VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Budování oázy

Lom svaté Anny leží na okraji nové zástavby v Táboře-Měšicích v prostředí nově rozvíjené suburbie pod místní vodárnou na ploše necelých 4 500 čtverečních metrů. Lom je vyvinut ve zvětralých biotiticko-silimanitických rulách širší kontaktní zóny středočeského plutonu. Těžba v lomu podle údajů místních lidí skončila zhruba v době 2. světové války, ale podle charakteru porostu se dá usuzovat, že v mělčí severní části lomu k tomu došlo i dřív. Místní nepříliš kvalitní ruly byly využívány jako méně hodnotný stavební materiál a jako podklad při budování silnic. Z geologického hlediska lom nepředstavuje žádnou výraznou hodnotu, ale v kontextu okolní suburbánní krajiny se jedná o cenné místo s charakterem biocentra i významného krajinného prvku. Především jsou v lomu zastoupena 2-3 jezírka (třetí je vysychavé), dále stanoviště typu skalních stěn a v západní části území i teplomilné trávníky na písčitě rozpadlých rulách. Lom je porostlý křovinami i náletovými porosty včetně dubů, ovocných stromů i starých vrb.

Lom jako biocentrum

V lomu doporučuji neprovádět žádné větší geomorfologické úpravy, maximálně vyčištění části jednoho jezírka, aby v lomu existovala vodní stanoviště o rozdílné hloubce až po vysychavé louže. Z hlediska krajiny, ale rovněž entomofauny (soubor druhů hmyzu obývajících určité území, pozn. redakce) a vyšších rostlin nejvíc ze všeho pozorujeme mizení otevřených, proschlých a teplých stanovišť. Navrhuji proto, aby došlo k vyčištění lomu od většiny tenkých náletových dřevin, ale aby zůstaly ponechány zejména duby s cílem nechat jich několik dorůst do velkých solitérních stromů.

Staré rozpadající se vrby je vhodné ponechat samovolnému vývoji. Na rozdíl od dřívějších postojů ochrany přírody bych rovněž ponechal skupinu akátů při vstupu do lomu, protože se pěkně vyvíjejí tvary jejich stárnoucích korun. Rovněž bych ponechal větší borovici v čelní skalnaté stěně a několik planých jablůněk, které slouží v zimě jako krmivo pro ptáky.

Podstatně bych omezil křoviska, a to zejména v místech, kde na povrch vystupuje skalní podloží - to je vhodné nechat odkryté. Pocit lomu je vždy spjat s pocitem odkryté skály. Je proto vhodné vyčistit zejména čelní stěnu s vyšší skálou a navazujícím drobným suťovým polem. Západní stěnu lomu mezi vstupem do lomu a čelní stěnou tvořenou nízkými skalkami a prosychavými trávníky považuji za potenciálně přírodně nejhodnotnější a doporučuji zde, pokud to bude možné, zavést režim „skalní stepi“ s důsledným odstraňováním křovin. Skupinu křovin bych naopak kvůli ptákům nechal při vstupu do lomu a nejméně na dvou místech v lomu. Vhodné jsou trnky a šípkové růže.

Lom jako komunitní centrum

Dá se očekávat, že lom bude během příštích deseti let prakticky zcela obklopen novou zástavbou a tehdy začne čím dál víc plnit funkci nejenom přírodního, ale i komunitního prostoru, pokud tyto aktivity budou majitelem pozemku dovoleny, což je možné v případě jeho dobré vůle zařídit např. formou obecně prospěšné společnosti, kdy do lomu mají vstup registrovaní členové. Z hlediska přírody nevadí pálení ohňů, jízda na kole či rekreace, pokud je to omezeno na již stávající loučku o ploše sotva desetiny plochy lomu a na cestičku napříč lomem. Po provedení zoologického průzkumu bude zapotřebí stanovit, zda by zde měli volně pobíhat psi (hájená hnízdní doba).

Z dalších úprav je možné si představit vyhlídku s lavičkou zhruba v polovině východní stěny lomu na jeho horním okraji, dále umístění větších kamenů jako brány, vyskládání suché zídky jako útočiště pro hmyz a ještěrky a další úpravy, na kterých se zejména děti mohou naučit, jak citlivě zacházet s přírodou - například vytvoření hadince, tedy hromady staré trávy a klestí, které je vyhledáváno užovkami a slepýši. Prostor rovněž v jinak sterilním prostředí suburbie unese sochu nebo jednu či dvě ukázky umění ve volném prostoru.

Poblíž dnešního ohniště je možné umístit několik kamenů, na kterých se dá sedět, pozorovat ptáky, kreslit, přednášet apod.

Lom pro čolky, ohňostroje a špekáčky

Lom svaté Anny je zajímavý tím, že je průměrný jako většina lomů na celé Českomoravské vysočině, a přesto se jedná o jedno z přírodně nejbohatších a nejzajímavějších míst celé okolní krajiny, která nezadržitelně směřuje do podoby suburbie. V suburbii není na přírodu, ale ani na psy a setkávající se lidi moc místa, takže jsem v tomto případě navrhl jakýsi smíšený ekologickokomunitní model, kdy na jednom místě máme čolky, měcháč písečný a staré stromy a hned vedle místo na silvestrovské ohňostroje a opékání špekáčků.