Čtení na tyto dny

Česna

Včely snášejí vosk na pečeti
a pohankový med
na dvoje sliby pod přísahou
na ztuhlý úsměv kolem úst

V té dvojí lásce zapřisáhlé
nebeskou modří drnčí na zápěstí sklo

Matku včelstev vynášejí z úlu
česnem - puklinou v pečeti

(Jindřich Zogata
Dým ohnic, 1991) 

 

Doporučujeme ke čtení

Ubývá u nás ptáků?

Alena Klvaňová, č. 2/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33, pro předplatitele

Přírodní řeky jako překvapení Polska

Roman Barták, č. 2/2024, s. 34-35

Návrat vlčího zpěvu Jaroslava Monte Kvasnici

Jiřina Lacinová, č. 2/2024, s. 44-45

Pouť na Svatou Horu II. Pěší putování

Václav Štěpánek, č. 1/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Putování za vyplaveným dřevem

Petr Čermák, č. 1/2024, s. 20-22, pro předplatitele

Beskydy Rudolfa Jandy. Věnováno 50. výročí vzniku CHKO Beskydy

Václav Štěpánek, č. 1/2024, , pro předplatitele

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Tajemství Ledových slují


Lenka Reiterová, č. 2/2013, s. 51
Ledové sluje skrývají zajímavě vytvarované krápníky. Odborníci se nyní snaží zmapovat jejich prostory pomocí laserového skeneru.
Ledové sluje skrývají zajímavě vytvarované krápníky. Odborníci se nyní snaží zmapovat jejich prostory pomocí laserového skeneru. Foto David Grossmann

Stáří a vlastnosti jednotlivých podzemních prostor unikátních podyjských Ledových slují pomáhá odhalit nová metoda pozemního laserového skenování. Odborníci s ním začali v roce 2012 a letos budou pokračovat a provedou i několik kontrolních vrtů. Odhalení dávné historie lokality může osvětlit tradiční přírodní souvislosti, a tím pomoci k pochopení dnešních vztahů v krajině. Tak může výzkum přispět i k účinnější ochraně přírodních hodnot lokality.

Podzemní prostory v Ledových slujích u Vranova nad Dyjí jsou totiž evropským unikátem. V daném typu horniny nemá takový rozsah skalního řícení v Evropě obdoby. Svahy Ledových slují proto lákají amatérské i profesionální výzkumníky již více než 100 let. Přesto dodnes není jasné, jak vlastně Ledové sluje vznikly a jaká byla přesná příčina přemístění říčního koryta pod strání. Nové metody mapování i geofyzikálního průzkumu mohou přinést další pokrok v poznání.

Zmapovat vnitřní prostory Ledových slují tvořených chaoticky nakupenými skalními bloky různé velikosti je totiž velmi obtížné. Tradiční způsob měření úhlů a vzdáleností je časově velmi náročný a v řadě podzemních prostor nepoužitelný. Ústav geoniky AV ČR proto v této lokalitě vyzkoušel novou metodu pozemního laserového skenování, která poskytne věrný prostorový model jak podzemních dutin, tak mikroreliéfu povrchu. V loňském roce se podařilo touto metodou některé podzemní dutiny nejen přesně zmapovat, ale též zorientovat v prostoru a navázat na povrchovou mapu.

Areál Ledových slují je jedním z přírodovědecky nejhodnotnějších území národního parku Podyjí. Po stránce zoologické má území zcela zásadní význam pro ochranu netopýrů. Z celkově 26 druhů žijících v České republice jich na Ledových slujích odborníci zjistili 17. Z hlediska vegetace je snad nejzajímavější přirozený výskyt smrku v takto nízké nadmořské výšce.

Lenka Reiterová


Ledové sluje v číslech

Délka chodeb: cca 1 000 m
Nejhlubší propast: 40 m (v jeskyni Brněnská)
Nejnižší naměřená teplota: -18 °C (v jeskyni Ledový sklep - únor 2010)


 

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu