Vstup pro předplatitele: |
Džbán luny na střepy
rozbil se o vrch gruně,
Měsíc jej neslepí,
pro lásku půlnoc stůně.
Pec slunce nad lesy
již vypaluje hlínu
na nový džbán a zavěsí
jej brzy nad krajinu
(Jindřich Zogata)
Žijí nenápadně
Čápi černí žijí velmi nenápadně. První zprávy o nových hnízdech pocházejí od lesníků, protože hnízdí vysoko na mohutných stromech v klidných a odlehlých místech hluboko v lesích. Lesy musí být přiměřeně rozsáhlé (alespoň 500-1000 ha) s výskytem zachovalých porostů starších 80-100 let a nejlépe s přirozeným druhovým složením dřevin. Někde si čápi oblíbili především buky, známe však hnízda i na dubu, borovici, modřínu nebo jiných druzích, výjimečně u nás hnízdí na skalách (např. v národním parku České Švýcarsko). V širším okolí hnízdní lokality do vzdálenosti 5-10 km (tedy také v okolní nelesní krajině) musí být dostupná potrava, především drobné ryby v potocích a mělčinách rybníků a vodních nádrží.
Odhaduje se, že dnes v České republice hnízdí 300-400 párů, ale počítačové modely naznačují, že to může být i více, možná až kolem 600 párů. Pro srovnání: čápů bílých máme na našem území asi 800-900 hnízdních párů. S přibývající početností čápů černých se však začínají objevovat hnízda i poměrně blízko lidských sídel, vzácně zahnízdí i ve stromořadí nebo břehovém porostu potoka. Vysvětluje se to vyčerpáním vhodných lokalit v daném území, příčinou může být i postupné přizpůsobování čápů černých životu blíže lidem. Obecnější biologickou podstatou bude poměrně velká přizpůsobivost druhu a schopnost udržet se i v odlišných prostředích (např. v některých bezlesých částech Mongolska hnízdí výhradně v otevřené krajině na skalách v blízkosti větších zarybněných řek).
V posledních letech se pomocí označování mláďat plastovými odečítacími kroužky (jedinečný alfanumerický kód pro každého jedince je čitelný dalekohledem na větší vzdálenost) podařilo zjistit mnohé z jejich života. Více než 50 % čápů se usadí do 50 km od místa narození a v dalších letech se vracejí do stejných nebo sousedních hnízd. Například u Dobříše úspěšně hnízdili na jednom stromě nepřetržitě 20 let. Menší část dospívajících čápů, asi 12 %, se naopak usídlí více než 400 km daleko od rodného hnízda. Právě tito ptáci rozšiřují hnízdní areál a obsazují vzdálená nová místa ve vhodném prostředí. Pozorování kroužkovaných ptáků v jednom případě ukázalo postupně dokonce tři generace - čáp označený počátkem 90. let jako mládě na hnízdě na Křivoklátsku v dospělosti opakovaně hnízdil na Strakonicku v jižních Čechách a jedno z jeho mláďat se posléze usídlilo v Třemšínských Brdech na Příbramsku, kde hnízdí dosud. Jeho potomek byl v letošním roce nalezen hnízdící opět o něco jižněji.
Pokud mají někteří jedinci štěstí a dost zkušeností, mohou se dožít více než 10 let. U nás byl letos potvrzen nejstarší kroužkovaný čáp, kterému bylo 18 let (označen v roce 1994). Nejčastější zjištěné stáří hnízdících kroužkovaných čápů je 3-6 let.
Čapí odysea
Čáp černý je přísně tažným ptákem. Není proto divu, že byl jedním z prvních druhů, k jehož výzkumu bylo použito vysílačů - a úplně poprvé v ČR byli čápi černí sledováni tzv. satelitní telemetrií, tedy pomocí umělých družic Země. V roce 1995 v projektu Africká odysea organizovaném Českým rozhlasem první čápi černí putovali s batůžkem na zádech do zimovišť v Africe. Jejich sledování probíhalo i v několika dalších letech a hlavním výsledkem bylo zmapování čapích zimovišť v pásu subsaharské Afriky od Senegalu na západě až po Etiopii na východě. Potvrdilo se, že podobně jako na hnízda u nás se v následujících letech vracejí na stejná africká zimoviště - s nadsázkou zimují „na stejné palmě“. V některých takových místech zimování evropských čápů černých byla později zřízena chráněná území.
Protože čáp černý vyhledává ke hnízdění nejzachovalejší části krajiny s nadprůměrnou kvalitou přírodního prostředí, lze tento druh využít k hodnocení kvality životního prostředí. Čáp černý je zvláště chráněným druhem podle naší i evropské legislativy. Obdobně jako jinde v Evropské unii byly u nás pro čápa černého vymezeny tzv. ptačí oblasti. Je jich celkem šest a slouží přednostně ochraně tohoto druhu. Je chráněn i dalšími mezinárodními úmluvami a dohodami (např. Bernská, Bonnská, CITES, AEWA). Z hlediska ochrany přírody je považován za vlajkový a podle mého názoru je rovněž deštníkovým druhem. Je totiž dostatečně charismatický a oblíbený a ochranářská opatření v jeho prospěch mohou současně chránit i jiné necílové druhy nebo jejich společenstva (jedná se zejména o lesní a vodní přírodní stanoviště). Je zařazen i v Červeném seznamu. Od roku 1993 se konají mezinárodní setkání, která velmi přispívají k poznání biologie a ekologie tohoto druhu. V pořadí šestá konference třinácti zemí se konala letos v září ve Francii.
Kde se líbí českým čápům
V chráněné krajinné oblasti a biosférické rezervaci Křivoklátsko (630 km2) bylo v roce 1958 nalezeno první hnízdo v českém vnitrozemí, v posledních letech zde pravidelně hnízdí 8-10 párů. Vyhodnocení 32 prokázaných hnízd z let 1958-2011, na nichž se za uvedené období uskutečnilo více než 100 hnízdění, potvrdilo přednostní usazování čápů černých v první a druhé zóně ochrany přírody, včetně národních přírodních rezervací. V jádrové části biosférické rezervace bylo umístěno 31 hnízd. Většina (21) hnízd byla přitom obsazována opakovaně 2-10 let, některá i déle.
Obdobně v lesích Brdské vrchoviny byl potvrzen „čapí“ výběr přírodovědně nejhodnotnějších lokalit. V jihozápadní části, kde jsou zbytky starších bučin zachovány v maloplošných zvláště chráněných územích, bylo z 8 těchto území obsazeno čápem černým 5, v některých rezervacích zde hnízdí opakovaně a dlouhodobě (více než 10 let).
Dokládají to i první hnízdění v západní části Čech v 60. letech minulého století - hnízda byla naprosto pravidelně umísťována v ekologicky nejcennějších místech (Šumava - Stožec, Novohradské hory - Žofín, Český les - Diana), odkud se čápi posléze šířili do okolí. Závislost na území se zachovalou přírodou s vysokou biodiverzitou však platí pouze do doby naplnění kapacity prostředí. Poté mohou čápi obsazovat i méně hodnotná území.
Čáp černý
je jen o málo menší než jeho blízký příbuzný čáp bílý. Je celý leskle černý, a jen prsa a břicho má bílé, zobák a nohy jsou v dospělosti červené. V letu má natažený krk, ale protože drží hlavu a krk níže, jeví se pozorovateli jako trochu hrbatý (viz třeba znak národního parku Podyjí). Nejčastěji vyvádí tři mláďata, a populace se tedy zvětšuje jen pomalu. Nové poznatky přinese již třetí celostátní sčítání hnízdících párů, které proběhne v roce 2014 ve spolupráci s Lesy ČR, jejichž údaje jsou vždy významnou částí výsledků.
RNDr. František Pojer (1955) je poradcem ředitele AOPK ČR. Ve volném čase se zabývá sledováním čápů černých, organizuje jejich kroužkování v ČR. V rámci projektů Českého rozhlasu se zúčastnil expedic za čápy do Afriky i na Sibiř a do Mongolska, frantisek.pojer(zavináč)nature.cz