Čtení na tyto dny

Bivak podle Platóna

(Jaromíru Tomečkovi)

Sedím v jeskyni
u skromného ohníčku
a navzdory možné pokutě
sleduji odrazy
na vápencové kůži skály

Platónova jeskyně
v lůně Moravského krasu

Ale odrazy nejsou stínem skutečnosti

Povolání: Romantik
Již bez místa
neboť romantismus
jest důvodem
k odebrání svéprávnosti
Tudíž: Bez nároků na honorář a penzi

Sedím v jeskyni
Neskutečné odrazy
skutečně krásné chvilky

(Jaroslav Kvasnica) 

 

Doporučujeme ke čtení

Nationalparks Austria – Asociace národních parků Rakouska aneb Jak to dělají jinde?

Christian Übl, č. 1/2023, s. 2-5, pro předplatitele

Vzácný biotop na okraji velkoměsta. 70. výročí založení brněnské zoo – I

Eduard Stuchlík, č. 1/2023, s. 10-12, pro předplatitele

Fér Kaffé Veronica jako zpracovna ovoce plus jeden speciální recept

Josef Zimola, Irena Stehlíková, č. 1/2023, s. 23-24

Jak na Nový rok…

Renata Placková, č. 1/2023, s. 26-27

Ferdinand Bučina: Hospodaření na javornických loukách

Václav Štěpánek, č. 1/2023, s. I-XVI, pro předplatitele

Světlo z Jupitera

David Veselý, č. 4/2022, s. 2-3, pro předplatitele

Kdo se bojí ohně

Jiří Sádlo, č. 4/2022, s. 11

Vzpomínání na Jana Steklíka a s Janem Steklíkem

Petr Veselý, č. 4/2022, s. 29-36, pro předplatitele

K teplotám interiérů

Jan Hollan, č. 4/2022, s. 38-39

Tajemství Ledových slují


Lenka Reiterová, č. 2/2013, s. 51
Ledové sluje skrývají zajímavě vytvarované krápníky. Odborníci se nyní snaží zmapovat jejich prostory pomocí laserového skeneru.
Ledové sluje skrývají zajímavě vytvarované krápníky. Odborníci se nyní snaží zmapovat jejich prostory pomocí laserového skeneru. Foto David Grossmann

Stáří a vlastnosti jednotlivých podzemních prostor unikátních podyjských Ledových slují pomáhá odhalit nová metoda pozemního laserového skenování. Odborníci s ním začali v roce 2012 a letos budou pokračovat a provedou i několik kontrolních vrtů. Odhalení dávné historie lokality může osvětlit tradiční přírodní souvislosti, a tím pomoci k pochopení dnešních vztahů v krajině. Tak může výzkum přispět i k účinnější ochraně přírodních hodnot lokality.

Podzemní prostory v Ledových slujích u Vranova nad Dyjí jsou totiž evropským unikátem. V daném typu horniny nemá takový rozsah skalního řícení v Evropě obdoby. Svahy Ledových slují proto lákají amatérské i profesionální výzkumníky již více než 100 let. Přesto dodnes není jasné, jak vlastně Ledové sluje vznikly a jaká byla přesná příčina přemístění říčního koryta pod strání. Nové metody mapování i geofyzikálního průzkumu mohou přinést další pokrok v poznání.

Zmapovat vnitřní prostory Ledových slují tvořených chaoticky nakupenými skalními bloky různé velikosti je totiž velmi obtížné. Tradiční způsob měření úhlů a vzdáleností je časově velmi náročný a v řadě podzemních prostor nepoužitelný. Ústav geoniky AV ČR proto v této lokalitě vyzkoušel novou metodu pozemního laserového skenování, která poskytne věrný prostorový model jak podzemních dutin, tak mikroreliéfu povrchu. V loňském roce se podařilo touto metodou některé podzemní dutiny nejen přesně zmapovat, ale též zorientovat v prostoru a navázat na povrchovou mapu.

Areál Ledových slují je jedním z přírodovědecky nejhodnotnějších území národního parku Podyjí. Po stránce zoologické má území zcela zásadní význam pro ochranu netopýrů. Z celkově 26 druhů žijících v České republice jich na Ledových slujích odborníci zjistili 17. Z hlediska vegetace je snad nejzajímavější přirozený výskyt smrku v takto nízké nadmořské výšce.

Lenka Reiterová


Ledové sluje v číslech

Délka chodeb: cca 1 000 m
Nejhlubší propast: 40 m (v jeskyni Brněnská)
Nejnižší naměřená teplota: -18 °C (v jeskyni Ledový sklep - únor 2010)


 

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu