Čtení na tyto dny

Nov

Džbán luny na střepy
rozbil se o vrch gruně,
Měsíc jej neslepí,
pro lásku půlnoc stůně.

Pec slunce nad lesy
již vypaluje hlínu
na nový džbán a zavěsí
jej brzy nad krajinu

(Jindřich Zogata)

 

Doporučujeme ke čtení

Data v plánování péče o chráněná území

Jonáš Gaigr, Eva Knižátková, č. 3/2024, s. 5-7, pro předplatitele

Pohled za hranice – dva odlišné světy, Arménie a Finsko

Jindřich Chlapek, Jaakko J. Ilvonen, č. 3/2024, s. 17-20, pro předplatitele

Odkaz Josefa Vavrouška je dnes dvojnásobne aktuálny

Mikuláš Huba, č. 3/2024, s. 28-31

Ubývá u nás ptáků?

Alena Klvaňová, č. 2/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33, pro předplatitele

Přírodní řeky jako překvapení Polska

Roman Barták, č. 2/2024, s. 34-35

Návrat vlčího zpěvu Jaroslava Monte Kvasnici

Jiřina Lacinová, č. 2/2024, s. 44-45

Obnova krajiny po těžbě: hledání společné řeči


Olga Lepšová-Skácelová, č. 5/2013, s. 1
Most.
Most. Foto Stanislav Štýs

Těžba nerostných surovin je v obecném povědomí aktivitou, která krajinu devastuje, ochuzuje o přírodní a estetické hodnoty. Rekultivace krajiny po těžbě je pak většinovou veřejností nazírána jako obnova úrodné země, ať již polí anebo produkčního lesa. Tímto směrem se skutečně rekultivace v souladu s proklamací samozásobitelství zemědělskými produkty po desetiletí ubíraly. Setrvačnost lidského myšlení nahrává umělému prodlužování životnosti tohoto trendu. Přitom tradičně zemědělsky obhospodařovanou půdu průběžně přenecháváme napospas investorům a developerům a na polích s nejlepší bonitou rostou jako houby po dešti nákupní střediska, sklady i sídelní kaše novodobých příbytků. Myšlenka přirozené obnovy či usměrňované sukcese oproti technickým rekultivacím „ve jménu živočišného druhu Homo sapiens“ dobývá pozice jen zvolna. Navíc paradoxně i v současné napjaté ekonomické situaci stále vítězí finančně náročné technické zásahy nad úpravami blízkými přirozené obnově. Matka Příroda totiž pracuje zadarmo a do veřejných výběrových řízení nemůže vstoupit.

Třeba však připomenout, že ne všechny stopy po dobývání masa a kostí Matky Země krajinu hyzdí. Zalovme v paměti: skoro každý z nás byl v dětství nebo trampském mládí fascinován tajemnou krásou lomů či jezírek v důlcích po povrchové těžbě rud a i dnes si zaplave raději v pískovnách či štěrkových jezerech než v rybnících či přehradách. Lomy, které unikly pozornosti napravovatelů krajiny a jejich snahám odstranit tyto rány (a předtím je využít k odložení nepotřebného, tedy jako skládku), často vrostly do krajiny a poskytly útočiště rostlinným i živočišným druhům, které v krajině plošně přetížené živinami neobstojí. Vytvářením pestré mozaiky mikrostanovišť terénními úpravami již při dotěžování je krajina obohacena, jak dokládají příklady uvedené v tomto dvojčísle. V přípravě vytěženého prostoru pro nástup přírody se otevírá prostor pro společné úsilí dvou zdánlivě nesmiřitelných táborů.

Projděte se s Veronikou krajinami pozměněnými těžbou. Seznamte se se stanovisky odborníků z různých odvětví i názorových pólů (stran) a s nejrůznějšími oblastmi, lokalitami a s životem, který na dříve vytěžená území pronikl. Třeba zde získáte inspiraci, které neznámé a přitom blízké krajiny navštívit.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu