Čtení na tyto dny

Stromům

Lese, ty mechatý spáči!
(Petr Hille)

Obydlí větrů nikdy neztišená,
plameny zelené, jež náhle vyrazí
a šedá hnízda berou na ramena,
až zase řeřavějí před mrazy.

Vy harfy záchvěvů, jež umírají
pod srdci dosud nenarozeným,
jen brzy milující vás se ptají,
jak lásku stínů spoutat světlem svým.

Vy sloupy zpívající z modra nebe,
vy lesy ležící jak zvíře plné tmy,
jak vaše ticho zneklidní a zebe!

Zelené štěstí poznat dejte mi,
až v přilbách světla sladce obklopíte
mé hodiny jen pro vás, pro vás žité.

(Jan Zahradníček 
Jeřáby, 1933) 

 

Doporučujeme ke čtení

Šikmý kostel: románová kronika ztraceného města, léta 1894–1921

Karin Lednická, č. 2/2022, s. 23-25, pro předplatitele

Skalická Morávka

Petr Birklen, č. 2/2022, s. 44-45

Vzpomínka na Vítka Grulicha __ 2. 10. 1956 – 24. 2. 2022

Olga Lepšová-Skácelová, č. 2/2022, s. 56-57

Tisy v tísni

Renata Placková, č. 2/2022, s. 58

Bývala za plaňkovým plotem cesta do pole aneb o krajinném žalu a zbytkové naději

Petr Čermák, č. 1/2022, s. 2-3

Elementární automat Rule 30, homolice vznešená a meze poznání

Martin Dvořák, č. 1/2022, s. 20-22, pro předplatitele

Jak jsem vstoupil na „Mýtinu“ Josefa Jambora

Michal Friedl, č. 1/2022, s. 31-33, pro předplatitele

Jak mohu snížit svoji uhlíkovou stopu nepoužíváním rašeliny?

Renata Placková, č. 1/2022, 42-44

Vaření s radostí a vínem


Pavel Klvač, č. 1/2013, s. 30

Jan, L.: Jihomoravské vaření s vínem. Vakát, Brno 2012, 143 s.

„Českomoravská kuchyně začátku třetího tisíciletí mnoho pokrmů, kde by bylo možné použít víno, žel, nenabízí.“ Toto konstatování bylo zřejmě jedním z motivů, proč se brněnský profesor středověkých dějin Libor Jan rozhodl obohatit dnes již přebujelou nabídku kuchařek na českém knižním trhu. Musím přiznat, že jsem ji poprvé bral do ruky s jistou nedůvěrou, avšak nalákán regionálně znějícím titulem. K mé ostražitosti vůči současné kulinářské módě přispívají hromady zlevněných kuchařských knih na pultech knihkupectví. A též odpudivá epizodická zkušenost s jakýmsi televizním pořadem, kde jistý mudrlant se slovníkem kopáče vyhazoval do odpadkového koše sotva nakrojený steak i s oblohou, a to přímo před zraky kuchaře.

Moje volba ale byla v tomto případě šťastná. S každou další stránkou Janovy knížky rostlo i moje potěšení z četby. Četby poučné i inspirující. Recepty k přípravě většiny pokrmů jsem doslova hltal, sliny se sbíhaly. Než jsem dočetl do konce, nelenil jsem jeden z receptů vyzkoušet. Kuřecí prsa flambovaná ořechovkou, při jejichž přípravě se využívá bílé i červené víno - tomu se nedalo odolat. Zvlášť když jsem měl po ruce maminčin domácí ořechový likér z ořechů trhaných na sv. Jana! Kořeněná nasládlá chuť měla blízko k maně. S autorem souhlasila i moje manželka.

A z jakých kuchařských postupů je tedy vlastně knížka sestavena? „Jde zaprvé o standardní ‚vinné‘ recepty ze zahraničí, jejichž příprava byla optimalizována na místní podmínky, zadruhé známější domácí recepty, které byly obohaceny o vinnou ingredienci, a za třetí zcela původní návody, jejichž vznik vedla fantazie.“ Vaří se zde se všemi druhy koření, mas i vín.

Z Janovy kuchařky čiší radost z vaření, jídla, vína i života. Je s podivem, jak jsou tyto emoce přenosné i na čtenáře. Jenom přívrženci kultu zdravé výživy by si měli dát pozor: z některých receptů by je mohl „trefit šlak“.

Pavel Klvač

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu