VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Státní firmě PGE se už více než dva roky nedaří získat jediné povolení k povrchové těžbě uhlí v západním Polsku. Nástroje, jak mohou občané zasáhnout do schvalování projektu, jsou v Polsku podobné jako v České republice, ale fungují účinněji.

Povrchová těžba uhlí a otevření elektrárny v západním Polsku, v těsné blízkosti měst Gubin a Brody, by měla přímý dopad asi na 2 000 lidí. Zhruba deset malých obcí by muselo být zbouráno a jejich obyvatelé přesídleni. V cestě záměru stojí také nejméně tři oblasti vyhlášené jako Natura 2000.

Investorem projektu je státní firma PGE, která žádá příslušná povolení od politiků a státní správy. Proces povolování provází typické nešvary, které známe z podobných případů v České republice - silný politický tlak, „nezávislá“ odborná komise složená hlavně z obhájců těžby, brainwashing občanů, očerňování odpůrců v médiích, šikana samosprávy nadřazeným subjektem, snahy o prosazení projektu salámovou metodou, obcházení zákonů, právní kličky a podobně.

Starostům dotčených obcí, koalici obcí Rozwój Tak - Odkrywki Nie a místním občanům pomáhá polská organizace Eko-Unia. Právní podporu případu poskytuje od roku 2010 Ekologický právní servis (EPS), který v loňském roce otevřel pobočku v Krakově. Pro EPS je tento případ součástí systematické snahy změnit směřování energetiky Evropské unie směrem k většímu využívání obnovitelných zdrojů. Polsko, z více než 90 % závislé na uhlí, je v této snaze jednou z klíčových zemí.

Místním samosprávám a občanům pomáháme využít jejich právní nástroje a zapojit se do schvalování projektu ve fázi územně plánovací a v procesu environmentálního povolování.

Podobně jako v České republice jsou i v Polsku tři úrovně na sebe navazujících územních plánů - celostátní, regionální a místní (u nás tomu odpovídá politika územního rozvoje, zásady územního rozvoje a územní plány obcí). Projekt povrchového dolu a elektrárny se musí postupně objevit ve všech, aby bylo možné získat příslušná povolení a zahájit těžbu. Investor se za pomoci státních úřadů snaží projekt naráz dostat do územních plánů všech úrovní.

Polská vláda zahrnula projekt do celostátního územního plánu Koncepcja przestrzennego zagospodarowania kraju (KPZK). Schválení celostátního územního plánu s projektem těžby jako strategickou prioritou otevírá cestu protlačení těžby do regionálních i místních plánů.

Společně s místními sdruženími a koalicí dvacítky obcí jsme KPZK napadli a jeho schvalování odložili o více než rok. Polská vláda však nakonec, i přes řadu fundamentálních a procesních výhrad, KPZK přijala. V září jsme proces napadli u polského ústavního soudu a připravují se také stížnosti na špatnou implementaci evropského a mezinárodního práva k Evropské komisi a Výboru pro dodržování Aarhuské úmluvy.

Současně byly také zahájeny procesy, jejichž cílem je zanést projekt do regionálního územního plánu - Wojewódzki plan zagospodarowania przestrzennego (WPZP). Místní úřady sice na základě našich námitek uznaly, že proces obsahuje chyby, odmítly však na jejich základě plán zrušit. WPZP proto napadáme u správního soudu, kde poukazujeme zejména na chybějící analýzu dopadů na životní prostředí, chybějící dokumentaci k plánované elektrárně, a také na to, že projekt nemá oporu v nadřazeném územním plánu.

Zahrnutí projektu do místního územního plánu se podařilo zastavit a obhájit zrušení procesu před soudem. V místním územním plánu se tedy v současné době s těžbou nepočítá a na území, kde by se měl nacházet, je dokonce povolena výstavba větrných elektráren.

Decyzja o środowiskowych uwarowankowaniach (DSU) je dokument, který by se dal přirovnat k posouzení vlivu na životní prostředí - EIA, kterým v České republice musí projít velké projekty. Rozdíl je v tom, že stanovisko EIA nemá povahu závazného rozhodnutí, zatímco DSU je bezprostředně soudem přezkoumatelné povolení.

Investor o povolení požádal v červenci 2011, bez něj nemůže získat licenci k těžbě. Zahájili jsme spolupráci s německými organizacemi Grüne Liga a Greenpeace a pomohli zapojit dotčené německé komunity do takzvaného přeshraničního posouzení. Povolovací proces tak stále běží.

Po více než dvou letech se díky efektivnímu zapojení místních komunit nepodařilo investorovi získat ani jediné povolení a posunout projekt dál směrem k realizaci. Fungování úřadů, soudů a vymahatelnost práva je totiž v Polsku na lepší úrovni než v České republice, kde jsme se mnohokrát setkali s tím, že soudy začaly dávat za pravdu odpůrcům a rušit nezákonná povolení až ve chvíli, kdy už stavba dávno stála.

Eliška Bartošová
Frank Bold (dříve Ekologický právní servis)

Více informací o přejmenování EPS naleznete na www.eps.cz