Vstup pro předplatitele: |
Ptáci stoupali nad lesem
jak jiskry
Dvojhlasně
O dvou křídlech
Až zdálo se že nevzlétají
ale že země padá
Bylo ticho
jako v přesýpacích hodinách
anebo ve skále
ale tak ostré
jak večerní obloha
kdy padají hvězdy
a na studánkách řek
omdlévá voda
Na počest ptáků
spících řek a hlubokého lesa
zdvihá ticho
studánku
jako první pokus bohů o pohár
(Josef Hrubý)
Krajina, která je rozdělena administrativní čarou státní hranice, nebo údolí, jehož oba břehy pevně tmelí stuha řeky Dyje, která dala celé oblasti jméno? Linie bariér železné opony, která navždy zjizvila tento kraj, nebo rozmanitá krajina, kde se střetává vlažné hercynikum s teplým panonikem? Krajina rozchodu, nebo sblížení? To vše může být krajina národního parku Podyjí.
Jsem rád, vážení čtenáři časopisu Veronica, že nám redakce nabídla možnost opět připomenout národní park Podyjí na větším prostoru tohoto dvojčísla. Není to náhoda. Správa národního parku Podyjí spolupracuje s Ekologickým institutem Veronica příležitostně po celou dobu své existence. Jihomoravská ochrana přírody, ať už je reprezentována sférou nevládních organizací, či „oficiálních struktur“, má svou tradici a snad i nezpochybnitelné renomé. Snahou mých kolegů, autorů článků, které jsou věnovány našemu národnímu parku, bylo představit Podyjí dnešních dnů. Snad se nám to podařilo…
Tomáš Rothröckl