Vstup pro předplatitele: |
Džbán luny na střepy
rozbil se o vrch gruně,
Měsíc jej neslepí,
pro lásku půlnoc stůně.
Pec slunce nad lesy
již vypaluje hlínu
na nový džbán a zavěsí
jej brzy nad krajinu
(Jindřich Zogata)
Letošní Evropský rok dobrovolnictví je vhodnou příležitostí k zamyšlení nad vznikem, průběhem a výsledky rozsáhlé dobrovolnické akce na záchranu vzácných rostlin ze dna třetí nádrže vodního díla Nové Mlýny na řece Dyji. Novomlýnské nádrže znamenaly drastický zásah - zničení cenné a krásné nivní krajiny (viz Nevyslyšené varování, Veronica č. 3/2002, s. 10-11). Z budoucího dna nádrže nebylo možné zachránit všechno: přenést prastaré košaté duby letní s čapími hnízdy, bizarní hlavaté jilmy ani rozložité vrby, v jejichž korunách hnízdily husy velké. Nešel přemístit nejrozsáhlejší bažinný mokřad ve střední Evropě, zvaný Ponza. Dobrovolní ochránci přírody se tedy rozhodli, že ve spolupráci s CHKO Pálava se pokusí zachránit co největší množství těch vzácných druhů rostlin, které lze přesadit.
Akce Dno začala před 30 lety tím, že jsme se 23. května 1981 vydali s Datly, členy 1. ZO ČSOP Brno-venkov, na dno budoucí nádrže na průzkum. Mapovali jsme v nivě na pravém břehu Dyje výskyt vzácné bledule letní, kriticky ohroženého druhu naší květeny. Nebylo snadné orientovat se v ploché krajině bez udržovaných cest, v lužním lese, místy připomínajícím tropické pralesy, proplétat se mezi starými rameny řeky, odvodňovacími kanály plnými vody, mokřady a bažinami. V následujícím roce jsme pokračovali na levém břehu Dyje. Výsledek byl ohromující - na dně budoucí nádrže jsme napočítali 25 761 trsů bledulí letních, počet jedinců tedy jistě přesahoval 125 000!
Realizační etapa akce Dno začala 2. dubna 1983, kdy členové Hnutí Brontosaurus VUT v Brně přesadili celou populaci ladoňky vídeňské, jejíž lokalitu v lužním lese pod Pavlovem objevil Vít Grulich z mikulovského muzea. Do lužního lesa v rezervaci Křivé jezero bylo přemístěno 2 224 ladoněk. V květnových víkendech roku 1983 začalo přesazování bledulí letních a podařilo se přestěhovat 8 390 bledulí z Býčí louky na dně do rezervace Křivé jezero. Informace o akci se začala mezi dobrovolnými ochránci přírody šířit, a když vyšel článek s výzvou pomoci při záchraně vzácných rostlin (Akce Dno, Naší přírodou č. 4/1984, s. 13-14), začaly se hlásit desítky a posléze i stovky zájemců. Přicházeli na oznámené místo srazu vybaveni vlastními rýči a vydávali se do tajemné, bahnité a někdy i zaplavené nivy Dyje nejprve vyrývat cibule bledulí či sněženek a potom je sázet na bezpečná místa mimo dno postupně budované dolní novomlýnské nádrže.
V letech 1981-1988 se akce Dno zúčastnilo více než 1 100 dobrovolníků. V pamětní knize akce, do které se všichni účastníci zapisovali, jsou nejčastěji uvedeni členové různých organizací ČSOP, především brněnští Datli a také příznivci Hnutí Brontosaurus z brněnského VUT. Najdeme zde členy různých přírodovědných a ochranářských oddílů, žáky základních škol, studenty gymnázií, středních technických škol, vysokých škol i nijak neorganizované milovníky přírody. Nejvíc jich bylo z jižní Moravy, ale v pamětní knize nalezneme adresy z celého Československa - od Karlových Varů až po Košice. Na nové lokality bylo přeneseno celkem 112 434 bledulí letních, 29 025 sněženek, 2 224 ladoněk vídeňských a 1 103 kusů leknínových oddenků. Bledulím, sněženkám i ladoňkám se na nových lokalitách daří a jejich populace v současné době většinou vypadají tak, jako by zde byly odedávna. Pouze u leknínů se to nezdařilo. Ve střední novomlýnské nádrži, kam byla většina oddenků zasazena, zlikvidovaly jejich křehké mladé listy buď husy velké, nebo býložravé ryby. Ale i kdyby žádná ze vzácných rostlin nepřežila, nebylo by úsilí té více než tisícovky dobrovolníků marné. Svou nezištnou obětavostí dokázali, že lidem záleží na zachování bohatství přírody a že jsou ochotni pro to udělat vše, co je v jejich silách.
Antonín Buček
krajinný ekolog