvouleté semenáče jilmů. Předpokládalo se, že potomstvo těchto klonů, vlastně kříženci, budou mít vyšší odolnost vůči tracheomykózám. V roce 1983 tak bylo do plantáže vysazeno 41 klonů na 940 stromcích. Naše základní organizace měla nad touto plantáží patronát a Ing. Švarc, už jako důchodce, si vzal vše na starost. První plody uzrály v roce 1988 a bylo z nich vypěstováno 37 sazenic, které pak vysadily děti z kroužku mladých ochránců přírody.

Kolik lidí se už do ochrany jilmu zapojilo?

V dalších letech se kromě členů ZO ČSOP na výsadbách podíleli i studenti střední zemědělské školy v Nových Hradech, středoškoláci a vysokoškoláci z Českých Budějovic a také občané města i další dobrovolníci, celkem desítky, možná i více než sto lidí. Do roku 2010 tak bylo na Novohradsku vysázeno 6 450 sazenic jilmu drsného. Pochopitelně nešlo jen o výsadbu, ale i následnou péči. Hlavním zdrojem financí byl národní program ČSOP ochrana biodiverzity, ale bez dobrovolné práce té řady lidí bychom nedosáhli ničeho.

Čeho byste si přáli ještě dosáhnout?

Pan inženýr Švarc bohužel v loňském roce zemřel. Rádi bychom zpracovali jeho archiv a zdokumentovali současný stav výsadeb. Bude to náročné nejen na peníze, ale hlavně na čas. Naše organizace má 63 členů, ale všichni jsme dobrovolníci a času nazbyt nemáme - ale podobnou otázku asi řeší i ostatní organizace.

S potěšením však mohu uvést, že jilmy vysázené v prvních letech projektu již začaly plodit a objevují se nové jilmové semenáčky. Je to příslib, že se jilmy do krajiny vrátí a snad se v ní i udrží.

Na otázky odpovídala Ing. Jitka Šáchová (1962), členka ZO ČSOP Nové Hrady, sachovajit(zavináč)seznam.cz

ZO ČSOP Nové Hrady

• založena 1984 v Nových Hradech v jižních Čechách
• 63 dospělých členů
• 14 dětí v oddíle Mladých ochránců přírody
• záchrana jilmu, mapování starých krajových odrůd ovoce, péče o přírodní památku Terčino údolí, podpora hnízdních možností zpěvných ptáků v lesích, ekologická výchova

Jilm drsný

Opadavý listnatý strom dorůstající do výšky až 40 m. Od jilmu habrolistého a jilmu vazu se liší listy na líci drsnými. Roste zejména v roklinových a sutinových lesích, přednost dává lokalitám s vyšší vzdušnou vlhkostí. Kvete v březnu až dubnu, ještě před rašením listů.