Čtení na tyto dny

Nov

Džbán luny na střepy
rozbil se o vrch gruně,
Měsíc jej neslepí,
pro lásku půlnoc stůně.

Pec slunce nad lesy
již vypaluje hlínu
na nový džbán a zavěsí
jej brzy nad krajinu

(Jindřich Zogata)

 

Doporučujeme ke čtení

Data v plánování péče o chráněná území

Jonáš Gaigr, Eva Knižátková, č. 3/2024, s. 5-7, pro předplatitele

Pohled za hranice – dva odlišné světy, Arménie a Finsko

Jindřich Chlapek, Jaakko J. Ilvonen, č. 3/2024, s. 17-20, pro předplatitele

Odkaz Josefa Vavrouška je dnes dvojnásobne aktuálny

Mikuláš Huba, č. 3/2024, s. 28-31

Ubývá u nás ptáků?

Alena Klvaňová, č. 2/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33, pro předplatitele

Přírodní řeky jako překvapení Polska

Roman Barták, č. 2/2024, s. 34-35

Návrat vlčího zpěvu Jaroslava Monte Kvasnici

Jiřina Lacinová, č. 2/2024, s. 44-45

Tajemství Ledových slují


Lenka Reiterová, č. 2/2013, s. 51
Ledové sluje skrývají zajímavě vytvarované krápníky. Odborníci se nyní snaží zmapovat jejich prostory pomocí laserového skeneru.
Ledové sluje skrývají zajímavě vytvarované krápníky. Odborníci se nyní snaží zmapovat jejich prostory pomocí laserového skeneru. Foto David Grossmann

Stáří a vlastnosti jednotlivých podzemních prostor unikátních podyjských Ledových slují pomáhá odhalit nová metoda pozemního laserového skenování. Odborníci s ním začali v roce 2012 a letos budou pokračovat a provedou i několik kontrolních vrtů. Odhalení dávné historie lokality může osvětlit tradiční přírodní souvislosti, a tím pomoci k pochopení dnešních vztahů v krajině. Tak může výzkum přispět i k účinnější ochraně přírodních hodnot lokality.

Podzemní prostory v Ledových slujích u Vranova nad Dyjí jsou totiž evropským unikátem. V daném typu horniny nemá takový rozsah skalního řícení v Evropě obdoby. Svahy Ledových slují proto lákají amatérské i profesionální výzkumníky již více než 100 let. Přesto dodnes není jasné, jak vlastně Ledové sluje vznikly a jaká byla přesná příčina přemístění říčního koryta pod strání. Nové metody mapování i geofyzikálního průzkumu mohou přinést další pokrok v poznání.

Zmapovat vnitřní prostory Ledových slují tvořených chaoticky nakupenými skalními bloky různé velikosti je totiž velmi obtížné. Tradiční způsob měření úhlů a vzdáleností je časově velmi náročný a v řadě podzemních prostor nepoužitelný. Ústav geoniky AV ČR proto v této lokalitě vyzkoušel novou metodu pozemního laserového skenování, která poskytne věrný prostorový model jak podzemních dutin, tak mikroreliéfu povrchu. V loňském roce se podařilo touto metodou některé podzemní dutiny nejen přesně zmapovat, ale též zorientovat v prostoru a navázat na povrchovou mapu.

Areál Ledových slují je jedním z přírodovědecky nejhodnotnějších území národního parku Podyjí. Po stránce zoologické má území zcela zásadní význam pro ochranu netopýrů. Z celkově 26 druhů žijících v České republice jich na Ledových slujích odborníci zjistili 17. Z hlediska vegetace je snad nejzajímavější přirozený výskyt smrku v takto nízké nadmořské výšce.

Lenka Reiterová


Ledové sluje v číslech

Délka chodeb: cca 1 000 m
Nejhlubší propast: 40 m (v jeskyni Brněnská)
Nejnižší naměřená teplota: -18 °C (v jeskyni Ledový sklep - únor 2010)


 

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu