VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

O modelových ekologických projektech v Hostětíně se píše poměrně často. Málokdy jsou však kladeny do souvislosti s lokalizací. Je to překvapivé, když uvážíme, že výstupem projektů jsou místně vlastněná zařízení a podniky, které využívají místní zdroje, zaměstnávají místní lidi a slouží místním trhům. Pod pojmem místní se rozumí na úrovni regionu. V následujících odstavcích si pomocí lokálního multiplikátoru uděláme přesnější představu o ekonomické lokalizaci vybraných hostětínských projektů: moštárny, biomasové výtopny a nedávno vzniklého seminárního centra - Centra Veronica Hostětín. Dále zmíníme i vliv hostětínských projektů na zaměstnanost a nezávislost na vzdálených zdrojích.

Ukazatel ekonomické lokalizace

Lokální multiplikátor (LM3) je nástroj pro měření finančních toků v regionu vyvinutý londýnskou organizací New Economics Foundation (NEF) úpravou původního Keynesova konceptu ke studiu vlivu vládních výdajů na národní ekonomiky z 20. let minulého století. NEF multiplikátor uzpůsobila tak, aby se dal používat pro sledování role malé organizace, podniku nebo obce v místní ekonomice. LM3 je ukazatelem, který nabízí informaci o koloběhu peněz. Prostřednictvím tohoto jednoduchého ukazatele však můžeme získat vhled do mnohem složitější problematiky - do fungování místní ekonomiky. Při výpočtu LM3 je nejprve třeba vymezit hranice oblasti, ve které budou výdaje považovány za lokální. V našem případě se stanoveným regionem stalo kruhové okolí Hostětína s poloměrem 25 km.

Příliv financí do regionů i díky moštárně

Při výpočtu LM3 pro moštárnu jsme zjistili, že podíl místních výdajů z celkových ročních výdajů tvořil 36 % a podíl nemístních výdajů zbývajících 64 %. Lokální multiplikátor pro hostětínskou moštárnu v roce 2006 dosáhl hodnoty 1,62. To znamená, že každá koruna vydaná lokálně přinesla místní ekonomice navíc dalších šedesát dva haléřů. Největší výdajovou položku moštárny (20 % z celkových výdajů) tvořily mzdy místních zaměstnanců. Druhou nejvyšší výdajovou položkou byla platba nájmu Nadaci Veronica, která je vlastníkem pozemku, budov a technologie. Platba (19 % veškerých výdajů) sice odešla z regionu do Brna, ale ve třetím kole se do regionu z 50 % vrátila.

Ze struktury výdajů moštárny v roce 2006 můžeme pochopit, proč byla hodnota lokálního multiplikátoru pro rok 2006 relativně nízká. Hlavními dodavateli moštárny byli a jsou producenti biojablek. Protože výkupní ceny jablek byly ještě v roce 2006 v Německu a Rakousku vyšší, nebylo pro moštárnu snadné zajistit si místní dodavatele. Podstatná část místních biojablek byla prodána právě do Německa za vyšší výkupní ceny. Největším dodavatelem biojablek moštárny se tak stala společnost ze slovenské části Bílých - Bielych Karpat. Výdaje na jablka od tohoto pěstitele tvořily třetí nejvyšší výdajovou položku moštárny - 18 % veškerých výdajů. Farma se nachází asi 10 km vzdušnou čarou za hranicí regionu vymezeného pro výpočet LM3. Tudy peníze z regionu tedy odtekly, ačkoliv ne příliš daleko.

Dopad na krajinu a její hospodáře

Moštárna v Hostětíně zpracovává především místní jablečnou produkci. Tím, že zaručuje dobré výkupní ceny, motivuje majitele sadů opět pečovat o vysokokmenné ovocné odrůdy, které tak zůstávají zachovány pro další generace. Plocha pokrytá sady v okolí Hostětína pomalu roste, od roku 2001 do roku 2007 vzrostla o 9,3 %, z 8 550 na 9 345 ha. Podle odhadu místního ekozemědělce Radima Peška bylo v bezprostředním okolí Hostětína založeno v posledních pěti letech kolem 30 ha nových vysokokmenných sadů. Hlavní motivací a ekonomickou silou zakládání sadů jsou vysoké dotace. Radim Pešek však soudí, že dotace nebudou jedinou motivací zemědělců. Zemědělci zakládající sady musejí plánovat dlouhodobě, je jim tedy jasné, že možnost využívat dotace zde nebude stále. Musejí počítat s tím, že pak budou odkázáni na ziskovost vlastní produkce. Blízkost moštárny a dobré výkupní ceny padaného ovoce by měly zemědělcům zajistit zisk i v budoucnu.

Zpeněžit dřevní odpad

Ještě významnější vliv na udržení finančních prostředků v regionu má hostětínská výtopna na dřevní štěpku. Za teplo z ní zaplatí obyvatelé dohromady ročně skoro milion korun. Pokud by topili plynem či elektřinou, odplynula by tato částka mimo region. Lokální multiplikátor výtopny dosáhl za rok 2007 hodnoty 2,30, což znamená, že každá koruna vydaná lokálně přinesla místní ekonomice navíc další korunu a třicet haléřů. V případě hostětínské výtopny je důležité, že její největší výdajová položka za nákup dřevoštěpky, která tvoří téměř 2/3 celkových nákladů na provoz výtopny, zůstává v regionu (a místní dodavatelé mají tendenci utrácet opět v místě svého působení). Další výdajovou položkou, která zůstává zcela v místě, jsou mzdy. Mimo region utrácí výtopna za elektřinu a údržbu kotle.

Nezávislost na vzdálených zdrojích

Důležitým aspektem většiny projektů je jejich nezávislost na vzdálených zdrojích energie, a tedy i nezávislost na stále rostoucích cenách energie (podle údajů Českého statistického úřadu k listopadu 2007 se ceny energií zvýšily meziročně o 12,5 %). Zejména  produkce tepla z místní biomasy přispívá k energetické bezpečnosti obce. Obec se díky ní stává méně závislou nejen na dodávkách neobnovitelných zdrojů ze zahraničí, ale i na domácí rozvodné síti. Získává tak možnost o projektu plně rozhodovat, kontroluje finanční toky i vliv projektu na okolí. Rozhodování na obecní úrovni nejlépe zohledňuje místní podmínky a potřeby. Hlavně ekonomicky slabší skupiny obyvatel - nejvíce ohrožené růstem cen - tak mohou být snáze chráněny před jejich nekontrolovatelným růstem.

Centrum Veronica Hostětín nakupuje blízko

Centrum Veronica Hostětín se snaží maximálně napojovat na místní ekonomiku. Z redukovaného dvoukolového lokálního multiplikátoru LM2 z roku 2007 vyplynulo, že Centrum utrácelo velkou část svých výdajů místně, a to zhruba 67 %. Největší díl místních plateb tvořily především výdaje za mzdy (44,4 % celkových výdajů), potraviny, vybavení pasivního domu (především nábytek) a vytápění.

Existence Centra ovlivňuje ekonomiku i na obecní úrovni. V místním obchodě se nakupuje značná část surovin na stravu pro ubytované, utrácejí zde také návštěvníci jednorázových exkurzí. Potraviny, které nejsou k dostání v Hostětíně, např. maso či biopotraviny, jsou nakupovány jinde (většinou v blízkém Slavičíně či Bojkovicích).

Projekty přinášejí práci

Všechny projekty v Hostětíně rovněž vytvořily pracovní místa či alespoň poptávku po externích službách, z nichž většina je zastávána místními. Množství vytvořených pracovních míst, jejich povaha a doba jejich trvání se liší projekt od projektu.

Nejde však jen o to, kolik bylo vytvořeno pracovních míst, ale také o to, o jaká pracovní místa se jednalo. Šlo o širokou škálu různých pozic, od výrobních a kontrolních až po administrativní či manažerské. Uplatnění v nich našli lidé vysokoškolsky vzdělaní (pro něž není jednoduché najít na venkově odpovídající pozice), ale i lidé na pracovním trhu znevýhodnění, tj. lidé v částečném invalidním důchodu, starobní důchodci, dlouhodobě nezaměstnaní či ženy na mateřské dovolené. Pro všechny byla možnost pracovního uplatnění významná.

Modelovost hostětínských projektů

Význam projektů spočívá zejména v jejich modelovosti. Vzhledem k délce jejich existence můžeme již dnes podrobně zkoumat a bilancovat jejich přínosy a zápory. Každý, kdo bude chtít do podobných projektů investovat, si tak bude umět lépe představit, jaké jsou jejich skutečné dopady na místní ekonomiku, lidi i životní prostředí.

Mgr. et Mgr. Jitka Uhlířová - na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně absolvovala magisterské programy Mezinárodní vztahy a evropská studia a Humanitní environmentalistika. Od července 2007 jako výzkumná pracovnice v neziskové organizaci Trast pro ekonomiku a společnost zpracovávala analýzu dopadů hostětínských projektů. Z výstupů analýzy vznikla diplomová práce i diskusní sešit Co přinesly projekty v Hostětíně?