Čtení na tyto dny

Ozvěny

Jít zrána prachem polní cesty bosý
a stanout tváří v tvář
vyjevenému koroptvímu kuřátku
už sotva se mi poštěstí.

Vždyť dávno chodím ulicí,
kde nezavadíš o kapičku rosy.
Však míjím příliš hlučná náměstí.

A potkám-li trs jílku v dlažbě,
což asi zdejším sotva něco říká,
postačí, abych oči přimhouřil,
a slyším koroptvičku opiově tikat.

(Josef Suchý) 

 

Víno


Dušan Šlosar, č. 1/2013, s. 24

Víno

má název skoro po celé Evropě příbuzný, ale jeho původ je, jak třeba ukazuje odlišné řecké oinos, ještě předindoevropský, pocházející ze Středomoří. Odkud jej však máme my, když jsme přímý kontakt se Středomořím neměli? Spíš než kulturní latinou (vinum) jej asi budeme mít zprostředkován germánštinou (wein, dříve win). Ukazuje na to mimo jiné dávná složenina vinohrad, která u nás označuje vinici stejně jako německé weingards (ve staroslověnštině a staré ruštině vinograd pojmenovává vinnou révu). Také slovenské pojmenování vinaře vincúr je nepochybně přejaté německé winzer.

Kultura vína se u nás rychle šířila. Jungmannův slovník uvádí, že na Mělnicku bylo na začátku 19. století známo už 72 odrůd vína: hustozrnaté roučí, řídkozrnaté roučí, karmazín, uherka, busín vlaský, červený arab, tarant červený, červený brnčí, červená ryvole, modř královská, modř světlá, beranice neb beranec, modrý muškát, tvrdé, drumín, velký merlink, tarant černý, inkoustové… (to jsem z Jungmanna vypsal jen červené odrůdy).

Dušan Šlosar

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu