Čtení na tyto dny

Lesík

jemuž dobré čtvrtstoletí říkáme "náš"
a jenž nás po léta živil velmi velice
houbami (poté co ubylo hřibů
hlavně růžovkami klouzky kuřátky)
malinami borůvkami
a když nebyly žádné plodiny
odnesli jsme si pár šišek
na zimní podpal
anebo jsme odtáhli dva tři sucháry
ten lesík se náhle
zvedl nad nízká mračna
a odplul směrem k Rozseči

Zbylo po něm mlhami udusané hřiště
s několika sytě tmavomodrými trsy
hořečku brvitého
na okraji

(Ludvík Kundera) 

 

Věrný svému lesu


Otta Hauck, č. 2/1988, str. 12

Navštívíte-li listnaté porosty vlárského polesí v Bílých Karpatech a máte-li štěstí, že jste jednostrannou činností nezahrabali svoji schopnost cítění, ovane vás v nich nezvykle svěží duch pěstitelské péče. Překvapí vás, kromě jiného, vysoký podíl tvárných kmenů a nutí vás to k otázce: V čem spočívá tajemství pěstitelské činnosti zdejšího lesníka?

Napoví nám základní rovnice genetiky F = G × P,* což znamená, že fenotyp (soubor vlastností jedince) je realizován spolupůsobením genotypu (souhrnu všech dědičných vloh) a prostředí. Kde je zde hranice vlivu genotypu, za co zde odpovídá prostředí? Z použité rovnice vyplývá, že G = F : P, tedy, že genotyp je přímo úměrný fenotypu a nepřímo úměrný prostředí, tedy že je závislý na poměru fenotypu a prostředí. Dále platí, že G = F jen pro P = 1, tedy když životní prostředí, jehož součástí jsou i lidé, je nezkráceným, neochuzeným celkem, tedy je úplné, celistvé, neohrožující atd. Prostě řečeno nekrátí, nedělí, neomezuje, neničí fenotyp, ale podporuje.

Podívejme se z tohoto zorného úhlu na patero pěstitelských zásad lesníka ing. Aloise Indrucha, které prošlo víc než třicetiletou prověrkou.

Jsou to: 1. přirozená obnova lesa, 2. porostní výchova odstraňováním škodících jedinců, 3. péče o čistotu lesa, 4. dokonalá ochrana lesa, 5. péče o půdní fond.

Z těchto pěti zásad vyplývá, že lesník důsledně usiluje naplnit přísný předpoklad P = 1 v rovnici G = F : P. Z bodů 3 až 5 nepřímo vyplývá, že společnost musí zaručit dokonalou ochranu lesa, a to kromě jiného především tím, že pro něj zajistí čisté ovzduší. To znamená, že si každý člověk musí uvědomit, že druh a síla jeho chtění spouští vedle jiného lavinu technologických procesů, které více či méně znečišťují ovzduší a maří sebeušlechtilejší lesní pěstitelskou či šlechtitelskou činnost. Souhrnně můžeme říci, že každý z nás se svými požadavky nepřímo podílí na pěstování lesa, že „životní úroveň“ lesa (vitalita) je ohrožena druhem a rozsahem našich požadavků.

Z použité rovnice také vyplývá, že genotyp nelze trvale odloučit od životního prostředí, že jsa obklopen buňkami, tělem fenotypu, tvoří s prostředím nezrušitelnou jednotu. Chceme-li skutečně zachránit genofond našich lesů, musíme nutně současně dbát o životní prostředí, do něhož patří i naše city, myšlenky a slova, tedy o jeho čistotu.

Vzhledem k současné světové situaci, která před nás jako podmínku přežití klade požadavek proměny, je nutno funkci lesů zhodnotit globálně, poučit se ze zpětných vazeb systému člověk - les a přehodnotit naše požadavky tak, aby nebyly na úkor lesa, ale aby les vzkvétal souběžně s lidskou společností. Teprve pak bude snadné hospodařit analogicky podle vlárského lesníka kdekoliv v naší vlasti. V opačném případě propadnou zkáze i vlárské lesy.


*) Někdy se používá additivní forma rovnice F = G + P. Multiplikační forma F = G × P, kterou uvádí prof. Karel Hrubý, lépe postihuje fakt „interakce“.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu