VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Česko je zemí snad s nejvyšším podílem upravených a kanalizovaných vodních toků v celé Evropě. Na vině je charakter reliéfu, hustota a rozložení osídlení a historický vývoj naší krajiny. Téměř tak zmizela jedna důležitá část přírody - zdravé, bohaté, přírodní toky. Přišli jsme tím navždy o mnoho unikátních druhů žijících ve štěrkových náplavech, břehových nádržích a v ponořeném odumřelém dřevě. Napřímená a opevněná koryta toků jsou vodohospodáři vnímána jen jako stavba umožňující bezpečné odvedení vysokých průtoků tak, aby nedocházelo k hospodářským škodám. Zeleň spontánně vyrostlá v tělese umělých koryt toků je nežádoucí, bránící bezškodnému odtoku vod. Proto je zvykem periodicky odstraňovat její nadzemní část.

V národním parku se snažíme naplnit jeho základní poslání, a proto se břehové porosty Dyje nekácejí. Zahraniční studie i monitoring na Dyji potvrdily, že se splavované dřevo dříve či později zastaví. V údolí Dyje najdeme většinou galeriové porosty olše lepkavé, vrby bílé a jilmu vazu, které rostou zcela prosty lidských zásahů. Vyvrátí-li se živý strom do řeky, stává se, že kořeny jej z břehu stále vyživují a dřevina tak občas přežívá i mnoho let. Slouží jako zdroj potravy, obytný dům i úkryt rybám a mnoha druhům hmyzu, hub i dalším organismům. Vytváří v řece oázu nového života. Dojde-li k vyvrácení odumřelého stromu, zůstává kmen často až do příští povodně zaklíněn mezi kameny ve dně, blízko místa pádu. Jeho odumřelé dřevo poskytuje úkryt a potravu mnoha důležitým a často i vzácným druhům. Při větší povodni, jaká prošla Dyjí například v roce 2006, vyčesávají splavované dřevo z proudu břehové porosty a při opadu vody je materiál ukládán v podobě hromad dřevní hmoty někdy i dále od koryta. Tato hmota podléhá tlení a je důležitým prostředím mnoha druhů bezobratlých živočichů, plazů i savců.

Kmeny zachycené v korytě dokážou též měnit odtokové poměry. Vytvářejí tůně, hrázky, peřeje, mění směr proudění vody. Odumřelé dřevo zkrátka do řek patří a je úkolem příštích let, třeba i na základě výsledků z národního parku Podyjí, o tom přesvědčit veřejnost.

Ing. Martin Škorpík - vedoucí oddělení speciální ochrany přírody a strategického plánování národního parku Podyjí