Čtení na tyto dny

Sasanka na úsvitu

Sasanka za úsvitu
zvedla do prvního patra
svou křehkou,
složitě rozvětvenou stavbu.

Kde vzala tolik vzácné,
bezmála do včerejška
nedostatkové zeleně
a ono oslnivé maurské krajkoví?

(Josef Suchý) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pralesy Zakarpatí

Tomáš Koutecký, č. 4/2018, s. 5-9, pro předplatitele

Příroda Ukrajinských Karpat a její ochrana

Jan Lacina, č. 4/2018, s. 5-11, pro předplatitele

Poloniny a pastevectví

Václav Štěpánek, č. 4/2018, s. 18-21, pro předplatitele

Jak vesnice k městu Brnu přirůstaly

Jan Lacina, č. 4/2018, s. 39

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Šikoušek zelený – mech se zvláštním životním cyklem


Eva Holá, č. 2/2013, s. 53
Mech šikoušek zelený (Buxbaumia viridis): mladá zelená tobolka.
Mech šikoušek zelený (Buxbaumia viridis): mladá zelená tobolka. Foto Eva Holá

Mechorosty, nejjednodušší vyšší rostliny, mohou při vší své nenápadnosti překvapit nejen druhovou bohatostí, ale také zajímavým způsobem rozmnožování. Na tom je nejzajímavější skutečnost, že v jejich životním cyklu jako u jediných vyšších rostlin převažuje gametofytní fáze (tedy pohlavní fáze, kdy jsou buňky této rostlinky haploidní, tj. s jednou sadou chromozomů) nad fází sporofytní (nepohlavní fází s diploidními buňkami obsahujícími dvojitou sadu chromozomů).

Gametofyt, což je mechová rostlinka vytvářející pohlavní buňky, je tvořený rhizoidy (jde o zjednodušenou analogii kořenů vyšších rostlin) a fyloidy (jednoduchými lístky), vyrůstá z haploidního výtrusu a doroste v mechovou rostlinku, nesoucí pohlavní orgány (gametangia). Po oplození se z diploidní zygoty (buňky, která vznikla splynutím dvou pohlavních buněk s jednoduchým počtem chromozomů, má tedy dvojitou sadu čili je diploidní) vyvíjí sporofyt, který je v drtivé většině případů závislý na gametofytu, ze kterého vyrůstá a který ho také vyživuje. Převážně nezelený sporofyt je tvořen štětem a tobolkou, kde dochází k redukčnímu dělení a následně k tvorbě haploidních výtrusů, které slouží k rozšiřování rostlinek na větší vzdálenosti a po čase z nich klíčí nový gametofyt.

Výjimka ale potvrzuje pravidlo: i mezi mechorosty se najde druh, u kterého to je obráceně - šikoušek zelený (Buxbaumia viridis), mech se značně redukovaným gametofytem. Jeho listy jsou velmi drobné, v době tvorby sporofytu již většinou zcela chybí a celá mechová rostlinka se mění na vlákna podobná řasám. Proto je tento druh pouhým okem viditelný pouze ve fázi sporofytu a i ten je velký pouze 1-2 cm. Sporofyt je tvořen relativně velkou tobolkou a silným, červenohnědým, bradavičnatým, asi 1 cm vysokým štětem. Tobolka je v mládí zelená a vzpřímená a pravděpodobně i fotosyntetizuje. Gametofyt je totiž velice drobný a nejspíš není schopen tobolku vyživit. Tobolka je v dospělosti žlutohnědá a šikmo nachýlená. Nové zelené sporofyty vyrůstají na podzim, na přelomu jara a léta se z nich uvolní spory a dají tak vzniknout novým, okem neviditelným gametofytům.

Šikoušek zelený roste na vlhké tlející dřevní hmotě. Obsazuje zetlelé padlé kmeny i drobné úlomky dřeva, ztrouchnivělé pařezy i větve jehličnatých, méně často listnatých dřevin. Pro výskyt šikoušku zeleného je zapotřebí stabilní přítomnost tlejícího dřeva, proto odstraňování padlých kmenů a větších větví v lesích je největší příčinou jeho ohrožení. V celé Evropě je mapován v rámci projektu Natura 2000 a považován za vzácný druh, v červených seznamech mnoha zemí je řazen mezi druhy zranitelné až ohrožené. V České republice je považován za zranitelný druh. V současné době je znám z více než 80 lokalit, z toho kolem 40 lokalit bylo nalezeno v CHKO Jeseníky v roce 2009. Hodně lokalit je také v CHKO Beskydy.

Stejně jako další, lidskému oku ještě méně patrní lesní skřítkové, i mecháček šikoušek potřebuje ke svému přežití určitou míru „neuspořádanosti“ typickou pro prostředí člověkem neopečovávané (divokou pralesní romantiku aspoň v mikroměřítku).

Eva Holá

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu