Vstup pro předplatitele: |
krajina strmí tichem snu
bílá a hnědá a zurčení
červenohnědé siluety nahých strážců zimy
jež neuhlídali
a ze studně studu krčí rameny
tak téměř bez pohybu hyne epocha
krom poškubaných cárů kdesi pod nebem
se tichem nese
už jen kovově černý rozsudek havrana
ukládající toliko
co sněhy odkryly ztrápeno
budiž do třikráte sedmi dnů
potaženo zelení
proti čemuž
není odvolání
(Miroslav Sedláček)
Letošní Evropský rok dobrovolnictví je vhodnou příležitostí k zamyšlení nad vznikem, průběhem a výsledky rozsáhlé dobrovolnické akce na záchranu vzácných rostlin ze dna třetí nádrže vodního díla Nové Mlýny na řece Dyji. Novomlýnské nádrže znamenaly drastický zásah - zničení cenné a krásné nivní krajiny (viz Nevyslyšené varování, Veronica č. 3/2002, s. 10-11). Z budoucího dna nádrže nebylo možné zachránit všechno: přenést prastaré košaté duby letní s čapími hnízdy, bizarní hlavaté jilmy ani rozložité vrby, v jejichž korunách hnízdily husy velké. Nešel přemístit nejrozsáhlejší bažinný mokřad ve střední Evropě, zvaný Ponza. Dobrovolní ochránci přírody se tedy rozhodli, že ve spolupráci s CHKO Pálava se pokusí zachránit co největší množství těch vzácných druhů rostlin, které lze přesadit.
Akce Dno začala před 30 lety tím, že jsme se 23. května 1981 vydali s Datly, členy 1. ZO ČSOP Brno-venkov, na dno budoucí nádrže na průzkum. Mapovali jsme v nivě na pravém břehu Dyje výskyt vzácné bledule letní, kriticky ohroženého druhu naší květeny. Nebylo snadné orientovat se v ploché krajině bez udržovaných cest, v lužním lese, místy připomínajícím tropické pralesy, proplétat se mezi starými rameny řeky, odvodňovacími kanály plnými vody, mokřady a bažinami. V následujícím roce jsme pokračovali na levém břehu Dyje. Výsledek byl ohromující - na dně budoucí nádrže jsme napočítali 25 761 trsů bledulí letních, počet jedinců tedy jistě přesahoval 125 000!
Realizační etapa akce Dno začala 2. dubna 1983, kdy členové Hnutí Brontosaurus VUT v Brně přesadili celou populaci ladoňky vídeňské, jejíž lokalitu v lužním lese pod Pavlovem objevil Vít Grulich z mikulovského muzea. Do lužního lesa v rezervaci Křivé jezero bylo přemístěno 2 224 ladoněk. V květnových víkendech roku 1983 začalo přesazování bledulí letních a podařilo se přestěhovat 8 390 bledulí z Býčí louky na dně do rezervace Křivé jezero. Informace o akci se začala mezi dobrovolnými ochránci přírody šířit, a když vyšel článek s výzvou pomoci při záchraně vzácných rostlin (Akce Dno, Naší přírodou č. 4/1984, s. 13-14), začaly se hlásit desítky a posléze i stovky zájemců. Přicházeli na oznámené místo srazu vybaveni vlastními rýči a vydávali se do tajemné, bahnité a někdy i zaplavené nivy Dyje nejprve vyrývat cibule bledulí či sněženek a potom je sázet na bezpečná místa mimo dno postupně budované dolní novomlýnské nádrže.
V letech 1981-1988 se akce Dno zúčastnilo více než 1 100 dobrovolníků. V pamětní knize akce, do které se všichni účastníci zapisovali, jsou nejčastěji uvedeni členové různých organizací ČSOP, především brněnští Datli a také příznivci Hnutí Brontosaurus z brněnského VUT. Najdeme zde členy různých přírodovědných a ochranářských oddílů, žáky základních škol, studenty gymnázií, středních technických škol, vysokých škol i nijak neorganizované milovníky přírody. Nejvíc jich bylo z jižní Moravy, ale v pamětní knize nalezneme adresy z celého Československa - od Karlových Varů až po Košice. Na nové lokality bylo přeneseno celkem 112 434 bledulí letních, 29 025 sněženek, 2 224 ladoněk vídeňských a 1 103 kusů leknínových oddenků. Bledulím, sněženkám i ladoňkám se na nových lokalitách daří a jejich populace v současné době většinou vypadají tak, jako by zde byly odedávna. Pouze u leknínů se to nezdařilo. Ve střední novomlýnské nádrži, kam byla většina oddenků zasazena, zlikvidovaly jejich křehké mladé listy buď husy velké, nebo býložravé ryby. Ale i kdyby žádná ze vzácných rostlin nepřežila, nebylo by úsilí té více než tisícovky dobrovolníků marné. Svou nezištnou obětavostí dokázali, že lidem záleží na zachování bohatství přírody a že jsou ochotni pro to udělat vše, co je v jejich silách.
Antonín Buček
krajinný ekolog