VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Svedly nás Slavonice

Slavonice k turistice lákají. Jsou perlou renesanční architektury obklopenou krásnou přírodou. Není divu, když byly 40 let nepřístupným hraničním pásmem. Otevření hranic po roce 1989 přineslo městu a okolí nový život.

Součástí nového byla i skupina novousedlíků, které očaroval genius loci, a rozhodli se zde usadit. A nenechat se jen okouzlovat, ale poznávat historii, místní vazby a příběhy a hledat způsoby, co a jak šetrně využívat, jak rozvíjet potenciál města i jeho okolí.

Ne hodnotit, jen vědět a znát

Klíčovou roli v této fázi sehrála Nadace Partnerství, která Slavonice vybrala jako místo vhodné pro „zkoušku“ jednoho z pilotních projektů metod komunitního plánování. Metody, jejichž podstatou je zapojování veřejnosti do plánování a realizace veřejných projektů, byly ve fungujících západních zemích dávno zavedené, ale v postbolševických Čechách byly něčím zcela novým a objevným. Nadace Partnerství získala grant ministerstva zahraničí Velké Británie s úkolem tyto metody v ČR vyzkoušet a zavést, vyškolit lektory a tím převzít britské know-how.

Tak jsme se my, aktivisté ze Slavonic, seznámili s metodou, kdy není rozhodující, co jeden „koumák“ vymyslí a pak o tom přesvědčuje ostatní, ale jak neomezený počet všech, které věc zajímá, ji v předem stanoveném režimu a postupu vymýšlí a následně i realizuje společně.

V roce 2000 jsme jako občanské sdružení Slavonická renesanční společnost zahájili projekt interpretace Slavonicko - kouzlo zapomenutého dědictví. Samotný proces veřejného plánování by stál za samostatnou a obsáhlou reportáž. Zachycovala by, co jsme podcenili, co se osvědčilo, jak jsme řídili práci skupiny, jak jsme se vypořádali s neočekávanými situacemi a nedůvěrou ze strany místních obyvatel, kteří vytrvale dávali najevo nespokojenost, že se „náplavy“ opovažují „řešit“ místní dědictví a historii. Ambicí účastníků procesu plánování nebylo nic hodnotit ani odsuzovat, ale pouze informovat, vědět a znát. Zvláště složité bylo odkrývání historie Slavonic a okolí po roce 1945, kdy došlo k vyhnání původních 99 % německých obyvatel, dosídlení, devastaci zemědělství, průmyslu, krajiny. Ačkoli se ale dějiny 20. století významně zapsaly do života Slavonicka, nestaly se pro nás v interpretaci tím hlavním.

Určujícím kritériem toho, co je místní dědictví, je místní jedinečnost, to, co jinde nenajdete. Pro nás se jí stala kontroverzní osobnost - loupežník Johan Georg Grasel (1790-1818). Kolem této skutečné postavy se odehrávaly osudy místních řemeslníků, obchodníků, komunit, ale i historky, pověsti, jarmareční písně a mnohé další.

Graselovy stezky

Hlavním interpretačním nástrojem jsou u nás Graselovy stezky. Nejsou to naučné stezky - co bychom se taky od loupežníka a bandity chtěli učit, že? Po stezkách mohou výletníci (návštěvníci i místní) procházet krajem, kterým Grasel chodil, poznávat přírodu a tajemná zákoutí. Stezky vedou po zaniklých cestách, starobylými alejemi, po hrázích bývalých rybníků, pěšinami v lesích a tvoří výletní okruhy kolem měst a obcí česko-rakouského pomezí. Je to území mezi jihočeskou Novou Bystřicí a moravskými Novými Syrovicemi (Graselovým rodištěm), sahá až k rakouskému Dobersbergu, kde byl Grasel vězněn.

První stezka vznikla v roce 2003 kolem Slavonic, v dalších letech přibyly stezky okolo Nové Bystřice, Nových Syrovic, Vratěnína, Českého Rudolce, rakouského Raabsu, Dobersbergu a Karlsteinu. Celkem je to bezmála 200 km pěších stezek na osmi výletních okruzích. Každá stezka je spojena se skutečnou událostí z Graselova života nebo s postřehem či úvahou o osobnosti J. G. Grasela.

Jsme prospěšní

V roce 2006 převzala projekt Graselových stezek od občanského sdružení nová, navazující organizace, Slavonická renesanční, obecně prospěšná společnost. Na jejich rozvoj v letech 2009-2011 získala několikamilionovou dotaci z fondu přeshraniční spolupráce Česko-Rakousko. V rámci tohoto projektu byly stezky důkladně upraveny a vyznačeny, byla zajištěna bezpečnost a pohodlí návštěvníků (nové lávky, zábradlí, lavičky, informační tabule).

Informační tabule umisťujeme pouze v obcích, ze kterých stezky vycházejí, protože instalaci tabulí v krajině nepovažujeme za vhodnou. Vydali jsme sadu mapových letáků a knížku Průvodce po stezkách, které slouží návštěvníkům k individuálním výletům. Nabídku doplňují služby návštěvnického centra, zejména pravidelné prohlídky s místními průvodci a prohlídky a programy na objednávku. Atraktivní jsou umělecké interpretační objekty umístěné na stezkách (landartové sochy a objekty), které vznikly v rámci „dílny pro Graselovy stezky“ v roce 2010 a na nichž se podíleli známí umělci.

Nevím, platí-li obecně, u nás ale ano, že projekt interpretace je nekonečný příběh. Stále je co vymýšlet. Důležitým zdrojem obohacení jsou návštěvníci, zjišťování a využití jejich podnětů je další důležitá a náročná práce. Od začátku projektu v roce 2000 jsou významnými partnery také samosprávy obcí a měst, kolem kterých stezky vedou. Jejich aktivní přístup je oceněním našich aktivit a důkazem jejich významu pro širší okolí. Spolupráce s nimi na nás také klade nároky: je třeba sdílet informace, společně plánovat rozvoj stezek, provozovat je a udržovat, přispívat k jejich propagaci.

Marketingová strategie je zábavná

Informační kancelář Návštěvnické centrum Graselových stezek, kterou jsme otevřeli letos v červnu ve Slavonicích, si klade za cíl naplňovat marketingovou strategii - koncepční materiál vytvořený týmem lidí naší organizace, který plánuje rozvoj Graselových stezek pro období 2013-2015. Jakkoli může tato věta znít jako klišé, myslíme to skutečně vážně. Nebyly by Graselovy stezky, kdyby projekt interpretace již v roce 2000 nebyl plánován s dlouhodobým výhledem. Záměr přispět k rozvoji turistiky v regionu totiž není otázkou jedné sezony, je třeba mít dopředu rozmyšleno, čím a jak k tomu směřovat, jaké výsledky si plánovat, jak zjišťovat úspěšnost. Právě to jsou strategické, dlouhodobé záměry, které jednoznačně stojí za to formulovat, sepsat a podle nich pracovat. Navíc je tvorba takových dokumentů, plánů a projektů ve společnosti tvůrčích a zapálených lidí velmi zábavná a inspirativní.

Je jistě mnoho lidí, kteří Slavonicemi projdou a o Grasela ani nezavadí, ale neustále přibývá těch, kteří do Slavonic zavítají právě kvůli němu. Chtějí se projít po stezkách, dozvědět se více o místní krajině i o člověku, jehož jméno „grázl“ zlidovělo a dodnes zůstalo v českém slovníku.

Mgr. Olga Žampová (1964) - zakladatelka a dlouholetá předsedkyně občanského sdružení Slavonická renesanční společnost, od roku 2006 ředitelka obecně prospěšné společnosti. Věnuje se také konzultační a lektorské práci v oblasti interpretace místního dědictví, www.zdrojslavonice.cz, www.grasel. eu, olga.zampova(zavináč)zdrojslavonice.cz