Čtení na tyto dny

Česna

Včely snášejí vosk na pečeti
a pohankový med
na dvoje sliby pod přísahou
na ztuhlý úsměv kolem úst

V té dvojí lásce zapřisáhlé
nebeskou modří drnčí na zápěstí sklo

Matku včelstev vynášejí z úlu
česnem - puklinou v pečeti

(Jindřich Zogata
Dým ohnic, 1991) 

 

Doporučujeme ke čtení

Ubývá u nás ptáků?

Alena Klvaňová, č. 2/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33, pro předplatitele

Přírodní řeky jako překvapení Polska

Roman Barták, č. 2/2024, s. 34-35

Návrat vlčího zpěvu Jaroslava Monte Kvasnici

Jiřina Lacinová, č. 2/2024, s. 44-45

Pouť na Svatou Horu II. Pěší putování

Václav Štěpánek, č. 1/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Putování za vyplaveným dřevem

Petr Čermák, č. 1/2024, s. 20-22, pro předplatitele

Beskydy Rudolfa Jandy. Věnováno 50. výročí vzniku CHKO Beskydy

Václav Štěpánek, č. 1/2024, , pro předplatitele

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Básně Ireny Šťastné


Irena Šťastná, č. 4/2013, s. 29 aj.


* * *

Na stráni po polomu (ubohé a holé)
slunci v dlouhých suchých stéblech
(duté byly) lehli jsme.

Zespodu vidět hmyz značkující nebe.
Ostružiní v zádech. A tebe v sobě.

Irena Šťastná

 

* * *

Do svého domu přijmu vlčici.
Bude vyčkávat u pelesti.
Dechem bez par obstarávat dítě.
Také svými struky i užmoulanou srstí.
Abych se vzdálila (rychlým během)
nadmula bránici (mrazivým vzduchem
s kouřovými příměsemi) u obzoru
cestou též klopýtala za vsí
a měla tak důvod k návratu.

Irena Šťastná

 

* * *

Museli jít sbírat brambory
(zbyly na družstevním poli).
jako chudáci. Raději za šera.

Museli s vozíkem pro trávu.
Daleko do skály. Učit se
ukládat pokosy.

Nikdy jim to k ničemu nebylo.

Ale mnohem dříve: sednout na desku
aby mléko pod tíhou dětské dupky okapalo.
Aby zůstala drolivá oschlá hmota tvarohu
(vsype se do mísy). To bylo důležité.

Irena Šťastná

 

* * *

Bylo to v měkké poddajné hodině:
s melounem v batohu do lužního lesa
pak říznout ostře jedenkrát
uvnitř jak dásně živé
o balík slámy zády
jsme vyjídali
oddaní ještě
sobě navzájem
ve slupce čisté
od rudé vykousané.

Irena Šťastná

 

 

* * *

Dlážděný placáky
co kdysi natahali od řeky.

Zvedala necky plné vody
když praskla žíla.

Peníz - přines honem!

Strčila ho tam
omotala lýtko šátkem
co strhla z hlavy.

Prababička
(na tom dvorku
celém z kopečka).

Irena Šťastná

 

Víš to

Bát se
zvednout
a vynést
mrtvolku kohouta.
Víš to.
Než někoho
přivoláš
ostatní mu
vyklovou hlavu.

Irena Šťastná

 

Autorka básní v tomto čísle Irena Šťastná

Narodila se jako Irena Václavíková v roce 1978 v Opavě. Žije v Dobroslavicích na Opavsku. Absolvovala Filozofickou fakultu Ostravské univerzity (magisterské studium češtiny s literárněvědným zaměřením) a Filozoficko-přírodovědeckou fakultu Slezské univerzity (bakalářské studium knihovnictví a informačních studií).

V roce 2012 byla spolu s dalšími čtyřmi českými autory nominována na Drážďanskou cenu lyriky. V roce 2006 vydala v nakladatelství Host sbírku básní Zámlky. Druhá sbírka s názvem Všechny tvoje smrti vyšla v roce 2010 v pražském Literárním salonu Terezy Riedlbauchové. Třetí knihu básní s názvem Živorodky, z které jsou vybrány zde přetištěné básně, vydalo nakladatelství Perplex v roce 2013.

Poezie Ireny Šťastné je plna obraznosti založené na minimalistických a přitom přesných i výrazných popisech krajin, míst, okamžiků. Mezi obrazy je stále přítomno hledání vlastního místa v prostoru i čase - vzpomínky poměřují dnešek, dnešek váží vzpomínky. A bolesti, strachy, smutky i radosti časem a prostorem volně prostupují. Básně - osobní mýty. Mýty, které lze sdílet.

-pč-

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu