Čtení na tyto dny

Z plných plic

Na pně kolměji
slunce dopadá

Zvedá ke kamni kámen

Město zajíká se kosy
Nemají na bílou košili
Poskakují v kabátcích klarinetů

Město popadá dech
Koktá tramvajemi a výhybkami

Bojí se prázdna
vzduchu na půl úst

Slova z plných plic
dechem netroufají si plýtvat

Mlčky počítáme
kde strom
byl zaokrouhlen v pařezu

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Jsou cesty kamenů, květů a v nich návrat (krátká potulka rodnou i domovskou Vysočinou)

Miloš Doležal, č. 4/2023, s. 18-21, pro předplatitele

Když horizontálu cesty protne vertikála, pak se cesta stává poutí

Josef Kroutvor, Pavel Klvač, č. 4/2023, s. 2-3, pro předplatitele

Ohlédnutí za půlstoletím Ramsarské úmluvy

Jan Plesník, č. 3/2023, s. 2-5, pro předplatitele

K hydromorfologickému působení bobra evropského

Tomáš Just, č. 3/2023, s. 29-33

Algolog v mokřadech

Olga Lepšová-Skácelová, č. 3/2023, s. 39-41, pro předplatitele

Hnízdění ve věnci

Dagmar Pecková, č. 3/2023, s. 46-47

Jedličky, jedličky


Mojmír Vlašín, č. 6/2012, str. 32

Ročně se v naší republice prodá přes milion vánočních stromků, které se následně stávají obtížně zpracovatelným odpadem. Ve městech se po svátcích válí velké množství stromků, které byly zbytečně zmařeny. Kdyby se jen jedno procento stromků stalo sazenicí, vysadilo by se jich asi 10 000. Spousta lidí věří stále dokola opakované polopravdě, že stromečky musely být tak jako tak vyřezány, aby mladý les, který je přílišně zahoustlý, vypadal k světu. Stále více vánočních stromků však pochází ze speciálních plantáží, které zabírají místo skutečnému lesu. Pokud jsou takové plantáže na zemědělské půdě či pod vedením vysokého napětí, kde vzrostlý les být nemůže, nelze proti tomu asi nic namítat - většinou tomu tak ale není.

Lidé citliví k problémům životního prostředí se v poslední době začínají pochopitelně zamýšlet nad tím, zda si mají koupit vánoční stromeček, a pokud ano, tak jaký. Mrtvý, nebo živý? Ti, kdo se rozhodnou pro mrtvý, si většinou kupují více nebo méně zdařilou plastovou napodobeninu smrčku nebo jedle. Ti, kteří volí živý stromek, se snaží zakoupit něco jako bonsaj, kterou by mohli mít stále v pokoji nebo na zahradě. Po skončení pobytu uvnitř domu nebo bytu může stromek zkrášlovat balkon či terasu. Majitelé tak vlastní živý, rok od roku stále vyšší stromek.

Je tu však ještě jedna volba: vánoční stromek jako sazenička - začátek výsadby nového lesa. Lidé si koupí stromeček - sazeničku, přes Vánoce ji mají několik dní doma a na jaře ji vysadí tam, kde to je opravdu potřeba. ČSOP Veronica s Rezekvítkem a dalšími organizacemi připravili proto i letos Vánoční stromky - stromy pro život. Jedná se o prodej jedliček v květináči, které po Vánocích zůstanou na zahrádkách nebo se vysazují do lesů v okolí Brna. Hlavní myšlenkou je větší úcta ke stromům. Nechceme, aby vánoční stromky byly vnímány jako řezané květiny, které se po použití zahodí. Chceme, aby se změnil vztah k symbolu Vánoc. Stromečky mají certifikát FSC, což znamená, že pocházejí z ekologicky vedeného lesnictví.

Mojmír Vlašín


Vánoční stromky v květináči prodáváme na několika místech v Brně, vy je ale můžete přivést i do svého města; poradíme vám, jak na to. Základem je najít lidi, kteří mají chuť to rozběhnout, a organizaci, která to zaštítí. Metodiku si můžete stáhnout z www.veronica.cz/dokumenty/ vanocni_stromky.pdf


 

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu