Čtení na tyto dny

Kde strom má srdce

Kde strom má srdce
ptáci vědí

Nad tryskající piliny
zvedli křídla

Slyšeli jste slavíky tlouct?

Pila ječí
Láme se
stín světla jadrného dření
Větev o větev

Zaslechli jste někdy
tlouct slavíky?

Srdce chycené
v obráceném hnízdě?

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť k buku sv. Dvojice

Pavel Klvač, č. 2/2026, str.3

Tajemná kočka divoká znovu obývá české lesy

Martina Labudová, č. 1/2026, str. 50

Hořečky a jejich životní strategie

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 1/2026, str. 47

Když přiletí sýkora biouhelníček

Renata Placková, č. 1/2026, str. 43

Společnost pro uvádění ptačích jmen v krásné literatuře na pravou míru

Petr Čermáček, č. 2/2026, str. 43, pro předplatitele

Malí farmáři versus velcí zemědělci, nebo jsme všichni na jedné lodi?

č. 1/2026, str. 10, pro předplatitele

Jak na hořečkové louky

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 2/2026, str. 40, pro předplatitele

Kam s ní?

Renata Placková, č. 2/2026, str. 36

Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině

č. 1/2026, str. 39, pro předplatitele

Nejde jen o hezké výhledy

Kateřina Lagner Zímová, č. 2/2026, str. 32, pro předplatitele

Zeleň pod proudem

Martin Pavelka, č. 1/2026, str. 33

Život pro ochranu přírody

Martin Škorpík, č. 1/2026, str. 2

Beskydská idyla trochu jinak

Vojtěch Bajer, č. 1/2026, str. 22, pro předplatitele

Mně se dostalo za život mnoho krajin srdce

Vlastimil Kostkan, č. 1/2026, str. 36, pro předplatitele

Trochu osobní nekrolog

Václav Štěpánek, č. 2/2026, str. 30

Racionální a udržitelné rozhodování o využití krajiny

Ondřej Lagner, č. 2/2026, str. 9

Krajina je naše rukojmí

David Veselý, č. 1/2026, str. 52, pro předplatitele

Kraj vinic pod Pálavou


Milan Hluchý, č. 1/2013, s. 13

Pokusím se pomocí několika obrazů vylíčit krajinu svého srdce - Pálavu a vinice pod ní s proměnami, kterými prošla v posledních 50 letech.

Rok 1962, Mikulov, Svatý Kopeček. Mladá rodina, rodiče s dvěma chlapci žijící v Mikulově je na nedělní procházce na Svatém kopečku nad Mikulovem. Malí kluci jsou uchváceni krásou motýlích křídel desítek otakárků, kteří poletují na vrcholu. Kluci se snaží chytit některého z nich pod košili, a když se jim to konečně podaří, okouzleně si jej prohlížejí a pak ho opět pouští. Pro pětiletého človíčka nezapomenutelný zážitek.

Rok 1965, malá soukromá vinice pod Svatým kopečkem u Mikulova. Otec chystá postřik k ošetření vinice a devítiletý syn mu „asistuje“. Tati, co je to, co tak strašně smrdí? To je DDT. A proč se to tam dává? To je na obaleče. A co dělají ti obaleči? Oni žerou hrozny. A to je zabije? Jo, to je zabije.

O čtrnáct dní později. Nad Mikulovem létá helikoptéra a syn se ptá otce. Tati, co tady dělá ten vrtulník? Stříká vinice. A on stříká tím DDT? Jo, taky.

Je teplý večer konce května roku 1973. Mladý zanícený entomolog „svítí“ speciální ultrafialovou výbojkou lákající noční motýly na Dunajovických kopcích u Mikulova. Z jihu od Březí tisíc hektarů vinic, ze severu od Dunajovic tisíc hektarů vinic. Uprostřed malinký kousek lesostepi. Plátno, na které láká světlem motýly, je zoufale prázdné. Jak je možné, že tady nic není, nic nežije? Že by to bylo to DDT? Maně si vybavuje titul klavírní sonáty českého skladatele Oldřicha Flosmana Motýli zde nežijí, inspirované kresbami dětí z koncentračního tábora.

O pár let později jsem se dostal k publikaci o měření úletů pesticidů při leteckých aplikacích přípravků na ochranu rostlin. Docházelo při nich k úletu 20-80 % mimo cílové plochy. Tak proto jsou ty Dunajovické kopce mrtvé. A na Pálavě už není kdysi hojný hnědásek květelový a desítky dalších druhů motýlů.

V roce 1987 jsem jako mladý entomolog - pracovník odboru ochrany rostlin Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského nasbíral sondýrkou vzorky půdy z pálavského Děvína a vinic pod ním. A podezření se potvrdilo. Laboratorní analýza prokázala v půdách národní přírodní rezervace Děvín výskyt asi 10 % DDT a jeho rozpadového produktu DDE ve srovnání s půdami vinic, kde se DDT v 60. a 70 letech aplikovalo.

Dnes jsme naštěstí dál. Toxické insekticidy jsou z ochrany vinic vyřazeny, na Svatém kopečku opět létají otakárci a ve vinařské firmě Sonberk si můžete koupit med od včel „pasoucích se“ v květinové louce rostoucí v meziřadí vinic. Škoda jen, že těch vyhynulých 30 % motýlích druhů se už nemá do krajiny pod Pálavou odkud vrátit. Ale snad přeci jen odněkud - z rakouských Hainburských vrchů nebo od Balatonu - přiletí.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu