VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Počátky ochrany přírody dyjského údolí v Rakousku

Jaké byly první podněty k ochraně přírody v dyjském údolí?

První úvahy se objevily v polovině 80. let, když vešly ve známost plány na výstavbu přehrady u Znojma. U obyvatel Hardeggu to vzbudilo velké obavy a zároveň potřebu projektu zabránit, protože by zásadně změnil řeku Dyji.

Jak se dostávaly do Rakouska informace o elektrárně Býčí skála?

Elektrárna měla mít vliv i na rakouské území, a proto musely být rakouské orgány informovány. A tak se to dověděla i samospráva v Hardeggu.

Jaké byly reakce občanů?

Zloba a vztek. Nadržení mělo v nejvyšším stavu dosáhnout až k mostu přes Dyji v Hardeggu, nejkrásnější úseky údolí Dyje by zmizely v přehradním jezeře, Umlaufberg, srdce Podyjí, by byl pro ochranu přírody ztracen.

Souviselo založení občanské iniciativy s plánováním přehrady?

Myslím, že ano. Nejprve začalo několik angažovaných občanů sbírat podpisy. Ale brzy se ukázalo, že bude potřeba opravdového hnutí. A tak se brzy přidali lidé nejen z regionu, ale i zvenčí.

Mohla rakouská strana ovlivňovat záměry československé vlády? Jak konkrétně?

Ne snad přímo, ale spíše nepřímo. Poprvé tehdy došlo navzdory železné oponě ke kontaktu s ochránci přírody z Moravy. Tak se získaly a dále šířily informace. A pak bylo potřeba přesvědčit dolnorakouskou vládu, že tomuto území je potřeba poskytnout ochranu. To se nakonec podařilo a na částech údolí Dyje byla vyhlášena chráněná území.
 

Založení národního parku

Kde se vzala myšlenka založit národní park?

Na počátku byla studie lepšího a udržitelného vývoje regionu. Ale když Československo vyhlásilo národní park, bylo hned jasné, že také chceme co možná nejvyšší ochranu.

Jaká byla vaše osobní role?

Možná jsem byl na počátku poněkud skeptický, jestli i my můžeme dosáhnout tak vysokého cíle. Ale brzy jsem nabyl přesvědčení, že národní park je pro obec jako Hardegg jedinečnou šancí. Sotva existovaly jiné možnosti, jak zde dosáhnout něčeho zvláštního.

A co mínění občanů?

Smíšené. Jedni viděli šanci tak jako já, jiní se obávali příliš velkých změn. A také tu byla skepse.

Bylo to těžké, přesvědčit občany vašeho města?

Byl to dlouhý proces. Od prvních plánů k podpisu dohod to trvalo více než šest let a pak ještě další dva roky, než se národní park stal skutečností. Ale v té době už na věci pracoval celý tým, který s občany často dlouho do noci diskutoval. Nakonec jich bylo přesvědčených hodně.

Co bylo nejsilnějším argumentem pro vznik parku? A co naopak proti jeho vyhlášení?

Bylo toho hodně. Velké proudy turistů zaplaví nenápadný Hardegg, o Hardeggu budou rozhodovat jiní a občané už nebudou mít silné slovo. Samozřejmě se poukazovalo i na ekonomické výhody, na rostoucí popularitu. A důležitý byl také příslib, že za všechna omezení budou lidé odškodněni.
 

Národní park a občané

Jaké jsou dnes přínosy národního parku?

Národní park samozřejmě vytváří pracovní místa. Nejen v Hardeggu, ale v celém regionu. Mnohá zařízení, mnohé hostince by pravděpodobně už neexistovaly, nebýt návštěvníků národního parku. Hardegg se mnohem lépe a velmi kvalitně propaguje a dovídá se o něm mnoho návštěvníků. Často se to děje ve spolupráci podniků a obce. Existuje také profesionální nabídka pro návštěvníky. Záleží i na podnicích v místě a celém regionu, jak z této nabídky těží.

Setkávají se obyvatelé i s omezeními?

Ale ano. V parku je ledacos zakázané, například sbírání hub. Nedaleko jsou však jiná území, kde je to možné. Ubyly nějaké cesty, ale oproti tomu jsou ty stávající v lepším stavu. Také existují, a o tom se vedou stále mohutné diskuse, omezení pro lov a rybaření. Vše je to ale odborně podloženo.

Jaké vidíte vy osobně výhody parku pro občany?

Zcela jistě například v tom, že jsou zde vybudována zařízení, o kterých jiné obce mohou jen snít. Ta slouží samozřejmě i místním. Nebo dotace, ať už zemské, spolkové či evropské, které do projektu parku, a tudíž i sem do území za patnáct let existence parku připlynuly a které nám závidí mnohé obce. V Domě národního parku je v současné době kulturní a konferenční centrum a báječné dětské hřiště. Čili řada výhod.

Změnil se v posledních deseti letech vztah občanů k národnímu parku?

Obyvatelé si zcela jistě všimli, že národní park toho dělá velmi mnoho pro ochranu přírody. Lidé se dnes také mohou mnohem více dovídat o naší přírodě. Funguje spolupráce se základní školou, v jejímž rámci se děti velmi brzy a zcela novým způsobem seznamují s přírodou. Skutečně se udělalo hodně. A stále více z toho těží i místní.

Jaké jsou vztahy mezi obcemi na obou stranách hranice? Zlepšily se, nebo jsou jen zřídkavé či vůbec žádné?

Zcela otevřeně řečeno bylo tu bezprostředně po pádu komunismu cítit velké nadšení a snaha setkávat se se sousedy. To poněkud ochablo. Ale stejně jako příroda to potřebuje čas, aby se vztahy vyvinuly.

Otázky kladli David Grossmann a Tomáš Rothröckl

Norbert Kellner (nar. 1946)

od roku 1980 do roku 2008 starosta městečka Hardegg. V době, kdy byl v úřadu, byl vyhlášen národní park. Od roku 1999 je Norbert Kellner předsedou rady národního parku Thayatal a z titulu této funkce členem bilaterální komise pro Podyjí. Za své zásluhy o národní park Podyjí obdržel Norbert Kellner v roce 2007 stříbrné vyznamenání Rakouské republiky.