VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Vážená redakční rado,

jsem dlouholetou odběratelkou časopisu Veronica a v posledním výtisku mě zaujalo nejen téma Vlastní zelenina je in.

Jsem starousedlíkem v okrajové části přírodního parku Říčky. Pro širokou rodinu a pár přátel pěstuji veškerou zeleninu. Více než dvacet let jsme měli od PFČR pronajaté pastviny, na kterých jsme chovali a pásli stádečko ovcí. Stát, jako odpovědný správce, však veškerý majetek prodává.

Kterýkoliv občan Unie, jenž vlastní 10 ha pozemků a dostatek finančních zdrojů, si tyto pastviny může koupit. Je to parametr, který byl pro nás nedosažitelný. Pozemek v hodnotě 10 020 Kč Pozemkový fond obálkovou metodou prodal za více než 200 000 Kč. Nějak mně jenom uniká rovnost šancí všech občanů naší země, která nám byla slibována v r. 1989. Naše chovné stádečko v počtu 10 ks pomalu likvidujeme. Vím, že vše je v souladu se zákonem č. 95/1999 Sb. Ale bezmoc, které je vystaven prostý občan, je deprimující. Zbývá jen vážné podezření, že z pastvin bude přinejmenším golfové hřiště. Jinak si neumím vysvětlit, proč by někdo uprostřed lesů kupoval za 200 000 Kč pastvinu. A proč Vám to vůbec sděluji? Jen jako příklad toho, jaký má stát zájem na drobném chovatelství či pěstitelství, když zákon upřednostňuje jen silné a bohaté. Ale možná, že je ve Vašich silách zabránit tomu, aby se stal z přírodního parku Říčky lunapark.

S přáním hodně úspěchů v ochraně přírody a krajiny

Marie Ševčíková, Račice-Pístovice

Dotaz jsme předali Krajskému úřadu Jihomoravského kraje a čtenářce poradili obrátit se na Ekologický právní servis. V podobných případech doporučujeme uvádět pozemky konkrétně, pro úřad tedy katastrálními čísly, jinak zda leží uvnitř přírodního parku apod.

red.

Dobrý den,

minulý týden jsem byl v ČR a poslední den asi hodinu před odjezdem pošta doručila tři výtisky Veroniky s mým textem.

Jsem s výsledkem velmi spokojen, děkuji za péči, kterou jste článku věnovali. Celé číslo je pro mě cenným zdrojem informací (rozhovor se šéfem Coopu je opravdu vynikající). Nejcennější jsou pro mě ale ty dva sloupky kolem mého článku - od N. N. Zbiroh a pak o výměně morčete za zalévání. Hodně se teď zabývám neformálními výměnami a spoluprací. Velmi mě potěšilo, že N. N. nezávisle potvrzuje moji tezi o ekologickém významu - přínosu zahrádkaření, přestože tato činnost není obvykle motivována ekologicky. Vždycky mě proto překvapí ten narativ českého ekologického hnutí (objevuje se i ve vašem časopise, jak jsem upozorňoval v první verzi svého článku) o zahrádkaření jako poměrně chemizované a nepříliš žádoucí aktivitě…

S pozdravem

Petr Jehlička
The Open university, Milton Keynes, Velká Británie

Jsem dlouholetým čtenářem a pár let i předplatitelem časopisu, který přečtu od A do Z, i když ne hned po doručení.

Nemyslím si, když se dívám, a to nejen v našem chudém slezském pohraničí, okolo sebe, že cena časopisu „přesahuje kupní možnosti většiny současné české společnosti“ - podle mne jde vždy jen o nastavení priorit a nad tím se snad většina společnosti ani příliš nezamýšlí.

Podle toho, kolik vychází tiskovin z poloviny zaplácaných reklamou, vydávají za ně lidé nesmyslně vysoké částky neodpovídající tomu, co za ně vlastně obdrží.

Přesto jsem optimista, snad se to pozvolna bude otáčet!

Aleš Procházka, Javorník