Čtení na tyto dny

Stromům

Lese, ty mechatý spáči!
(Petr Hille)

Obydlí větrů nikdy neztišená,
plameny zelené, jež náhle vyrazí
a šedá hnízda berou na ramena,
až zase řeřavějí před mrazy.

Vy harfy záchvěvů, jež umírají
pod srdci dosud nenarozeným,
jen brzy milující vás se ptají,
jak lásku stínů spoutat světlem svým.

Vy sloupy zpívající z modra nebe,
vy lesy ležící jak zvíře plné tmy,
jak vaše ticho zneklidní a zebe!

Zelené štěstí poznat dejte mi,
až v přilbách světla sladce obklopíte
mé hodiny jen pro vás, pro vás žité.

(Jan Zahradníček 
Jeřáby, 1933) 

 

Doporučujeme ke čtení

Ubývá u nás ptáků?

Alena Klvaňová, č. 2/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33, pro předplatitele

Přírodní řeky jako překvapení Polska

Roman Barták, č. 2/2024, s. 34-35

Návrat vlčího zpěvu Jaroslava Monte Kvasnici

Jiřina Lacinová, č. 2/2024, s. 44-45

Pouť na Svatou Horu II. Pěší putování

Václav Štěpánek, č. 1/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Putování za vyplaveným dřevem

Petr Čermák, č. 1/2024, s. 20-22, pro předplatitele

Beskydy Rudolfa Jandy. Věnováno 50. výročí vzniku CHKO Beskydy

Václav Štěpánek, č. 1/2024, , pro předplatitele

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Legendární Šobes


Martin Škorpík, č. 1/2013, s. 27

Legendární vinici Šobes najdeme asi deset kilometrů před koncem dyjského údolí blízko východního okraje národního parku Podyjí a bývá řazena k deseti nejceněnějším vinařským polohám v Evropě. Vyplňuje jižní svah jádra říčního meandru, který tvarem připomíná lidské srdce. Prostřednictvím půdy, z níž se rodí, nese zdejší víno otisk mnoha generací, které toto magické místo lákalo už od pravěku.

Prokázané osídlení spadá do mladší doby kamenné a v její pozdní fázi (3900-3600 př.n.l.) nastává první vrchol osídlení Šobesu kulturou nálevkovitých pohárů. V pozdní době bronzové (asi 1000-800 př.n.l.), v kultuře podolské, dochází k druhému vrcholu. Lidé tu zbudovali svahové terasy, šíji meandru přetínal val opevnění, které chránilo nadzemní dřevěné domy, a prokázána je i výroba bronzu. Šobes byl tehdy regionálním správním a obchodním centrem poblíž jantarové stezky. Místo zůstávalo trvale osídleno i v době halštatské, laténské, římské a v raném středověku, jeho úlohu však převzalo blízké Hradiště u Znojma.

Na mělkých vysychavých půdách překrývajících žuly Dyjského masivu najdeme v okolí vinice teplomilné doubravy s vtroušeným dubem jadranským. V bylinném patře se ojediněle vyskytují velmi vzácné druhy kakost rozkladitý a bažanka vejčitá. V lesních okrajích nápadně kvetou chrpa chlumní, třemdava bílá a kosatec pestrý. Unikátní je nález lněnky bavorské, jež zde má nejseverovýchodnější místo rozšíření. Po odkřovení některých mezí tu opět rozkvetl velmi vzácný oman německý. Jen málo lokalit v Česku má tak obrovskou pestrost významných druhů bezobratlých jako Šobes. Za všechny jmenujme tesaříka obrovského a tesaříka broskvoňového, krasce Coraebus undatusAgrilus kubani, síťokřídlé zastupuje pozoruhodná pakudlanka jižní. Přímo ve vinohradu létají jasoni dymnivkoví, pestrokřídleci podražcoví a okáči medyňkoví. Z pavouků zde žijí z nor lovící náročné stepní druhy sklípkánek hnědý a stepník moravský, jehož oranžovočerní samci vylézají v květnu při hledání samic na volné plochy. Pro výskyt a ochranu plazů jsou nezbytné nasucho skládané zídky teras a kamenné hromady vyhovující při rozmnožování všem čtyřem druhům našich užovek. Zmiňme rybožravou užovku podplamatou a téměř dvoumetrovou užovku stromovou, jejíž zdejší populace je největší v Česku. Zídky obývá i nádherně zbarvená ještěrka zelená.

Počátky vinařství na Šobesu nejsou spolehlivě doloženy, ale spadají do středověku. Ještě v 18. století bylo v údolí Dyje vinic mnohem více, jak dokládají dobové obrazy a názvy místních tratí (například Vinohrádek u Čížova). K proslulosti šobeských vín (žádaných i c. a k. dvorem ve Vídni) jistě přispěla malebnost meandru, ale především jedinečnost vinařské polohy chráněné okolními svahy a typické podzimními údolními mlhami. Na všech 12 ha vinice zde hospodaří firma Znovín Znojmo, která vinohradnickou tradici i okolní přírodu zdatně využívá v marketingu. Vynikajících kvalit dosahují zejména pozdní sběry Rýnského ryzlinku (oceňované i v mezinárodních soutěžích), Rulandské šedé a Sauvignony. Podmínkou Správy národního parku Podyjí je režim integrované ochrany a výhledový přechod na biologické hospodaření. Při vzniku NP Podyjí v roce 1991 bylo nutno promyslet, jak naložit s touto intenzivně chemizovanou vinicí. Naskytla se jedinečná šance ověřit, lze-li sladit vinařské aktivity uvnitř první zóny NP s přísnou ochranou přírody. Důležité rozhodnutí zachovat vinohrad bylo motivováno i snahou umožnit přežití všech náročných a ohrožených druhů vázaných na tuto bezlesou plochu. S provozovatelem vinohradu je i proto dohodnuta jednoduchá pozemková úprava, která umožní prostorovou směnu a scelení ploch. Cílem je zejména zvětšit plochu lesostepí na temeni Šobesu v místě bývalého vinohradu, umožnit opravu zídek a likvidovat nežádoucí vegetaci.

Martin Škorpík
Správa národního parku Podyjí

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu