VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Velké šelmy byly odedávna intenzivně loveny a v oblasti Beskyd byly jejich původní populace vyhubeny koncem 19. století. Díky zvýšené ochraně šelem na sousedním Slovensku ve druhé polovině 20. století se rysové, medvědi a vlci postupně přirozeně vrátili zpět do beskydských lesů. Vzniklé malé populace v této okrajové části Západních Karpat jsou však velmi zranitelné a jejich osud je nejistý.

Chráněná krajinná oblast (CHKO) Beskydy je vzhledem k trvalému výskytu všech tří druhů velkých predátorů jako jediné území v ČR vyhlášena za evropsky významnou lokalitu velkých šelem. Kromě každoročního „sčítání“ je zde prováděn dlouhodobý odborný výzkum chráněných šelem, a to jak Agenturou ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR) - Správou CHKO Beskydy, tak také pomocí projektů řešených nevládními organizacemi - Hnutím DUHA, ZO ČSOP Radhošť a ZO ČSOP Valašské Meziříčí.

Monitorování šelem v Beskydech a jeho výsledky

Od roku 2011 se na území CHKO Beskydy uskutečňuje projekt AOPK ČR Monitoring velkých šelem v evropsky významné lokalitě (EVL) Beskydy, který realizuje Ústav biologie obratlovců Akademie věd České republiky (garantem je prof. RNDr. Petr Koubek, CSc.) ve spolupráci s ČSOP Salamandr v Rožnově pod Radhoštěm a Správou CHKO Beskydy. Projekt je zaměřen na monitoring velkých šelem v EVL Beskydy a jeho cílem je zjistit velikost a stav populací rysa ostrovida (Lynx lynx), medvěda hnědého (Ursus arctos) a vlka obecného (Canis lupus). Výsledkem budou velmi cenné informace o velikosti populací jednotlivých druhů, jejich pohlavní struktuře, příbuznosti, ekologii a hlavních oblastech jejich výskytu v Beskydech, včetně jejich napojení na slovenské a polské populace. Jedním z výstupů bude i soubor doporučených ochranných opatření, která by měla sloužit pro ochranu velkých šelem a jejich biotopů v praxi. Tyto informace jsou pro ochranu velkých šelem v Beskydech pochopitelně klíčové, nicméně doposud nebyly právě kvůli nedostatku podkladů k dispozici. Bez realizace uceleného projektu zaměřujícího se na komplexní sběr a analýzu dat o výskytu velkých šelem v této oblasti je není možné vytvořit. Standardní monitoring velkých šelem, který v Beskydech každoročně probíhá, se totiž zaměřuje pouze na sběr obecných dat o výskytu velkých šelem (především pobytových znaků), a z jejich výsledků proto není možné velikosti a strukturu populací těchto druhů přesně odhadnout.

Projekt zároveň realizuje opatření navrhovaná v rámci připravovaného Programu péče pro velké šelmy: rysa ostrovida (Lynx lynx), medvěda hnědého (Ursus arctos) a vlka obecného (Canis lupus) v České republice: ve vybraných územích je prováděn detailní monitoring včetně telemetrie a rovněž studium genetické struktury populací velkých šelem v Beskydech a jejich porovnání s ostatními populacemi v Evropě. Projekt stále probíhá a na konečné výsledky si budeme muset počkat, ale už dílčí údaje jsou velmi zajímavé a cenné. Zatím alespoň několik aktuálních informací o beskydských šelmách z pohledu Správy CHKO Beskydy:

Ve dnech 28. února až 3. března 2013 se v CHKO Beskydy konalo 29. mapování výskytu velkých šelem. Akci organizovala Správa CHKO Beskydy a k mapování na sousedním slovenském území se přidala Správa CHKO Kysuce. Do „sčítání“ šelem se jako každoročně zapojilo také Hnutí DUHA. Přesný počet šelem se nikdy nepodaří zjistit, ale na základě získaných údajů lze odhadnout, že v současné době žije v CHKO Beskydy kolem 10 rysů a 3 vlků. Několik dalších rysů se vyskytuje na sousedním území CHKO Kysuce. Zřejmě kvůli dlouhé a tuhé zimě nebyl během „sčítání“ zjištěn výskyt medvěda, ačkoliv během roku 2012 byl zaznamenán na několika beskydských lokalitách. Údaje získané při mapování jsou postupně ukládány do centrální databáze Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, aby mohly být využity při rozhodování v ochraně přírody.

Od roku 2000 hradí stát škody způsobené chráněnými šelmami na hospodářských zvířatech. V Beskydech se jedná především o škody způsobené vlky na nedostatečně zabezpečených ovcích. Stejně jako v předešlých letech, tak i letos již o sobě vlci dali vědět, když na dvou lokalitách v Javorníkách napadli a usmrtili několik ovcí.

Ochrana migračních cest

V současnosti ohrožuje velké savce včetně chráněných šelem rychle postupující fragmentace naší, ale i ostatní středoevropské krajiny. Proto je pro ochranu velkých savců zmapování území jejich výskytu a migračních cest velkým přínosem. Před několika lety se uskutečnil projekt vědy a výzkumu Ministerstva životního prostředí Vyhodnocení migrační propustnosti krajiny pro velké savce a návrh ochranných a optimalizačních opatření. V rámci tohoto projektu byla v roce 2010 vydána publikace Ochrana průchodnosti krajiny pro velké savce a mapa migračních koridorů pro velké savce v České republice. Mapa vymezuje migračně významná území (MVÚ), což jsou oblasti stálého výskytu velkých savců (kromě šelem jde také o jelena lesního a losa evropského). Rozloha MVÚ v ČR je celkem 42 %. MVÚ jsou propojena tzv. dálkovými migračními koridory (DMK), jejichž celková délka je 10 060 km. DMK představují prostory k zajištění alespoň minimální průchodnosti krajiny. Jsou reprezentovány osou a pruhem území o šířce 250 m na každé straně. Výsledky uvedeného projektu jsou zcela zásadní pro ochranu velkých býložravců a šelem v ČR. Díky vymezení MVÚ a DMK je možno usilovat o jejich ochranu a snažit se zachovat biotopy velkých savců, propojení jejich dílčích populací i možnosti jejich rozšiřování do dalších území. Je přitom nezbytné, aby se všechny tyto odborné materiály staly podkladem pro územní plánování.

Význam velkých šelem pro přírodu

není stále doceněn. V zemích, kde jich ještě žije dostatek, jsou ve velkém loveny, zatímco tam, kde již nežijí, lidem zdánlivě nechybí. Přitom jsou velké šelmy nenahraditelné pro zachování přírodní rovnováhy v lesních biotopech. Především zabraňují přemnožení velkých býložravců, kteří by jinak postupně zničili vegetaci. V dnešních podmínkách mají šelmy důležitou sanitární úlohu i proto, že loví a konzumují postřelenou a nedohledanou zvěř a zvěř usmrcenou nebo zraněnou při silničním provozu. K ulovenému zvířeti se rys a vlk, pokud nejsou rušeni, vracejí a postupně je konzumují. Na zbytcích jejich kořisti se přiživí množství dalších zvířat, např. menší šelmy a některé druhy ptáků. Je proto velmi důležité, aby nalezená kořist šelem (jelen, srnec, divoké prase) zůstala ponechána na místě a nebyla nájemci honiteb odklízena.

V praxi však mají životy velkých šelem v rukou lovci. Mnozí myslivci si přítomnosti těchto predátorů ve svých honitbách neváží a stále je považují za škůdce a konkurenty. Tento přístup je mylný a naprosto zbytečný. Početná spárkatá zvěř působí škody na lesích a zemědělských kulturách. O absenci a potřebě velkých predátorů, konkrétně vlka, svědčí např. přemnožení divokých prasat v některých oblastech Čech i Moravy. Odborné průzkumy ukázaly, že spárkaté zvěře v ČR je dostatek pro velké šelmy i pro myslivecké vyžití. Nezbývá než nadále usilovat o změnu přístupu myslivosti k velkým šelmám.

RNDr. Dana Bartošová, zooložka Správy CHKO Beskydy, dlouhodobě se zabývá výzkumem a ochranou velkých šelem v Beskydech.