Čtení na tyto dny

Předjaří

krajina strmí tichem snu
bílá a hnědá a zurčení
červenohnědé siluety nahých strážců zimy
jež neuhlídali
a ze studně studu krčí rameny

tak téměř bez pohybu hyne epocha

krom poškubaných cárů kdesi pod nebem
se tichem nese
už jen kovově černý rozsudek havrana
ukládající toliko
co sněhy odkryly ztrápeno
budiž do třikráte sedmi dnů
potaženo zelení
proti čemuž
není odvolání

(Miroslav Sedláček) 

 

Ovoce pro poutníka


Lenka Reiterová, č. 2/2013, s. 41

První třešně v Podyjí červenají většinou u silnice z Hradiště do Mašovic. Není potom cyklisty, který by nezastavil a alespoň hrstičku neochutnal. Dokonce i řidiči, kteří jindy stromy nevšímavě míjejí, občas odstaví auto na polní cestu, aby se osvěžili srdcovkou či později chrupkou.

Stromořadí podél cest patřila od nepaměti k typickým prvkům podyjské krajiny. Poskytovala stín, skryla před větrem, pomohla v orientaci v krajině. Člověk mohl sklidit ovoce, žaludy, kaštany nebo listím přilepšil domácímu zvířectvu, březovým košťátkem zametl mlat i dvůr, z jasanu byla dobrá pevná topůrka na zemědělské náčiní.

V posledním století se lidé a stromy začali sobě vzdalovat. Ubývalo rukodělných aktivit, výrobu topůrek převzaly specializované firmy, ovoce se začalo pěstovat ve velkém v komerčních sadech. Zemědělce vozí na pole traktory, a kdo by zastavoval, aby si utrhl švestku nebo jablko? Stromořadí podél cest bez péče postupně odumírala, leckde stromy překážely provozu a byly záměrně vykáceny. Zůstala obnažená krajina.

Zdá se však, že v posledních letech se člověk-hospodář opět začíná probouzet. V lemech polí nebo kolem cest vznikají nové skupinové i liniové výsadby dřevin, které rozbíjejí jednotvárnost krajiny, stávají se sídlem mnoha druhů obohacujících naši přírodu a časem též přispějí ke zlepšení mikroklimatu nebo poskytnou chutné ovoce. Je potěšitelné, že to zdaleka není jen výsledek aktivit Správy národního praku Podyjí. Například obec Hnanice vytvořila za 20 let existence národního parku ovocný sad, odpočinkový parčík a stovky metrů ovocných stromořadí kolem turistických cest v polní části katastru. Na katastru Horního Břečkova vzniklo za výrazného přispění obce smíšené ovocné stromořadí v délce 1,5 km podél polní cesty. Neutěšený pohled na jednotvárný polní lán tak získal nový malebný prvek. Obec též poskytla správě národního parku pozemek polní cesty pro výsadbu ovocného stromořadí a spolupracovala se správou na údržbě zanedbaného ovocného sadu. Vloni se obec Onšov přidala k akci zorganizované občanským sdružením Clary z Vranova nad Dyjí a společnými silami vysázeli 20 ovocných stromů u cesty napříč polem.

I soukromí vlastníci pozemků občas zatouží po ovocných stromech. V posledních letech bylo například vysazeno stromořadí podél nově vznikající vinice u Popic nebo desítky stromků na několika místech v oblasti Hradišťských teras.

A to nejlepší nakonec: velkou pochvalu zaslouží znojemské pracoviště Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje. Slyšíváme často od silničářů argumenty o tom, že stromy u silnice jsou nebezpečí a dle silničního zákona tam vlastně nemají co dělat. Znojemští nehledají důvody, proč stromy kácet, naopak za odumřelé nebo nemocné stromy, které porazí, zodpovědně vysazují nové. U silnic na Popice či Konice tak v alejích nevznikají nevzhledné „díry“, ale radostně prosperují mladé stromky.

V Podyjí se tedy i za dvacet let bude poutník krajinou moci osvěžit plodem, který zraje pro všechny.


Mgr. Lenka Reiterová - vedoucí odboru ochrany přírody a krajiny Správy národního parku Podyjí

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu