Vstup pro předplatitele: |
Jak pokračuje civilizační pokrok, globalizace a celosvětově sílí doprava lidí i zboží, rychle přibývá druhů zavlečených mimo místa svého původního výskytu. Již dlouho je známo, že pro přírodu může znamenat zavlečení nepůvodního druhu katastrofu. Invaze ale nemusí přijít vždy, všude a hned. Některé druhy čekají i desítky let, než se otevře skulina v ekosystému, jiné se začlení do přírody nového území bez vážných následků pro „starousedlíky“.
Příroda v národním parku Podyjí je na středoevropské podmínky velmi zachovalá. Důkazem stability budiž fakt, že inventarizace flóry prováděná zhruba po sto deseti letech potvrdila téměř stejný počet rostlinných druhů, tedy přibližně 1 230. I tak se ale národní park neubránil invazi tří druhů mohutných rostlin - bolševníku velkolepého, křídlatky sachalinské a netýkavky žláznaté. Invaze prvních dvou druhů byla zachycena včas, a tak se ji podařilo chemickou cestou rychle zvládnout. Netýkavka žláznatá již tvořila významnou součást břehových porostů. Mechanickou likvidací se po více než desetiletém boji podařilo invazi zvládnout, přičemž jde o první takové vítězství v Česku. Daleko více času a prostředků si ale vyžádá likvidace dříve sázeného, později samovolně se šířícího akátu a lokálně i pajasanu žláznatého. Několik druhů amerických aster či asijská netýkavka malokvětá jsou v lesích rozšířeny již plošně a jejich likvidace je v dohledné době nereálná.
Z mnoha druhů nepůvodních živočichů nejsnáze potkáme muflona. Tato korsická ovce nahrazuje chybějící střední spásače, a je-li rozumně redukována, pomáhá udržovat lesostepní světliny. Nově se šířící šelmy - norek americký a psík mývalovitý - byly v Podyjí zatím pozorovány jen vzácně. Domácí druhy ryb vytlačují z malých vodních nádrží karas stříbřitý a střevlička východní. S invazními druhy bezobratlých, jako je plzák španělský, původce varoázy včel - kleštík včelí nebo mandelinka bramborová, se setkáme spíše v sídlech na okraji území. V přírodě pak potkáme asijské slunéčko východní a křižáka pruhovaného, lovícího zejména sarančata.
Doufejme, že nepůvodní druhy budou objevovat přírodu národního parku co nejméně.
Ing. Martin Škorpík - vedoucí oddělení speciální ochrany přírody a strategického plánování národního parku Podyjí