Čtení na tyto dny

Na počest ptáků řek a lesa

Ptáci stoupali nad lesem
jak jiskry
Dvojhlasně
O dvou křídlech
Až zdálo se že nevzlétají
ale že země padá

Bylo ticho
jako v přesýpacích hodinách
anebo ve skále
ale tak ostré
jak večerní obloha
kdy padají hvězdy
a na studánkách řek
omdlévá voda

Na počest ptáků
spících řek a hlubokého lesa
zdvihá ticho
studánku
jako první pokus bohů o pohár

(Josef Hrubý) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť k buku sv. Dvojice

Pavel Klvač, č. 2/2026, str.3

Tajemná kočka divoká znovu obývá české lesy

Martina Labudová, č. 1/2026, str. 50

Hořečky a jejich životní strategie

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 1/2026, str. 47

Když přiletí sýkora biouhelníček

Renata Placková, č. 1/2026, str. 43

Společnost pro uvádění ptačích jmen v krásné literatuře na pravou míru

Petr Čermáček, č. 2/2026, str. 43, pro předplatitele

Malí farmáři versus velcí zemědělci, nebo jsme všichni na jedné lodi?

č. 1/2026, str. 10, pro předplatitele

Jak na hořečkové louky

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 2/2026, str. 40, pro předplatitele

Kam s ní?

Renata Placková, č. 2/2026, str. 36

Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině

č. 1/2026, str. 39, pro předplatitele

Nejde jen o hezké výhledy

Kateřina Lagner Zímová, č. 2/2026, str. 32, pro předplatitele

Zeleň pod proudem

Martin Pavelka, č. 1/2026, str. 33

Život pro ochranu přírody

Martin Škorpík, č. 1/2026, str. 2

Beskydská idyla trochu jinak

Vojtěch Bajer, č. 1/2026, str. 22, pro předplatitele

Mně se dostalo za život mnoho krajin srdce

Vlastimil Kostkan, č. 1/2026, str. 36, pro předplatitele

Trochu osobní nekrolog

Václav Štěpánek, č. 2/2026, str. 30

Racionální a udržitelné rozhodování o využití krajiny

Ondřej Lagner, č. 2/2026, str. 9

Krajina je naše rukojmí

David Veselý, č. 1/2026, str. 52, pro předplatitele

Tajemství Ledových slují


Lenka Reiterová, č. 2/2013, s. 51
Ledové sluje skrývají zajímavě vytvarované krápníky. Odborníci se nyní snaží zmapovat jejich prostory pomocí laserového skeneru.
Ledové sluje skrývají zajímavě vytvarované krápníky. Odborníci se nyní snaží zmapovat jejich prostory pomocí laserového skeneru. Foto David Grossmann

Stáří a vlastnosti jednotlivých podzemních prostor unikátních podyjských Ledových slují pomáhá odhalit nová metoda pozemního laserového skenování. Odborníci s ním začali v roce 2012 a letos budou pokračovat a provedou i několik kontrolních vrtů. Odhalení dávné historie lokality může osvětlit tradiční přírodní souvislosti, a tím pomoci k pochopení dnešních vztahů v krajině. Tak může výzkum přispět i k účinnější ochraně přírodních hodnot lokality.

Podzemní prostory v Ledových slujích u Vranova nad Dyjí jsou totiž evropským unikátem. V daném typu horniny nemá takový rozsah skalního řícení v Evropě obdoby. Svahy Ledových slují proto lákají amatérské i profesionální výzkumníky již více než 100 let. Přesto dodnes není jasné, jak vlastně Ledové sluje vznikly a jaká byla přesná příčina přemístění říčního koryta pod strání. Nové metody mapování i geofyzikálního průzkumu mohou přinést další pokrok v poznání.

Zmapovat vnitřní prostory Ledových slují tvořených chaoticky nakupenými skalními bloky různé velikosti je totiž velmi obtížné. Tradiční způsob měření úhlů a vzdáleností je časově velmi náročný a v řadě podzemních prostor nepoužitelný. Ústav geoniky AV ČR proto v této lokalitě vyzkoušel novou metodu pozemního laserového skenování, která poskytne věrný prostorový model jak podzemních dutin, tak mikroreliéfu povrchu. V loňském roce se podařilo touto metodou některé podzemní dutiny nejen přesně zmapovat, ale též zorientovat v prostoru a navázat na povrchovou mapu.

Areál Ledových slují je jedním z přírodovědecky nejhodnotnějších území národního parku Podyjí. Po stránce zoologické má území zcela zásadní význam pro ochranu netopýrů. Z celkově 26 druhů žijících v České republice jich na Ledových slujích odborníci zjistili 17. Z hlediska vegetace je snad nejzajímavější přirozený výskyt smrku v takto nízké nadmořské výšce.

Lenka Reiterová


Ledové sluje v číslech

Délka chodeb: cca 1 000 m
Nejhlubší propast: 40 m (v jeskyni Brněnská)
Nejnižší naměřená teplota: -18 °C (v jeskyni Ledový sklep - únor 2010)


 

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu