Čtení na tyto dny

U pramene

Do dlaní jako do džbánku
po matce a otci
nabíráš studánku
dnů a nocí

Ve džbánku dlaní
máš jako v hrsti nebe
Otec s matkou ti brání
prsty propustit sebe

Nebe ze země jsi zvedla
Není v tom div a je
Blesky strhují sedla
z hor nad krajem

Od vršků usýchají jedle
a všelicos nás trápí
jak soumrak lesů v sedlech
Napij se z dlaní  Napij

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Zpracovávám rád každé zadání, protože nejsou nezajímavá témata…

Pavel Dvorský, č. 1/2025, str. 23, pro předplatitele

Kšefty nám bezostyšně ničí přírodu a krajinu

Hynek Skořepa, č. 1/2025, str. 32

Jurkovičovy válečné hřbitovy

Václav Štěpánek, č. 1/2025, str. 7, pro předplatitele

Ptačí lokalita Ústřední hřbitov v Brně

Karel Hudec († 10. 11. 2017), č. 1/2025, str. 14, pro předplatitele

Třikrát pár slov k Tragikomedii ochrany přírody Tomáše Grima

č. 1/2025, str. 36

Miesta stretnutí

Denisa Halajová, č. 1/2025, str. 16, pro předplatitele

Staré cintoríny ako súčasť historických štruktúr krajiny

Mikuláš Huba, č. 1/2025, str. 2, pro předplatitele

Tragikomedie ochrany přírody

Tomáš Grim, č. 4/2024, s. 2-5

Třikrát pár slov k Tragikomedii ochrany přírody Tomáše Grima

č. 1/2025, str. 36

Dostat pořádný kartáč není na škodu

Pavel Pechoušek, Vilém Jurek, č. 4/2024, s. 10-12

Reportáž opožděná o třicet pět let

Václav Štěpánek, č. 4/2024, s. 34-37

Odkaz Josefa Vavrouška je dnes dvojnásobne aktuálny

Mikuláš Huba, č. 3/2024, s. 28-31

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33

Společná strážní služba


Petr Lazárek, č. 2/2013, s. 23

Návštěvníci národních parků Podyjí i Thayatal se mohou v čase hlavní turistické sezony setkat s národnostně smíšenou dvojicí strážců. Od roku 2004 se totiž na základě vzájemné dohody uskuteční každý rok asi šest společných strážních služeb organizovaných střídavě v obou národních parcích.

Smyslem této aktivity je především pomoc při komunikaci s návštěvníky ze sousedního státu a vysvětlení případných omezení a principů ochrany přírody. Velmi často se totiž stává, že turista přicházející ze sousedního území, který porušil návštěvní řád, čelí problémům spojeným s jazykovou bariérou, v některých případech jazykovou neznalost účelově předstírá. Častějšími „přestupci“ bývají turisté českého původu. Rakouský občan je totiž již ve své přirozenosti nesrovnatelně disciplinovanější a omezení vyplývající z návštěvního řádu přijímá většinou bez protestů jako drobnou oběť pro zachování přírody Podyjí. Český turista bývá někdy i na území sousedního státu tak trochu nihilistou nerespektujícím základní pravidla.

O jaké druhy přestupků se jedná? Jízda na kole po cestách určených pro pěší, splouvání Dyje, chůze mimo značené stezky nebo sběr hub (rakouští občané na rozdíl od nás konzumují většinou jen houby zakoupené v obchodech). Dlužno však podotknout, že drtivá většina setkání strážců s návštěvníky má přátelský a nekonfliktní charakter a obapolně jsou vnímána pozitivně. Turisté se ptají například na principy ochrany přírody uplatňující se na území sousedního národního parku, způsoby managementu na lesních i nelesních plochách či regionální vlastivědné zajímavosti. Strážce rád pomůže i zbloudilým turistům - orientace a práce s mapou bývá zase slabinou rakouských turistů, a to navzdory kvalitnímu značení v Podyjí.

Společné strážní služby jsou pak prospěšné i samotným strážcům obou parků. Práce v terénu je ideální pro rozvíjení jazykových znalostí, navázání a prohlubování osobních, pracovních a odborných vztahů a poznání území sousedního národního parku. Obohacující je v neposlední řadě i osobní kontakt s německy nebo anglicky hovořícími návštěvníky.

Petr Lazárek

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu