VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

První hodnocení druhového bohatství motýlů

Spolu se skupinou sedmi kolegů, jihomoravských motýlářů, Zdeňkem Laštůvkou, Jaroslavem Markem, Vladimírem Hulou, Oldřichem Jakešem, Milanem Švestkou, Pavlem Vítkem a Antonínem Florianem jsme v roce 2004 začali po dohodě se správou CHKO Pálava metodou transektového monitoringu jen tak ze zájmu a pro radost, bez nároku na odměnu, sledovat sedmnáct asi kilometr dlouhých úseků různých pálavských biotopů. Kromě lesostepních a lesních biotopů jsme zahrnuli i vinice a ornou půdu. Monitoring probíhal po dobu tří let, vyšla z něj řada zajímavých výsledků, které jsme předali CHKO Pálava. (Mimochodem touto metodou je již asi 15 let monitorováno celé Švýcarsko, rozdělené na celkem 500 čtverců, v nichž je zvolen vždy jeden 2 km dlouhý transekt. Každoročně je monitorována jedna pětina transektů, takže se monitoring provádí na každém transektu vždy jednou za pět let. Výsledky jsou pak využity k dokumentaci a velmi přesnému hodnocení změn a vývoje krajiny.)

Shodou okolností v době ukončení monitoringu začalo ministerstvo zemědělství hledat vhodné způsoby hodnocení změn v zemědělské krajině, k nimž dochází v důsledku velkých finančních podpor, jež jsou od našeho vstupu do EU na péči o krajinu zemědělcům vypláceny. Na základě našich výsledků vzniklo první ucelené hodnocení biodiverzity vinic ve srovnání s tím nejcennějším, co z biologického hlediska v jihomoravské krajině zbylo - pálavských lesostepních lokalit. Výstupy měly vysokou vypovídací hodnotu a denní motýli byli vybráni jako jedna z šesti skupin k sledování biologické rozmanitosti různě obhospodařovaných vinic.

Výsledky všech tří let studia biodiverzity denních motýlů různě obhospodařovaných vinic prokázaly zásadní rozdíly mezi relativně nízkou biodiverzitou konvenčních vinic (v průměru výskyt 13 druhů ve 48 kusech) a naopak výrazně vyšší biodiverzitou vinic v obou ekologických (v širším smyslu) způsobech hospodaření, tj. ekologickém (v průměru 18 druhů ve 106 kusech na vinici) a integrovaném (v průměru 24 druhů ve 156 kusech na vinici).

To jsou průměrné hodnoty. Za zmínku však určitě stojí výsledky ze dvou extrémních vinic. V letech 2004-2006 jsem sledoval jednu z posledních konvenčních vinic v CHKO Pálava - asi desetihektarovou vinici v katastru obce Bulhary. Výsledek byl až neuvěřitelný. Během 7 pozorování na 1 km dlouhém úseku jsem od jara do podzimu během tří let zaznamenal pouze 8 kusů dvou druhů - běláska řepkového, což je jeden z nejpřizpůsobivějších druhů zemědělské krajiny, a tažnou babočku bodlákovou. I Sahara je bohatší než tato poušť vytvořená člověkem. Protikladem je vinice firmy Winberg na jižním úpatí Svatého kopečku u Mikulova. Zde bylo v roce 2010 pozorováno 42 druhů v celkem 318 kusech, pro srovnání - na lesostepi Svatého kopečku bylo pozorováno 52 druhů v 845 kusech. Tato, s odstupem nejrozmanitější vinice byla v roce 2010 již šestnáct let bez použití chemických přípravků proti škodlivému hmyzu a roztočům a její bylinné společenstvo v meziřadí se po tu dobu nepřetržitě vyvíjelo bez kultivačního zásahu.

Co ukázala analýza výsledků

Zjištěné výsledky dále dokládají v současnosti stále poměrně vysokou míru diverzity denních motýlů ve zbytcích původních lesostepních lokalit jižní Moravy (Svatý kopeček u Mikulova 53 druhů v 2 376 kusech, Pouzdřanská step 58 druhů v 1 050 kusech) a jejich zásadní podpůrný vliv na zpětné osidlování ekologicky obhospodařovaných vinic v jejich okolí. Diverzita denních motýlů vinice je při velmi vysoké průkaznosti vysoce negativně spjata se vzdáleností k nejbližší lesostepní lokalitě. To znamená, čím je vinice dál od lesostepi, tím je druhově chudší.

Ještě zajímavější a z hlediska péče o vinohrady skutečně významné zjištění přineslo statistické hodnocení výsledků, které provedl doc. Z. Pospíšil, Ph.D., který zpracoval všech 14 187 motýlů zjištěných ve všech vinicích a porovnal další důležité souvislosti: dobu od posledního použití chemického insekticidu, způsob péče o meziřadí vinice (černý úhor, 50 % meziřadí ozeleněno, 100 % meziřadí ozeleněno), délku přirozeného znovuzarůstání meziřadí vinice, vzdálenost zkoumané vinice od nejbližší přírodní lesostepi a stáří vinice. Vůbec nejvyšší vliv na biodiverzitu motýlů měla doba od posledního použití chemického insekticidu. Diverzitu motýlů vinic také výrazně určoval způsob obhospodařování půdy v meziřadí vinice.

Ze sledování i dosavadní spolupráce se samotnými vinaři vyplývá, že změna ke zvýšení přírodní rozmanitosti na vinicích, a tím i v celé jihomoravské krajině možná je a lze ji provést poměrně nenáročnou změnou technologie, kterou, jak se v posledních letech ukázalo, jsou vinaři schopni přijmout. Namísto chemických insekticidů na ochranu proti obalečům používat feromonové matení samců škodlivých druhů obalečů a meziřadí vinic osít druhově bohatými směsmi bylinné vegetace původní pro danou oblast. Tato dvě opatření jsou už přechodem k ekologickému hospodaření.

Co to znamená pro českou krajinu

Na základě popsaných výsledků byl navržen přeshraniční česko-rakouský projekt ECOWIN - ochrana přírody ekologizací vinohradnictví, který v letech 2010-2012 přinesl výše uvedené změny managementu do dalších zhruba 1 300 ha jihomoravských vinic ležících v těsné blízkosti chráněných území. Byla také zpracována nová, dnes již ministerstvem zemědělství odsouhlasená pravidla podpory pro integrovanou produkci, podle nichž je ve všech vinicích s podporovanou integrovanou produkcí (dnes v ČR asi 14 000 ha) vyžadován druhově bohatý bylinný porost v meziřadí. Finanční náhrada je vyplácena i za použití feromonů namísto insekticidů.

Znamená to, že hlavní technologické prvky, které podstatným způsobem ovlivňují diverzitu motýlů ve vinicích, by se v letech 2014-2020 měly rozšířit zhruba na 15 000 - 16 000 hektarů jihomoravských vinic, což je téměř 90 % všech našich vinic. Pokud by se něco podobného podařilo v nepříliš vzdálené budoucnosti i v sadech a na polích, mohla by se naše krajina pozvolna začít vracet do stavu, v němž byla zhruba před sto lety. Do té doby se můžeme radovat alespoň z motýlů ve vinohradnických oblastech.

Ing. Milan Hluchý, Ph.D., (1957) vyrůstal v Mikulově, v roce 1990 založil Biocont Laboratory na výrobu a prodej prostředků biologické ochrany rostlin, která má dnes pobočky na Slovensku, v Maďarsku, Polsku a ve Vietnamu. Spoluzakladatel a od roku 2004 předseda svazu Ekovín, sdružujícího integrovaně a ekologicky hospodařící vinaře obhospodařující zhruba 12 000 ha vinic. Ve volném čase se věnuje studiu motýlí fauny palearktu a jihovýchodní Asie, m.hluchy(zavináč)biocont.cz