VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Pozemkové úpravy patří mezi důležité nástroje ochrany a tvorby venkovské krajiny a jsou i významně podporovány z programu rozvoje venkova ministerstva zemědělství.

Obvod komplexní pozemkové úpravy (KPÚ) v katastrálním území Čížov tvoří enkláva polní krajiny o celkové ploše 266 ha ležící uprostřed lesních komplexů národního parku. Správa národního parku při projednávání pozemkové úpravy vystupuje nejenom jako orgán ochrany přírody, ale zároveň je i orgánem ochrany zemědělského půdního fondu a je rovněž vlastníkem menší výměry zemědělské půdy. Většina státních pozemků je však doposud ve správě Státního pozemkového úřadu. Soukromých vlastníků půdy je v dotčeném území minimum, což je dáno především poválečnou historií území a následnou kolektivizací.

Správa národního parku si před započetím KPÚ sama zpracovala jednoduchý krajinný plán, ve kterém jsme se snažili o důsledné zajištění protierozní ochrany území, zvýšení jeho ekologické stability i retenční schopnosti ať už ve formě návrhu změn druhů pozemků, revitalizace potoka či ploch pro výsadbu alejí, remízků a další trvalé vegetace. Významným podkladem pro tvorbu plánu byla studie Obnova ekologické stability zemědělské krajiny na vybraném území kolem NP Podyjí, kterou v roce 2006 zpracovala kancelář Hydroeko Brno. Neméně důležitým úkolem pozemkové úpravy bylo zajištění účelné ochrany nejcennějších lesních ekosystémů I. zóny národního parku, přestože leží mimo její obvod. Zejména na západním okraji enklávy doposud přímo sousedily intenzivně obhospodařované pozemky orné půdy s I. zónou NP, přičemž konvenční systémy hospodaření na orné půdě mají nesporně negativní vliv na nejcennější ekosystémy jádrového území (eroze, ruderalizace a eutrofizace stanovišť). Další aspekty, kterými jsme se zabývali, bylo zajištění ochrany lokality výskytu zvláště chráněného druhu plevele nepatrnce rolního (Aphanes arvensis), který je vázán na pravidelně oraná stanoviště, nebo zajištění účelné cestní sítě. Správa národního parku je také správcem turistické infrastruktury a oblast Čížova patří mezi nejnavštěvovanější. Nachází se zde záchytné parkoviště, návštěvnické středisko se stálou expozicí a v územním plánu obce je u něho zakreslena i plocha arboreta. I tato hlediska bylo nutno v KPÚ zohlednit.

Ze všech výše uvedených důvodů lze proto konstatovat, že výchozí pozice správy národního parku byla před započetím KPÚ nesrovnatelně silnější oproti klasické situaci orgánu ochrany přírody v běžné zemědělské krajině mimo zvláště chráněná území. Zpracovatelem KPÚ byla společnost Agroprojekt PSO, řízení o pozemkové úpravě bylo vedeno pozemkovým úřadem ve Znojmě. Spolupráci s oběma subjekty lze hodnotit jako nadstandardní a ze strany správy národního parku jim proto patří upřímné poděkování.

Výsledná podoba KPÚ v Čížově zajišťuje důslednou protierozní ochranu území zejména ve formě zatravněných pásů, které jsou situovány v drahách soustředěného odtoku. Voda z přívalových dešťů, která velmi často působila v obci škody, bude díky vybudování průlehu na polní cestě svedena na zatravněné plochy mimo obec. Také se podařilo prosadit zatravnění celé plochy zatrubněného potoka, aby se mohlo přistoupit k jeho revitalizaci. Neméně důležité je vytyčení takzvaných přechodových pásů na hranici mezi ornou půdou a plochami I. zóny národního parku. Tyto plochy přešly do majetku správy parku a budou sloužit k managementu ve formě řízené sukcese, což přispěje k výrazné ochraně lesních porostů I. zóny. Do majetku správy parku přešla také celá plocha plánovaného arboreta, což umožní přípravu projektu pro jeho realizaci. KPÚ zajistila zahuštění sítě polních cest, které zároveň slouží jako turistické stezky a mohou být poté spojeny do takzvaného malého čížovského okruhu. V neposlední řadě byly určeny plochy pro výsadbu krajinné zeleně a ta stávající byla striktně zaměřena a zmapována.

I přes velmi významnou změnu ve struktuře a měřítku krajiny, kterou se nám v rámci KPÚ v obci Čížov podařilo dohodnout a na jejímž uvedení do praxe budeme muset zapracovat, je na místě konstatovat, že tyto záměry se podařilo prosadit zejména prostřednictvím výkonu vlastnických práv k pozemkům a nikoliv z pozice orgánu ochrany přírody, který by měl tato opatření ve veřejném zájmu hájit. Proto by bylo dle zkušeností nás i našich kolegů z ostatních národních parků v ČR velmi žádoucí, aby v každém katastru v České republice zůstala pro realizaci KPÚ nedotknutelná rezerva státní půdy. V dlouhodobém horizontu totiž taková prozíravost bude pro státní rozpočet mnohem levnější, než bezhlavé prodeje státní půdy za účelem získání krátkodobého zisku. Prevence vzniku povodní a protierozní ochrana půdy zajišťují nemalé úspory potenciálně vyplácených povodňových i jiných škod nejenom na veřejném majetku. Bohužel je nám známo, s ohledem na situaci v některých katastrech České republiky, že na zajištění dostatečné rezervy státní půdy je již pozdě a KPÚ se zde budou realizovat buď pouze „na papíře“, anebo bude realizace společných zařízení a ekologicky stabilní krajiny mnohem dražší. O ceně za odstraňování následků povodní a jiných přírodních katastrof nemluvě.

Ing. Veronika Dubovská - referent národního parku Podyjí pro zemědělství a krajinnou ekologii