Čtení na tyto dny

Pobřeží

Slunce již hvězdy noční
roztříští v příboji
Noc stáhla se pryč chvatně
se všemi závoji
Bílá břicha ryb svítí
mrtvá jak touha má
rybářkám do jejich sítí
jen nechtíc
veplouvá…

(František Schildberger) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pralesy Zakarpatí

Tomáš Koutecký, č. 4/2018, s. 5-9, pro předplatitele

Příroda Ukrajinských Karpat a její ochrana

Jan Lacina, č. 4/2018, s. 5-11, pro předplatitele

Poloniny a pastevectví

Václav Štěpánek, č. 4/2018, s. 18-21, pro předplatitele

Jak vesnice k městu Brnu přirůstaly

Jan Lacina, č. 4/2018, s. 39

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Krajina za humny


Antonín Buček, č. 1/2013, s. 31

Klvač, P. (ed.): Krajina za humny. Drnka, Drnovice 2012, 80 s.

V páté a podle vyjádření editora opravdu poslední publikaci věnované mikroregionu Drahanská vrchovina poznáváme základní rysy zdejší venkovské krajiny tak, jak je vnímalo 28 spoluautorů (studentek a studentů humanitní environmentalistiky) vedených sociologem Pavlem Klvačem. Krajina za humny je představena souborem 26 fotografií doprovázených texty, které vysvětlují význam vybraných krajinných struktur v širších environmentálních souvislostech. Publikace zachycuje podzimní a zimní krajinu všech dvanácti obcí mikroregionu na konci roku 2011 a počátku roku 2012. Putování bylo zaměřeno na nalézání souvislostí mezi vývojem společnosti a stavem kulturní krajiny. Pavlu Klvačovi se podařilo sestavit publikaci tak, že vznikl komentovaný katalog současných dominant a typických znaků krajinného rázu této části Drahanské vrchoviny.

Nesporně k nim patří televizní vysílač na Kojálu v Krásensku, který „symbolicky vyjadřuje moc televizních obrazů a nebes se dotýkající slávu technického pokroku“, vrchol kopce Chocholík v Drnovicích s „megalomanskou stavbou kovové rozhledny“ a také sedmimetrová socha Dona Quijota v Olšanech, které se „dostaly do širokého povědomí díky místní Farmě Bolka Polívky“. Škála autory objevených krajinných prvků utvářejících její ráz je překvapivě velmi rozmanitá. Tvoří je cesty, zbytky agrárních teras u Lulče, které „potěší drobné živočichy i oko náhodného pocestného“, studánka Kojetínka, sad s úly, rázovitý posed ve Studnicích „jako ze surrealistického obrazu Salvadora Dalího“, sakrální stavby a pomníky, zbytky příkopů a valů laténského hradiště na Černově u Račic, kde skupinky návštěvníků „praktikují nejrůznější novopohanské obřady a rituály“, rozložitý smrk na louce u zaniklé osady Vilémov, kde „pod mohutnou klenbou se tak jako v zelené katedrále nechávají oddávat manželské páry“, rybník u Pístovic a přilehlá chatová kolonie s „galerií nejrůznějších kutilských architektonických slohů“. Soubor obrazů krajiny uzavírá strašák na poli u Studnic, který je „posledním mohykánem mizející rurální společnosti“.

Střízlivě a sličně upravenou publikaci s grafickou úpravou Jiřího Foltýna a Martiny Juříčkové uzavírá stručné představení všech autorů. Do mezinárodního kontextu posouvá publikaci výtečný anglický překlad, o který se postaral Nicholas Orsillo.

Krajinu za humny ocení zcela jistě obyvatelé místních obcí, které poučí o širších souvislostech představených krajinných jevů. Pohled na krajinu drahanského mikroregionu očima humanitních environmentalistů zároveň významně přispívá k poznání současného stavu venkovské krajiny České republiky a společenských procesů, které ji utvářejí.

Antonín Buček
krajinný ekolog

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu