Čtení na tyto dny

Nov

Džbán luny na střepy
rozbil se o vrch gruně,
Měsíc jej neslepí,
pro lásku půlnoc stůně.

Pec slunce nad lesy
již vypaluje hlínu
na nový džbán a zavěsí
jej brzy nad krajinu

(Jindřich Zogata)

 

Doporučujeme ke čtení

Data v plánování péče o chráněná území

Jonáš Gaigr, Eva Knižátková, č. 3/2024, s. 5-7, pro předplatitele

Pohled za hranice – dva odlišné světy, Arménie a Finsko

Jindřich Chlapek, Jaakko J. Ilvonen, č. 3/2024, s. 17-20, pro předplatitele

Odkaz Josefa Vavrouška je dnes dvojnásobne aktuálny

Mikuláš Huba, č. 3/2024, s. 28-31

Ubývá u nás ptáků?

Alena Klvaňová, č. 2/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33, pro předplatitele

Přírodní řeky jako překvapení Polska

Roman Barták, č. 2/2024, s. 34-35

Návrat vlčího zpěvu Jaroslava Monte Kvasnici

Jiřina Lacinová, č. 2/2024, s. 44-45

Potravinové kilometry


č. 6/2008, str. 7

Potravinové kilometry (v orig. food miles) značí, jak daleko cestovalo jídlo od pěstitele nebo chovatele, který ho vyprodukoval, ke konzumentovi, který ho snědl. Zahrnují cestu z farmy ke zpracovateli, od zpracovatele k maloobchodníkovi a odtud teprve ke konečnému spotřebiteli.

Proč je dobré snížit počet kilometrů, které potraviny nebo i jiný spotřební produkt nacestuje?

1. Najeté kilometry ničí životní prostředí. Transport potravin na velké vzdálenosti je podmíněn množstvím fosilních paliv, neboť jídlo cestuje nákladním autem, kamionem anebo letadlem. Znamená to více emisí oxidů uhlíku, které způsobují globální oteplení. Od roku 1978 vzrostl počet potravin převážených těžkou nákladní dopravou uvnitř Velké Británie o 23 %, průměrná vzdálenost každé jízdy naskočila o 50 %.

2. Dlouhé cestování se nepříznivě podepisuje na čerstvosti, obsahu vitamínů a nutričních hodnotách zeleniny a ovoce, které se sklízí předčasně.

3. Stále více potravin, které běžně jíme, pochází z ciziny. Ve Velké Británii v roce 2006 pocházelo 50 % zeleniny a 95 % ovoce z dovozu. Závislost na dovozu potravin do budoucna zakládá menší bezpečnost životně důležitých zásob.

4. Najeté kilometry nás činí méně citlivými k přírodním cyklům. Možnost koupit si jahody v lednu je lákavá. Je však správné přemísťovat sezonní ovoce a zeleninu tisíce kilometrů kolem světa, když si můžeme počkat několik měsíců a koupit si místní?

5. Pochází-li potravina z druhého konce světa, není snadné kontrolovat ekologické a sociální okolnosti její produkce. Dokonce je prakticky nemožné dohledat přesné místo (vesnici, farmu), kde byla potravina vypěstována, informace se omezuje na udání státu. Také je obtížné zpětně vytipovat průběh cesty, kterou putovala.

Naopak pokud nakupujeme lokálně, můžeme mluvit se zemědělcem nebo výrobcem, případně i vidět, jak vzniká. Místní trhovkyně nás jistě ubezpečí, že její chlupaté broskve jsou ty nejlepší na světě.

6. S množstvím kilometrů stoupá cena za dopravu. Pohonné hmoty nejsou levné, promítnou se v souhrnné sumě, kterou za převážený produkt zaplatí konečný zákazník.

(Redakčně zpracováno podle informační kampaně britského časopisu Farmers Weekly, která v roce 2006 probíhala ve Velké Británii. Více na http://www.fwi.co.uk/gr/foodmiles/index.html)

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu