Čtení na tyto dny

Kde strom má srdce

Kde strom má srdce
ptáci vědí

Nad tryskající piliny
zvedli křídla

Slyšeli jste slavíky tlouct?

Pila ječí
Láme se
stín světla jadrného dření
Větev o větev

Zaslechli jste někdy
tlouct slavíky?

Srdce chycené
v obráceném hnízdě?

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Data v plánování péče o chráněná území

Jonáš Gaigr, Eva Knižátková, č. 3/2024, s. 5-7, pro předplatitele

Pohled za hranice – dva odlišné světy, Arménie a Finsko

Jindřich Chlapek, Jaakko J. Ilvonen, č. 3/2024, s. 17-20, pro předplatitele

Odkaz Josefa Vavrouška je dnes dvojnásobne aktuálny

Mikuláš Huba, č. 3/2024, s. 28-31

Ubývá u nás ptáků?

Alena Klvaňová, č. 2/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33, pro předplatitele

Přírodní řeky jako překvapení Polska

Roman Barták, č. 2/2024, s. 34-35

Návrat vlčího zpěvu Jaroslava Monte Kvasnici

Jiřina Lacinová, č. 2/2024, s. 44-45

Existenci parku cítí místní jako přítěž. Změna myšlení bude trvat řadu let


David Grossmann, č. 2/2013, s. 43

David David

Jednací místnost centra Správy národního parku Podyjí v Havraníkách je plná k prasknutí. Nejdříve zástupci správy parku vyprávějí o zajímavostech a principech péče o Podyjí a pak je místní více než dvě hodiny grilují svými problémy, které jim život v ochranném pásmu přináší. Někdy správci parku hledají jen těžko odpovědi. Jindy se ukáže, že jen starosta využil kartu „park to nedovolí“, aby občanům nemusel vyhovět nebo jim vysvětlit, proč jim nemůže vyhovět. Tak na začátku minulého roku vypadaly besedy v obcích, které správa parku organizovala. Někde ji čekaly nabité sály, jinde jen pár jednotlivců.

Byla to zajímavá zpětná vazba. Ve většině případů se totiž ukázalo, že místní ani po více než dvaceti letech nepřijali existenci parku za svoji a spíše ji chápou jako ohrožení vlastních zájmů. Na druhou stranu značka národního parku láká do Podyjí ročně stovky tisíc lidí a obce z těchto návštěvníků jednoznačně profitují. Domy a pozemky v obcích ochranného pásma národního parku také patří k těm nejdražším na Znojemsku. Proč tedy omezením, která jim existence parku přináší, místní nerozumějí a nechtějí je tolerovat?

Jedna z možných odpovědí je, že jim to, co jim národní park přináší, nedokázali pracovníci správy a vůbec ochrany přírody dostatečně vysvětlit nebo s nimi najít komunikační kanál, který by bez problému přijali a rozuměli mu.

Jako správci parku se snažíme obyvatele vesnic na hranici parku oslovit řadou způsobů, ať už organizováním exkurzí na zajímavá místa v okolí jejich obcí, pravidelnými seriály v regionálních novinách, rozesíláním emailových newsletterů nebo i zapojením se do akcí, které jednotlivé obce pořádají. Efekt, jaký tyto iniciativy mají, se ale měří jen velice obtížně. A je zřejmé, že změna v myšlení místních není otázkou jedné sezony, ale řady let.

Nedomníváme se ale, že chyba je jen na straně správy parku. Za špatnou komunikaci ji kritizují především starostové obcí, které leží v ochranném pásmu. Jako ukázku, jak si správně vedený dialog představují, mohou sloužit webové stránky Svazku obcí národního parku Podyjí, který byl založen v roce 2009. Nalézt na nich lze, čtyři roky od založení svazku, jen základní údaje o jeho stanovách a sérii článků z regionálních novin, ve kterých se často i nepravdivě útočí na správce parku.

Snad se ale situace mění k lepšímu a emoce nahradí v nejbližší době spíše argumenty. Cíl totiž mají správci parku a místní obyvatelé stejný. Vytvořit co možná nejpříjemnější podmínky pro život.


David Grossmann - mediální koordinátor a asistent ředitele národního parku Podyjí

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu