VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

ORWINE - kodex dobrého ekologického vinohradnictví a výroby vína [online].
<http://www.ekovin.cz/sekce-ekologicke-produkce/projekt-orwine>

V posledních letech ekologické vinohradnictví a výroba biovína u nás prošly dramatickým vývojem, během kterého se rozloha ekologických vinohradů rozrostla na rovných 1 000 hektarů, obhospodařovaných desítkami vinařů. Za rozvoj vinohradů a zejména biovína, jehož kvalita směle soupeří s evropskou špičkou, vděčíme bezpochyby i překladu publikace ORWINE - kodex dobrého ekologického vinohradnictví a výroby vína do českého jazyka.

Dílo vzniklo z popudu Evropské komise a evropských hnutí ekologického zemědělství na základě několikaletého výzkumu ekologického vinohradnictví. Srozumitelným a čtivým způsobem předkládá veškeré doporučené postupy nejen práce ve vinohradu, ale i ve sklepě. Je rozděleno do přehledně členěných kapitol a je možné ho použít jako „kuchařku“. Jeho hodnotu zvyšuje také odborný a dobře zvládnutý překlad. A právě překladatel kapitol o sklepních technologiích, Štěpán Hluchý, si jejich platnost následně ověřil v praxi, protože své první víno vyrobil podle návodů z této publikace. Přesvědčivým důkazem o její kvalitě je víno, které jsem měl možnost ochutnat. Když jsem se začal pracovně zabývat ekologickým vinohradnictvím a výrobou biovína, neměl jsem o tom mnoho povědomí. S radostí jsem sledoval, jak se u nás tato zemědělská činnost rozvíjí. Zmíněná příručka nakonec posloužila jako obhajoba rozumných pravidel sklepních technologií výroby biovína v Evropské komisi. Po téměř dvou letech velmi náročných jednání jsme spolu s našimi sousedy z EU dokázali, mimo jiné s podporou projektu ORWINE, uhájit použitelná, férová pravidla, která umožní i do budoucna produkovat v České republice vysoce kvalitní biovíno.

A jak by se stručně dala výroba biovína popsat? Od klasického vinohradnictví se liší v přístupu. V ekologickém vinohradu se nesmějí používat syntetické pesticidy a hnojiva. Vinaři posilují imunitu révy dobrou agrotechnikou a postřiky přírodních přípravků. Proti škodlivému hmyzu používají feromonové výparníky, které hmyz nehubí, pouze mu znemožní rozmnožovat se. Zjednodušeně řečeno biovinaři nebojují chemicky s již propuklou chorobou, nýbrž dělají vše proto, aby révu vůbec nenapadla. Pokud se tak přece jen stane, musí být opatření proti onemocnění co nejšetrnější k prostředí vinohradu. Řádové rozdíly v biodiverzitě konvenčních a ekologických vinohradů při výborné kvalitě sklizní jsou nezvratným důkazem, že tento postup má smysl.

Také při výrobě ve srovnání s konvenčním postupem platí různá omezení. Biovinař nesmí používat postupy, které víno uměle ochucují a vylepšují jeho chuť. Proti konvenčním vinařům má snížený povolený limit pro obsah oxidu siřičitého (slouží ke stabilizaci vína, které by bez něj rychle oxidovalo) o 30 mg/l. Biovíno zaručuje více „přírodních a přirozených“ vjemů. Nezanedbatelným přínosem je také to, že výsledný produkt nenese pozůstatky chemických pesticidů ze sklizených hroznů. Přejme tedy ekologickým vinařům mnoho dobrých ročníků a trvalý úspěch jejich biovín.

Jan Gallas
vedoucí oddělení ekologického zemědělství
ministerstvo zemědělství