Vstup pro předplatitele: |
krajina strmí tichem snu
bílá a hnědá a zurčení
červenohnědé siluety nahých strážců zimy
jež neuhlídali
a ze studně studu krčí rameny
tak téměř bez pohybu hyne epocha
krom poškubaných cárů kdesi pod nebem
se tichem nese
už jen kovově černý rozsudek havrana
ukládající toliko
co sněhy odkryly ztrápeno
budiž do třikráte sedmi dnů
potaženo zelení
proti čemuž
není odvolání
(Miroslav Sedláček)
Krajina, která je rozdělena administrativní čarou státní hranice, nebo údolí, jehož oba břehy pevně tmelí stuha řeky Dyje, která dala celé oblasti jméno? Linie bariér železné opony, která navždy zjizvila tento kraj, nebo rozmanitá krajina, kde se střetává vlažné hercynikum s teplým panonikem? Krajina rozchodu, nebo sblížení? To vše může být krajina národního parku Podyjí.
Jsem rád, vážení čtenáři časopisu Veronica, že nám redakce nabídla možnost opět připomenout národní park Podyjí na větším prostoru tohoto dvojčísla. Není to náhoda. Správa národního parku Podyjí spolupracuje s Ekologickým institutem Veronica příležitostně po celou dobu své existence. Jihomoravská ochrana přírody, ať už je reprezentována sférou nevládních organizací, či „oficiálních struktur“, má svou tradici a snad i nezpochybnitelné renomé. Snahou mých kolegů, autorů článků, které jsou věnovány našemu národnímu parku, bylo představit Podyjí dnešních dnů. Snad se nám to podařilo…
Tomáš Rothröckl