Čtení na tyto dny

Dřevorubec

bylo
příliš mnoho kamení
na zemi

a země porodila stromy

bylo
příliš mnoho dřeva
mezi nebem a zemí

a země
porodila člověka

a člověk
vzal sekeru

(Jan Tluka) 

 

Doporučujeme ke čtení

Data v plánování péče o chráněná území

Jonáš Gaigr, Eva Knižátková, č. 3/2024, s. 5-7, pro předplatitele

Pohled za hranice – dva odlišné světy, Arménie a Finsko

Jindřich Chlapek, Jaakko J. Ilvonen, č. 3/2024, s. 17-20, pro předplatitele

Odkaz Josefa Vavrouška je dnes dvojnásobne aktuálny

Mikuláš Huba, č. 3/2024, s. 28-31

Ubývá u nás ptáků?

Alena Klvaňová, č. 2/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33, pro předplatitele

Přírodní řeky jako překvapení Polska

Roman Barták, č. 2/2024, s. 34-35

Návrat vlčího zpěvu Jaroslava Monte Kvasnici

Jiřina Lacinová, č. 2/2024, s. 44-45

Svědectví mrtvých lišek


Vladimír Fišer, Marie Borkovcová, č. 1/2013, s. 26

Na počátku byl výzkumný úkol. Ověřit vliv parazitárních nemocí na hromadění těžkých kovů v tkáních divoce žijících zvířat. V našem případě jsme pozornost zaměřili na lišky ze severních a východních Čech. Vše probíhalo běžným způsobem. Nejprve je nutno vybudovat síť spolupracovníků, kteří budou dodávat biologický materiál. Díky ochotě mnoha myslivců se podařilo získat střeva ulovených lišek z pohraničních hor od Děčína po Náchod. Pak již následuje mravenčí vědecká práce. Střeva rozpitvat, vyhledat a určit přítomné parazity a připravit vzorky tkání pro chemický rozbor.

Konečně máme před sebou výsledky. Se zájmem je netrpělivě navzájem porovnáváme, třídíme a přemýšlíme o tom, co znamenají. Na první pohled je nápadný zvýšený obsah manganu v liškách z východních Čech. Kde se tam vzal? To nás zaujalo. Ozvala se v nás dávno zapomenutá touha po dobrodružství. Co takhle zahrát si na detektivy a vypátrat zdroj? Podezření padá na dvě města, Hradec Králové a Pardubice. Zde se soustřeďuje průmysl i doprava. Ve zprávě o stavu životního prostředí v pardubickém kraji z r. 1998 nacházíme zmínku o mimořádném výskytu manganu v ovzduší v měsících lednu a únoru, který zaznamenala měřicí stanice v Pardubicích. Zjištěné údaje byly vzhledem k jejich vysokým hodnotám vyhodnoceny jako chyba měření. To by mohla být pro nás stopa. Hledáme ročenku Českého hydrometeorologického ústavu z roku 1998. Ano, ověřujeme si, že hodnoty naměřené na stanici Pardubice-Polabiny jsou skutečně vysoké. Co naměřily sousední stanice? Mangan není toxický kov a jeho měření se neprovádělo právě systematicky. Svitavy neměřily, Svratouch - hodnota o dva řády nižší. Ale pozor! Trutnov - 3 889 ng/m3 a Jičín dokonce 4 329 ng/m3. Vzdálenější stanice v Jizerských horách nebo ve středních Čechách opět vykazují pouze velice nízké hodnoty. Zdroj musí ležet mezi Jičínem a Trutnovem. Co se stalo mimořádného v lednu 1998 v oblasti mezi Trutnovem, Jičínem a Pardubicemi? Nezbývá než projít denní tisk. Tučný titulek. Pád vojenského cvičného letadla. Mohla havárie poměrně malého letadla způsobit zvýšený obsah manganu v širokém okolí? Pozorně čtu zprávu. K havárii došlo 14. 2. 1998 v Benátkách u Hradce Králové. To je pozdě. Zvýšená hodnota manganu byla zaznamenána již v lednu. Je nutno pátrat dál.

Lidové noviny z 25. 1. 1998. Požár textilní továrny Milerba v Borovnici. Kde leží Borovnice? Pohled do mapy. Trefa. Přesně mezi Jičínem a Trutnovem. Požár borovnické textilky byl největší požár toho roku. Způsobená škoda byla vyčíslena na 100 mil. Kč. Máme tedy zdroj? Indicie jsou velice silné. Může takový požár být zdrojem manganu v ovzduší? To je třeba ověřit. Na pomoc přichází odborná literatura. Vyhledávání v databázi vědeckých článků Scopus přináší úspěch. Hořením dřeva může unikat do ovzduší mangan. Představuji si, jak taková textilní továrna vypadá. Dřevěné střešní konstrukce, množství různých kůlen a skladů. Navíc, mangan je obsažen v textilních barvách. Barvil se textil v Borovnici? A co všechno v Borovnici hořelo? Abychom mohli tvrdit, že požár textilky Milerba je jedinou příčinou zvýšeného obsahu manganu v tkáních lišek z východních Čech, bylo by nutno provést široce založený výzkum.

Hra skončila, naše pátrání je u konce. Přineslo více otázek než odpovědí, ale i varování. Každá lidská činnost má vliv na životní prostředí, i když jsou patrné snahy o jeho ochranu. Elektrárny se odsiřují, do automobilů se montují katalyzátory, u obcí se budují čističky odpadních vod. Média věnují mimořádnou pozornost skleníkovým plynům. Globální oteplování je tématem dneška. Na těžké kovy se zapomíná. Jsou zde. Jsou nezničitelné a v životním prostředí jich přibývá. Nepozorovaně, plíživě, nebezpečně. Je potvrzeno, že těžké kovy se v tkáních hromadí. Ve vyšších koncentracích mohou způsobit těžké zdravotní problémy. Poruchy krvetvorby, Parkinsonovu nemoc, rakovinu. Písek se sype, čas běží, bomba tiká. Příroda chyby neodpouští. Na to bychom neměli zapomínat. I tady platí: nemyslíš - zaplatíš!

Vladimír Fišer, Marie Borkovcová
zoologové a ekologové

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu