|
Vstup pro předplatitele: |
Do dlaní jako do džbánku
po matce a otci
nabíráš studánku
dnů a nocí
Ve džbánku dlaní
máš jako v hrsti nebe
Otec s matkou ti brání
prsty propustit sebe
Nebe ze země jsi zvedla
Není v tom div a je
Blesky strhují sedla
z hor nad krajem
Od vršků usýchají jedle
a všelicos nás trápí
jak soumrak lesů v sedlech
Napij se z dlaní Napij
(Jindřich Zogata)
Krajina, která je rozdělena administrativní čarou státní hranice, nebo údolí, jehož oba břehy pevně tmelí stuha řeky Dyje, která dala celé oblasti jméno? Linie bariér železné opony, která navždy zjizvila tento kraj, nebo rozmanitá krajina, kde se střetává vlažné hercynikum s teplým panonikem? Krajina rozchodu, nebo sblížení? To vše může být krajina národního parku Podyjí.
Jsem rád, vážení čtenáři časopisu Veronica, že nám redakce nabídla možnost opět připomenout národní park Podyjí na větším prostoru tohoto dvojčísla. Není to náhoda. Správa národního parku Podyjí spolupracuje s Ekologickým institutem Veronica příležitostně po celou dobu své existence. Jihomoravská ochrana přírody, ať už je reprezentována sférou nevládních organizací, či „oficiálních struktur“, má svou tradici a snad i nezpochybnitelné renomé. Snahou mých kolegů, autorů článků, které jsou věnovány našemu národnímu parku, bylo představit Podyjí dnešních dnů. Snad se nám to podařilo…
Tomáš Rothröckl