VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Jedlobučina na Javorové skále

Prales Jehliště leží na východní straně vrchu Javorová skála nedaleko Sedlce-Prčice na pomezí jižních a středních Čech. Na prudkém, obtížně přístupném balvanitém svahu se na 7 ha rozkládají zachovalé květnaté bučiny s přirozenou prostorovou členitostí lesa. Skalní podloží tvoří tvrdá šedá hornina s velkými zrny křemene - granodiorit, typ Čertovo břemeno, která získala jméno po místním zajímavém skalním útvaru. Nejčastější dřevinou je zde buk lesní s příměsí jedle bělokoré. Na přechodech do suťových poloh, zejména v jižní části, převažuje javor klen, doprovázený jasanem ztepilým a jilmem drsným. V bučinách nalezneme mařinku vonnou, věsenku nachovou, bažanku vytrvalou, z trav sveřep Benekenův a mnohé další.

V horní části svahu rostou stromy staré přes 150 let, v dolní kolem 100 let. Tyto porosty jsou strukturované, najdeme zde menší i vzrostlejší stromy. Ve střední části a na severním okraji jsou okrsky stromů kolem 60 let - pozůstatky lesnických zásahů z minulého století, které se vyznačují stejnověkostí. Při návštěvě nás zaujme nebývalé množství padlého dřeva, které odtud pro obtížnou přístupnost již řadu let není odváženo.

Jehliště je již na starých mapách vyznačeno jako jedlobučina. Hranice mezi lesem a loukami nebyla v minulosti ve zdejším kraji pevně stanovena, některé plochy (dříve louky) jsou dnes zarostlé lesem. Jehliště však bylo vždy lesem, zřejmě navazuje na původní ryze přírodní porosty. Hlavní hodnotou pralesa Jehliště je tedy nepřetržitý růst lesa v území a současný stav lesního ekosystému.

Hledání způsobu ochrany

V kraji pod Javorovou skálou vlastníci hospodaří v lesích, na zemědělské půdě a na rybnících, spravují i kulturní památku gotickou tvrz ve Vrchoticích. „V rámci našeho majetku je bučina na Javorové skále výjimečným lesem,“ uvádí Ing. Otto Srb, zástupce vlastníků. „Zvažovali jsme různé způsoby zachování nerušeného vývoje přírodě blízkého lesa do budoucna. Nakonec jsme se rozhodli využít věcného břemene ochrany přírody, které je zapsané k lesnímu pozemku v katastru nemovitostí.“

V roce 2000 začal spolupracovat s Českým svazem ochránců přírody ve Vlašimi tím, že pronajal sad k záchraně starých krajových odrůd ovocných dřevin. Z rozhovorů o krajině Českého Meránu vzešla v roce 2003 myšlenka chránit prales Jehliště pomocí věcného břemene ochrany přírody.

V roce 2008 byla smlouva o věcném břemeni podepsána a byl podán návrh na vklad do katastru nemovitostí. Katastrální úřad bohužel vklad neprovedl s požadavkem na oddělení způsobu hospodaření v lese na pozemku s věcným břemenem od lesa okolního. Důležité však bylo, že věcné břemeno ochrany přírody ve smlouvě bylo shledáno v souladu s právním řádem České republiky.

V následujícím období byly zpracovány podklady pro zařazení pralesa Jehliště do kategorie lesa zvláštního určení i s potřebnými stanovisky orgánů státní správy. Proces byl završen rozhodnutím Krajského úřadu Středočeského kraje na jaře roku 2010. Následně byla podepsána nová smlouva o věcném břemeni a podán návrh na vklad do katastru nemovitostí. Katastrální úřad věcné břemeno ochrany přírody zapsal s právními účinky vkladu k 2. 7. 2010.

Ing. Mgr. Martin Klaudys (1974) - v ČSOP Vlašim se zabývá péčí o přírodovědně významná území a komunikací s vlastníky pozemků v programu Pozemkový spolek pro přírodu a památky Podblanicka, martin.klaudys(zavináč)csop.cz

Využití věcného břemene pro ochranu přírody

Patří věcné břemeno ochrany přírody do českého soukromého práva?

Právní řád České republiky vymezuje věcná břemena v zákoně č. 40/1964 Sb., občanském zákoníku, v § 151n, 151o a 151p. Věcná břemena v českém právu jsou chápána jako smluvní vztah dvou stran - oprávněné a povinné (majitel nemovitosti). Majitel nemovitosti má z věcného břemene povinnost něco strpět, něčeho se zdržet nebo něco konat, oprávněný z věcného břemene má oprávnění k určité činnosti vůči cizímu majetku (např. právo průchodu nebo průjezdu).

Věcná břemena ochrany přírody v západoevropském pojetí jsou přitom vlastnickým aktem, kdy vlastník dobrovolně prohlašuje, že hospodaření je omezeno pro ochranu přírody, strana oprávněná z věcného břemene v českém pojetí zde chybí. Právní řešení tohoto rozporu se ukázalo být velmi náročné, podařilo se jej vyřešit až v roce 2008 zásluhou právníka Mgr. Martina Prokopa.

Co je zde obsahem věcného břemene?

Vlastník lesa se vzdává těžby dřeva za účelem hospodářského zisku. Těžba je možná pouze z rozhodnutí správního úřadu nebo kvůli odvrácení přímého ohrožení zdraví osob nebo životního prostředí.

ČSOP Vlašim vystupuje ve věcném břemeni jako strana oprávněná s právem užívání pozemku, Je garantem věcného břemene a současně je mu umožněno provádět v pralese Jehliště odborné průzkumy a sledování.

V čem je toto věcné břemeno výjimečné?

Zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. zná smluvní ochranu (§ 39), která je rovněž prováděna vkladem věcného břemene do katastru nemovitostí, garantem věcného břemene je tu stát, resp. orgán ochrany přírody. Vložení věcného břemene na prales Jehliště je právním aktem výlučně soukromoprávním, aktem soukromé ochrany přírody.

Lze ho využít i jinde?

Prales Jehliště je významným příkladem, který prokazuje, že katastrální úřad uznává při vkládání věcných břemen právo vlastníka i v případech, kdy vlastník dobrovolně omezuje hospodářské využití svého pozemku ve prospěch ochrany přírody. K obdobnému případu může dojít např. u cenné druhově bohaté louky na okraji vsi, která by mohla být zastavěna (vlastník vyloučí věcným břemenem zástavbu) nebo v případě hnízd čápů na komínech (vlastník se zaváže zachovat hnízdo).

Věcné břemeno je nástrojem pevným, ale poměrně nepružným, za nevhodné řešení lze tedy věcné břemeno považovat např. na pozemcích, kde se společenstvo rostlin vyvíjí (louky, pastviny) a názory a poznatky o vývoji biotopů se mění. Věcné břemeno by pak časem mohlo potřebný hospodářský zásah i omezovat.