Vstup pro předplatitele: |
Džbán luny na střepy
rozbil se o vrch gruně,
Měsíc jej neslepí,
pro lásku půlnoc stůně.
Pec slunce nad lesy
již vypaluje hlínu
na nový džbán a zavěsí
jej brzy nad krajinu
(Jindřich Zogata)
(Robinia)
rýny opřené o nebesa
bílé akáty
tříčtvrteční déšť
pexeso očí
už jsme se na sebe tak dívali
obracíme
se
pozinkované odrazy
vertikály
(Acer)
rychle kolem oken
autobus
jako červeň pěstí do javoru
vsí potmě
mžiká jediná zářivka bankomatu
neúplný výpadek proudu
nízký tlak
inverze
palce světla ve vinném lisu
den po dni
kape déšť skrz rýnu
(Malus)
mince pod jazyk
plastová káva
vakát
před odjezdem
o mrtvých jen dobré
nevěděl jsem
(o to víc planých řečí)
z toho se nevymluvím
zatím jsou zralá
jen červivá jablka
podobenství?
(Sambucus)
vidění:
poslední večerní
autobus
rychlé pronikání
do tmy
hukot
bílé jazyky v každém keři
svatodušní bezy
(Betula)
rádio:
předpověď přítomnosti
kamna nejdou
padají hrušky
bojí se mne
modrooká koťata
kdekoliv vyjdeš
semena drobná
jak zorničky myší
každý kout vymetou
březová košťata
básník, editor, výtvarník, šéfredaktor revue Weles. Pracuje jako pedagog Mendelovy univerzity v Brně. Knižně vydal básnické sbírky Drkotání větví (1998), V průsečíku ryb (2002), Mezi rezedami (2005), Rozhovory běloby (2006), Linea nigra (2008), Vrstevnice (2010).
Má rád staré herbáře, inspirován jejich formou i poetikou vytvořil před deseti lety grafi cký cyklus Z herbáře a básnický cyklus Botanika, z něhož vybral několik básní pro toto číslo Veroniky, p.cermacek(zavináč)centrum.cz