Čtení na tyto dny

Řeky se ptám

kam zmizeli jelci
zpod splavu

Tam zatím dál
stéká čas
Olejové skvrny
se roztékají ve vrásky
a zpod břehů
uniká život

s vodou zbytečně
rozšvihanou vlasci rybářů
stárneš

Je to i moje vina

Kdy jsem naposled
učinil pokání

(Otakar Štěpánek) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Jsou cesty kamenů, květů a v nich návrat (krátká potulka rodnou i domovskou Vysočinou)

Miloš Doležal, č. 4/2023, s. 18-21, pro předplatitele

Když horizontálu cesty protne vertikála, pak se cesta stává poutí

Josef Kroutvor, Pavel Klvač, č. 4/2023, s. 2-3, pro předplatitele

Ohlédnutí za půlstoletím Ramsarské úmluvy

Jan Plesník, č. 3/2023, s. 2-5, pro předplatitele

K hydromorfologickému působení bobra evropského

Tomáš Just, č. 3/2023, s. 29-33

Algolog v mokřadech

Olga Lepšová-Skácelová, č. 3/2023, s. 39-41, pro předplatitele

Hnízdění ve věnci

Dagmar Pecková, č. 3/2023, s. 46-47

Výstavba plavebního stupně Děčín opět aktuální? Jaký by byl její vliv na životní prostředí


Petr Kříž, č. 4/2013, s. 16-17

V průběhu posledních let se již po několikáté aktivují snahy o realizací tzv. plavebního stupně Děčín, který má napomoci splavnění řeky Labe v úseku od Ústí nad Labem - Střekov až po státní hranici se SRN v Hřensku. Tato stavba, která má údajně zlepšit plavební podmínky na řece zajištěním plavebního ponoru 140 cm po dobu 345 dní v roce, má být realizována v Děčíně-Loubí, tedy na území chráněné krajinné oblasti Labské pískovce. Přímý vliv stavby by negativně ovlivnil přírodní prostředí Labe jak v Labských pískovcích, tak v navazující CHKO České středohoří a zároveň i poslední málo regulovaný úsek velké řeky na území ČR.

V roce 2012 byl ze strany Ředitelství vodních cest ČR (ŘVC) opět otevřen problém splavnění dolního toku Labe formou plavebního stupně Děčín (dále jen PSD). Byla předložena doplňující dokumentace k již dříve předložené dokumentaci EIA a pokračovalo se tak již po několikáté v procesu hodnocení vlivu záměru na životní prostředí. Aktuální dokumentace předpokládá výstavbu jezu v Děčíně-Loubí. K předložené dokumentaci se orgány ochrany přírody vyjádřily vesměs negativně a vznesly řadu odborných připomínek. Zásadní nesouhlas byl vysloven s tvrzením, že předložená varianta bude mít pozitivní vliv na přírodní prostředí lokality. Na základě zpracovaného posudku byla dokumentace vrácena předkladateli k dopracování.

Zároveň s tvorbou dokumentace byl zpracován materiál o podpoře vnitrozemské vodní dopravy, v němž ŘVC deklaruje potřebu výrazných investic do splavnění Labe, ale i přípravy případného kanálu Dunaj-Odra-Labe (DOL). Výstavbu plavebních stupňů na Labi je možné brát jako zahajovací investice kanálu DOL.

Hlavním argumentem uváděným pro podporu stavby PSD je napojení říční plavby na evropské cesty, a tím každoročních miliardových úspor v rámci dopravy v ČR. Zároveň má dojít k významnému posílení zaměstnanosti na Děčínsku, které patří k strukturálně postiženým regionům. Velice často se tento problém prezentuje jako výrazný střet pouze s ochranou přírody a krajiny. Z hlediska efektivity ekonomiky dopravy ovšem tato tvrzení vyvracejí i někteří experti v dopravě. Přitom přípravné náklady na tento projekt stály již v roce 2011 dle zveřejněných údajů 360 mil. Kč. Je třeba si také uvědomit, že v případě výstavby PSD dojde ke splavnění pouze části úseku Labe mezi Ústím n. L. a státní hranicí.

Ředitelství vodních cest ČR uvádí, že až 200 dní v roce je tok nesplavný. Jiné údaje ovšem hovoří o dosahování potřebného průtoku po dobu 243 dní v roce, tedy výrazně kratší době nesplavnosti. Tyto rozdílné údaje by přinejmenším stály za hlubší finanční a nákladovou analýzu. Dramatický propad objemu exportní i importní dopravy na Labi, který je setrvalý od konce 80. let, určitě není dán pouze dramatickým zhoršením plavebních podmínek v tomto časovém horizontu, ale kompletní změnou ekonomických podmínek v přepravě a trhu komodit v Evropě. Zásadní by pak také bylo detailní zpracování rozboru případných kumulativních vlivů na doplňující dopravní infrastrukturu. Vhodné by bylo rozpracovat i variantu střídavého jednosměrného provozu v tomto poměrně krátkém úseku vodní cesty.

Odhlédneme-li od ekonomické stránky tohoto problému, je třeba zmínit významný negativní vliv na přírodní, ale také krajinné poměry, který by výstavba stupně měla na tomto lidskou činností ještě stále málo ovlivněném toku. Vliv, který je zřejmě nemožné vyhodnotit ekonomicko-finančními nástroji. Dosavadní předložené podklady v rámci procesu hodnocení vlivu na životní prostředí (EIA) stavbu představují ovšem s pozitivním vlivem na přírodní prostředí. Dle dokumentace paradoxně stavba PSD včetně navazujících kompenzačních opatření bude z pohledu vlivu na životní prostředí pozitivnější než varianta nulová, tedy než stávající stav přírodě blízkého toku a říční nivy. Jaká je ale skutečnost?

Dolní tok řeky Labe si i přes dílčí antropogenní zásahy zachoval přírodní charakter s dynamikou, druhovou a stanovištní pestrostí, která se blíží přirozenému toku. Z hlediska velkého vodního toku a údolní nivy se tedy jedná o jedinečné území v rámci celé České republiky, které je v úseku mezi Ústím nad Labem a státní hranicí významnou částí dvou chráněných krajinných oblastí - Labských pískovců a Českého středohoří. Jsou zde zachovány atributy funkčního, dostatečně velkého souboru ekosystémů, které poskytují podmínky a prostor pro dlouhodobé udržení populací citlivých, ale i reliktních druhů. Zcela zásadní význam má dosavadní prostupnost toku umožňující migraci zejména ryb, ale i dalších živočichů. Vytvoření další migrační bariéry by bylo v rozporu s koncepcí zprůchodnění říční sítě v ČR, neboť koncepce stanovila tento úsek toku jako nadregionální prioritní biokoridor ve vazbě na mořské prostředí. Navrhovaná kompenzační opatření včetně rybího přechodu nemohou současný stav zlepšovat, nehledě na zásadní otázku zajištění jejich případné udržitelnosti. Problém migrační bariéry a výrazného rušení během výstavby a provozu PSD se samozřejmě týká i terestrických druhů zvířat, jako je vydra a bobr, které často po řece migrují na velké vzdálenosti. Došlo by k celkovému snížení biodiverzity, včetně rybího společenstva. To lze dobře ukázat porovnáním biodiverzity této části toku s již ovlivněnou částí nad ústeckým Střekovem.

Z hlediska významných přírodních stanovišť je největším rizikem jejich trvalé zatopení způsobené navýšením hladiny vzdutím v nadjezí. Tím dojde i k likvidaci přítomných druhů vázaných na periodické kolísání hladiny (např. drobnokvět pobřežní). I když probíhají pokusy s tvorbou štěrkopískových náplavů, je nepravděpodobné, že se jejich realizace může přiblížit přirozené tvorbě periodicky zaplavovaných říčních náplavů. Chybějící dynamika tvorby, změn a nahodilých jevů povede postupem času zřejmě k zazemnění jako jinde na Labi. Z historických dat výskytu drobnokvětu je zřejmé, že tento druh vždy při výstavbě vodního díla zmizel během prvního roku.

Přestože podrobné průzkumy pro řadu biologických skupin nejsou zatím k dispozici (např. chybí zpracování hmyzu), již z dosavadních předložených průzkumů biotopů i skupin živočichů a rostlin žijících v dotčeném území vyplývá, že na některé z nich bude mít výstavba PSD vliv negativní. Např. v případě měkkýšů je doporučováno s ohledem na významnost celého území realizovat pouze citlivou výstavbu koncentračních hrázek a výhonů, případně prohrábku dna. K stejným závěrům významného negativního vlivu zejména na druhy štěrkopískových náplavů a druhy migrující v toku dospěli i pracovníci obou správ CHKO. Naopak z hlediska invazních druhů rostlin je pravděpodobné, že s případnou výstavbou by došlo k rozvoji neofytů. V kaňonu Labe dochází k cílené a dlouhodobé eliminaci křídlatky. Některá přírodní stanoviště nebyla zatím vůbec atakována tímto invazním druhem, což je podstatné pro přirozený rozvoj klíčových druhů území např. na štěrkopískových náplavech. Přírodovědný význam lokality potvrzuje i to, že úsek od Děčína ke státní hranici patří do II. zóny CHKO Labské pískovce. Zároveň je i součástí soustavy Natura 2000. Pravobřežní část kaňonu je dokonce národní přírodní rezervací.

Hodnotu území je třeba vnímat i po stránce krajinářské. Kaňon řeky Labe je výjimečnou lokalitou v kontextu celorepublikovém. Lokalita je součástí nejrozsáhlejšího středoevropského komplexu pískovcových skal - Českosaského Švýcarska.

Při rozhodování o tomto záměru je nutné postupovat zodpovědně, a to jak na straně investora, tak na straně orgánů ochrany přírody. Důležité je zohlednit veřejný zájem. Ochrana přírody a významných přírodních hodnot každopádně veřejným zájmem je. Obě správy CHKO, jako orgány ochrany přírody, z tohoto důvodu hodnotily variantu předloženou v roce 2012 jako negativní.


Ing. Petr Kříž, vedoucí Správy chráněné krajinné oblasti Labské pískovce

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu