Čtení na tyto dny

Kde strom má srdce

Kde strom má srdce
ptáci vědí

Nad tryskající piliny
zvedli křídla

Slyšeli jste slavíky tlouct?

Pila ječí
Láme se
stín světla jadrného dření
Větev o větev

Zaslechli jste někdy
tlouct slavíky?

Srdce chycené
v obráceném hnízdě?

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť k buku sv. Dvojice

Pavel Klvač, č. 2/2026, str.3

Tajemná kočka divoká znovu obývá české lesy

Martina Labudová, č. 1/2026, str. 50

Hořečky a jejich životní strategie

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 1/2026, str. 47

Když přiletí sýkora biouhelníček

Renata Placková, č. 1/2026, str. 43

Společnost pro uvádění ptačích jmen v krásné literatuře na pravou míru

Petr Čermáček, č. 2/2026, str. 43, pro předplatitele

Malí farmáři versus velcí zemědělci, nebo jsme všichni na jedné lodi?

č. 1/2026, str. 10, pro předplatitele

Jak na hořečkové louky

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 2/2026, str. 40, pro předplatitele

Kam s ní?

Renata Placková, č. 2/2026, str. 36

Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině

č. 1/2026, str. 39, pro předplatitele

Nejde jen o hezké výhledy

Kateřina Lagner Zímová, č. 2/2026, str. 32, pro předplatitele

Zeleň pod proudem

Martin Pavelka, č. 1/2026, str. 33

Život pro ochranu přírody

Martin Škorpík, č. 1/2026, str. 2

Beskydská idyla trochu jinak

Vojtěch Bajer, č. 1/2026, str. 22, pro předplatitele

Mně se dostalo za život mnoho krajin srdce

Vlastimil Kostkan, č. 1/2026, str. 36, pro předplatitele

Trochu osobní nekrolog

Václav Štěpánek, č. 2/2026, str. 30

Racionální a udržitelné rozhodování o využití krajiny

Ondřej Lagner, č. 2/2026, str. 9

Krajina je naše rukojmí

David Veselý, č. 1/2026, str. 52, pro předplatitele

K jubileu Jana Hony Květa


Olga Skácelová, č. 4/2013, s. 26

Na sklonku letošního léta rozšířil řady stále aktivních, charismatických osmdesátníků RNDr. Jan „Hony“ Květ, terénní přírodovědec. K jubileu mu byl udělen čestný doktorát na Jihočeské univerzitě, kde se nadále dělí o své zkušenosti, ale především o nadšení a vztah k přírodě se studenty v kurzech z ekologie mokřadů.

S podrobnostmi jeho profesně i kulturně bohatého života se lze seznámit v časopise Živa, v Limnologických novinách i na dalších místech, zde mi dovolte pár glos, které vyplynuly ze setkání v posledních letech. Společná oslava osmdesátin Honyho a profesorky Aleny Sládečkové (spolu s manželem Vladimírem byla zakladatelkou aplikované hydrobiologie na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze) v kempu u Opatovického rybníka byla vzpomínáním na jejich léta studentská a profesní, a tím jsme se všichni přenesli více než půl století zpátky, do světa nadšených pedagogů - přírodovědců, které jsme sami nezažili a známe je jen jako „pojmy“. J. Květ vyprávěl, jak při jedné z prvních fakultních exkurzí dostal na starost mapy a orientaci v terénu a od té doby se ustálilo úsloví „za všechno může Hony“. A to jeho kolegové a následníci rádi potvrdí: Hony Květ vynalezl a zavedl český ekvivalent „mokřad“ k anglickému výrazu „wetland“, spolu s dalšími odborníky je „odpovědný za zavedení ekologie mokřadů jako vědecké disciplíny, za organizaci mezinárodních projektů v době, kdy spolupráce mimo socialistický blok nebyla vůbec samozřejmá, může i za ustanovení Biosférické rezervace Třeboňsko a vytvoření i přijetí zákona o ochraně přírody a krajiny a mnoho jiného… a hlavně za pěstování vztahu ke krajině i pro další generace. Ostatně, jeho Krajina srdce v tomto čísle Veroniky je toho dokladem.

Olga Skácelová

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu