Čtení na tyto dny

Stromům

Lese, ty mechatý spáči!
(Petr Hille)

Obydlí větrů nikdy neztišená,
plameny zelené, jež náhle vyrazí
a šedá hnízda berou na ramena,
až zase řeřavějí před mrazy.

Vy harfy záchvěvů, jež umírají
pod srdci dosud nenarozeným,
jen brzy milující vás se ptají,
jak lásku stínů spoutat světlem svým.

Vy sloupy zpívající z modra nebe,
vy lesy ležící jak zvíře plné tmy,
jak vaše ticho zneklidní a zebe!

Zelené štěstí poznat dejte mi,
až v přilbách světla sladce obklopíte
mé hodiny jen pro vás, pro vás žité.

(Jan Zahradníček 
Jeřáby, 1933) 

 

Doporučujeme ke čtení

Ubývá u nás ptáků?

Alena Klvaňová, č. 2/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33, pro předplatitele

Přírodní řeky jako překvapení Polska

Roman Barták, č. 2/2024, s. 34-35

Návrat vlčího zpěvu Jaroslava Monte Kvasnici

Jiřina Lacinová, č. 2/2024, s. 44-45

Pouť na Svatou Horu II. Pěší putování

Václav Štěpánek, č. 1/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Putování za vyplaveným dřevem

Petr Čermák, č. 1/2024, s. 20-22, pro předplatitele

Beskydy Rudolfa Jandy. Věnováno 50. výročí vzniku CHKO Beskydy

Václav Štěpánek, č. 1/2024, , pro předplatitele

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Svědectví mrtvých lišek


Vladimír Fišer, Marie Borkovcová, č. 1/2013, s. 26

Na počátku byl výzkumný úkol. Ověřit vliv parazitárních nemocí na hromadění těžkých kovů v tkáních divoce žijících zvířat. V našem případě jsme pozornost zaměřili na lišky ze severních a východních Čech. Vše probíhalo běžným způsobem. Nejprve je nutno vybudovat síť spolupracovníků, kteří budou dodávat biologický materiál. Díky ochotě mnoha myslivců se podařilo získat střeva ulovených lišek z pohraničních hor od Děčína po Náchod. Pak již následuje mravenčí vědecká práce. Střeva rozpitvat, vyhledat a určit přítomné parazity a připravit vzorky tkání pro chemický rozbor.

Konečně máme před sebou výsledky. Se zájmem je netrpělivě navzájem porovnáváme, třídíme a přemýšlíme o tom, co znamenají. Na první pohled je nápadný zvýšený obsah manganu v liškách z východních Čech. Kde se tam vzal? To nás zaujalo. Ozvala se v nás dávno zapomenutá touha po dobrodružství. Co takhle zahrát si na detektivy a vypátrat zdroj? Podezření padá na dvě města, Hradec Králové a Pardubice. Zde se soustřeďuje průmysl i doprava. Ve zprávě o stavu životního prostředí v pardubickém kraji z r. 1998 nacházíme zmínku o mimořádném výskytu manganu v ovzduší v měsících lednu a únoru, který zaznamenala měřicí stanice v Pardubicích. Zjištěné údaje byly vzhledem k jejich vysokým hodnotám vyhodnoceny jako chyba měření. To by mohla být pro nás stopa. Hledáme ročenku Českého hydrometeorologického ústavu z roku 1998. Ano, ověřujeme si, že hodnoty naměřené na stanici Pardubice-Polabiny jsou skutečně vysoké. Co naměřily sousední stanice? Mangan není toxický kov a jeho měření se neprovádělo právě systematicky. Svitavy neměřily, Svratouch - hodnota o dva řády nižší. Ale pozor! Trutnov - 3 889 ng/m3 a Jičín dokonce 4 329 ng/m3. Vzdálenější stanice v Jizerských horách nebo ve středních Čechách opět vykazují pouze velice nízké hodnoty. Zdroj musí ležet mezi Jičínem a Trutnovem. Co se stalo mimořádného v lednu 1998 v oblasti mezi Trutnovem, Jičínem a Pardubicemi? Nezbývá než projít denní tisk. Tučný titulek. Pád vojenského cvičného letadla. Mohla havárie poměrně malého letadla způsobit zvýšený obsah manganu v širokém okolí? Pozorně čtu zprávu. K havárii došlo 14. 2. 1998 v Benátkách u Hradce Králové. To je pozdě. Zvýšená hodnota manganu byla zaznamenána již v lednu. Je nutno pátrat dál.

Lidové noviny z 25. 1. 1998. Požár textilní továrny Milerba v Borovnici. Kde leží Borovnice? Pohled do mapy. Trefa. Přesně mezi Jičínem a Trutnovem. Požár borovnické textilky byl největší požár toho roku. Způsobená škoda byla vyčíslena na 100 mil. Kč. Máme tedy zdroj? Indicie jsou velice silné. Může takový požár být zdrojem manganu v ovzduší? To je třeba ověřit. Na pomoc přichází odborná literatura. Vyhledávání v databázi vědeckých článků Scopus přináší úspěch. Hořením dřeva může unikat do ovzduší mangan. Představuji si, jak taková textilní továrna vypadá. Dřevěné střešní konstrukce, množství různých kůlen a skladů. Navíc, mangan je obsažen v textilních barvách. Barvil se textil v Borovnici? A co všechno v Borovnici hořelo? Abychom mohli tvrdit, že požár textilky Milerba je jedinou příčinou zvýšeného obsahu manganu v tkáních lišek z východních Čech, bylo by nutno provést široce založený výzkum.

Hra skončila, naše pátrání je u konce. Přineslo více otázek než odpovědí, ale i varování. Každá lidská činnost má vliv na životní prostředí, i když jsou patrné snahy o jeho ochranu. Elektrárny se odsiřují, do automobilů se montují katalyzátory, u obcí se budují čističky odpadních vod. Média věnují mimořádnou pozornost skleníkovým plynům. Globální oteplování je tématem dneška. Na těžké kovy se zapomíná. Jsou zde. Jsou nezničitelné a v životním prostředí jich přibývá. Nepozorovaně, plíživě, nebezpečně. Je potvrzeno, že těžké kovy se v tkáních hromadí. Ve vyšších koncentracích mohou způsobit těžké zdravotní problémy. Poruchy krvetvorby, Parkinsonovu nemoc, rakovinu. Písek se sype, čas běží, bomba tiká. Příroda chyby neodpouští. Na to bychom neměli zapomínat. I tady platí: nemyslíš - zaplatíš!

Vladimír Fišer, Marie Borkovcová
zoologové a ekologové

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu