Čtení na tyto dny

Řeky se ptám

kam zmizeli jelci
zpod splavu

Tam zatím dál
stéká čas
Olejové skvrny
se roztékají ve vrásky
a zpod břehů
uniká život

s vodou zbytečně
rozšvihanou vlasci rybářů
stárneš

Je to i moje vina

Kdy jsem naposled
učinil pokání

(Otakar Štěpánek) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Jsou cesty kamenů, květů a v nich návrat (krátká potulka rodnou i domovskou Vysočinou)

Miloš Doležal, č. 4/2023, s. 18-21, pro předplatitele

Když horizontálu cesty protne vertikála, pak se cesta stává poutí

Josef Kroutvor, Pavel Klvač, č. 4/2023, s. 2-3, pro předplatitele

Ohlédnutí za půlstoletím Ramsarské úmluvy

Jan Plesník, č. 3/2023, s. 2-5, pro předplatitele

K hydromorfologickému působení bobra evropského

Tomáš Just, č. 3/2023, s. 29-33

Algolog v mokřadech

Olga Lepšová-Skácelová, č. 3/2023, s. 39-41, pro předplatitele

Hnízdění ve věnci

Dagmar Pecková, č. 3/2023, s. 46-47

Stopy v krajině


Jan Lacina, č. 4/2013, s. 1
Stopy medvěda ve sněhu, CHKO Beskydy, Morávka, duben 2012.
Stopy medvěda ve sněhu, CHKO Beskydy, Morávka, duben 2012. Foto Jan Rohan

Ne náhodou začíná toto číslo vzrušujícím pohledem na jarní stopy beskydského medvěda. Vždy o prázdninách se snažíme připravit zajímavý pel-mel, do něhož články o velkých šelmách v naší kulturní krajině určitě patří. Nejen na sněhu, ale i v suchém létě můžeme narazit na pobytové stopy plachých zvířat, které v nás evokují pocit divočiny. Pro mne to například letos byly otisky tlapek kočky divoké v jemném písku lesní cesty na východoslovenském Vihorlatu či čerstvé skluzy a okusy bobrů na březích Svratky pod Tišnovem. Vždycky mě potěší, když zjistím, že alespoň někde ještě dokážou a mohou žít velcí savci málem po boku s člověkem. Taková krajina je pro mne hodnotnější.

Náš časopis je však hlavně o stopách nesrovnatelně zřetelnějších, trvalejších a rozsáhlejších, které vytváří v krajině člověk. Zatímco někteří odborníci se snaží zachovat a obnovit dálkové migrační cesty velkých zvířat, jiní se pokoušejí, často ve stejné trase, prosadit průplav Dunaj-Odra-Labe, který by značnou část našich poříčních krajin znehodnotil. I příčinu nedávných povodní lze hledat v lidských stopách - v zabetonované, zaasfaltované a všelijak udusané půdě, která nedokáže srážky pojmout. A co uvěznění toků do úzkých kamenných navigací, zatímco přírodě blízké úpravy břehů zůstávají většinou jen na papíře? Anebo světelné znečištění - dají se ještě najít oázy přírodní noci?

Jsou však i pozitivní stopy člověka, a ty potěší. Potěší i vyznání Jindřicha Štreita, nezaměnitelného fotografa lidí a lidiček vytvářejících rozmanité stopy ve své krajině. „Všude je krásně, kde žijí lidé v pospolitosti“ - říká umělec obnažující pravdu lidí i krajiny. Naopak jeden z posledních klasiků české krajinomalby Josef Jambor se až do konce života snažil zachytit „mnohé, co mizí, co ztrácí svůj půvab a krásu novými vymoženostmi hospodářskými“. Zachytil tak harmonickou kulturní krajinu, po jejíž malebnosti se stýská.

To vše a další čtení o přírodě a krajině Moravy i Čech najdete v tomto vydání Veroniky. Autorka zemitých veršů je ze Slezska. Přeji vám pro zbytek léta zajímavé prožitky, pokud možno bez negativních lidských stop.

Jan Lacina

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu