Čtení na tyto dny

Strom

na cestě k nebi
potkal jsem hlas větru

našel jsem svou píseň
ale podzim
mi vzal listí

našel jsem svou píseň
ale podzim
mi vzal řeč

(Jan Tluka) 

Archivované články z čísla 4/2023

Pěšky s knihou krajinou a životem (editorial)


Pavel Klvač, č. 4/2023, s. 1
Červnová pěší pouť z mých rodných Drnovic do nedalekých Křtin je pro mě jedním ze zásadních dnů v roce. Poslední léta už nás putuje hrstka, většina drnovických farníků dorazí k Santiniho chrámu autem. My pěší vyrážíme v pět...

Když horizontálu cesty protne vertikála, pak se cesta stává poutí


Josef Kroutvor, Pavel Klvač, č. 4/2023, s. 2-3
Drobné knížky esejů a veršů Josefa Kroutvora (*1942) mám dlouhá léta po ruce. Každý nový knižní přírůstek autora v poličce domácí knihovny je pro mě svátkem. Autor v jistém smyslu naplňuje moji představu archetypu poutníka. Sledovat...

Proud pouti, proud mysli


Martin Nawrath, č. 4/2023, s. 4-6
Ve svém věku již čas od času nechávám své kroky našlapovat pomaleji. Možná tělo mých nohou ví lépe než já, jakými rychlostmi v této životní etapě kráčet. Hlava dál ráda osahává terén pouti v mapě, zvažuje varianty, hledá...

Co je pouť?


Jan Hanák, č. 4/2023, s. 6
Jedna noha míjí druhou, jedna je ve vzduchu a druhá spojená se zemí, jedna má ideály a vizi a druhá stojí pevně, hmota na hmotě. Posvátné vychází z přirozeného, učil ve vrcholném středověku Tomáš Akvinský a vyhraňoval se tak vůči...

Cesta k branám fridnavským


Stanislav Hausvater, č. 4/2023, s. 7-10
Všechna místa popsaná v této stati jsou skutečná, jsou však opředena jako celý příběh snovým závojem. V roce 2005 rozhodl jsem se, že skrze brány fridnavské vstoupím do města, kde se narodil Spasitel, do Bethlehemu. Není lehké najít...

Krok za krokem Evropou


Ondřej Vlk Herzán, č. 4/2023, s. 11-13
Co spojuje pěší poutě z Moravy až na konec světa, z Vysočiny k Baltskému moři nebo napříč středomořskými ostrovy a biblickou krajinou? Jdu. Krok za krokem, den za dnem. Nohy klapou po krajnici. Udusanou polní pěšinou. Lesní stezkou,...

Mívají vaše pěší putování krajinou charakter pouti? V jakém smyslu?


Pavel Klvač, č. 4/2023, s. 15-17
Anketu na téma pěšího putování a pouti připravil a otázku pěti více či méně známým osobnostem/respondentům položil Pavel Klvač. Petr Čermáčekbásník Budu-li chápat poutí cestu, která vede na místo, mající pro mne zvláštní...

Jsou cesty kamenů, květů a v nich návrat (krátká potulka rodnou i domovskou Vysočinou)


Miloš Doležal, č. 4/2023, s. 18-21
I. „Za Herálcem na silnici jsou veliká Boží muka, pak rudá opona tajemství za portálem hvozdu, u Radňova mlčenlivé štěpnice.“ Konkrétní výseč krajiny s cestou, křížem, hvozdem, stromovím a tajemným obzorem…...

Života pouť se smrtí. O trvale nedoceněné práci


Michal Bartoš, č. 4/2023, s. 23-25
Tady mi nedávno Lenka řekla: „toto je náš ráj“. Neprotestoval jsem. Dnes jsem tu byl sám. Z Lipinky většina lidí směřuje k bájnému Bradlu, já to mám raději tady, na opačné straně. I dnes. Po průchodu lesem k Pískovu,...

Kámen u cesty aneb o sběratelství


č. 4/2023, s. 23-25
Sběratelství spontánní původní tvorby je svým způsobem klikatá cesta, putování do neznáma za pouze tušenými a nejistými objevy, k nimž nás může přivést široká cesta nebo také nenápadná odbočka z ní, stejně jako téměř...

Pohádka o standardizované biodiverzitě aneb jak příroda nedostala dotaci


David Veselý, č. 4/2023, s. 33
Za devatero horami a devatero řekami bydlela Příroda. Vedlo se jí celkem dobře, voda zurčela, ptáčci šveholili a motýli poletovali po loukách. Občas se ale i v této idylce objevil nesoulad, někdy tak dlouho nepršelo, že voda v potocích...

Někdy mě prostě obraz předejde (rozhovor s Petrem Veselým)


Petr Veselý, Petr Čermáček, č. 4/2023, s. 34-37
NOCI // Rozezvonit kovadlinu / v dílně pod sebou / přečíst Heaneyho a Cadelovu Kovárnu / Přepsat dveře dovnitř tmy / na rubu papíru zprávy z urologie // 3. 9. 2015Bydlíš v domě, ve kterém měl tvůj děda kovárnu. Skončila jen pár let po...

Pouť na Svatou Horu I


Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31
První část textu o Svaté Hoře Athoské nebo Athonské, jak bývá v české starší tradici také nazývána (tak o ní psal český učený mnich Sáva Chilandarec, jenž žil v klášteře Chilandar na Svaté hoře od roku 1881 až do své smrti v...

Ždánický les na rozcestí


Zuzana Veverková, č. 4/2023, s. 38-40
Jihovýchodně od Brna se rozléhá Ždánický les, který spolu s navazujícími Chřiby tvoří celek Středomoravské Karpaty. V celorepublikovém měřítku se jedná o nepříliš známý les, v regionu má však velký význam. Okolní krajina je...

Dobře utajená sója


Renata Placková, č. 4/2023, s. 41
Začnu chvalozpěvem: Sója je nenáročná na pěstování, má výborné výživové hodnoty a celkem žádnou chuť. Díky poslední vlastnosti je hitovkou hlavně bezmasé (a ještě více bezmléčné) kuchyně. Tofu je starší než křesťanství,...

Otevírání Pandořiny skříňky?


Jaromír M. Kvasnica, č. 4/2023, s. 42-43
Kde najdeš lidi, najdeš problémy.Martina Skala, To je má země - Dinétah Počátek letošního máje nebyl ve znamení otvírání studánek, nýbrž ve znamení pootevření Pandořiny skříňky. Ve čtvrtek 4. května 2023 mi kamarád Roman P....

Tisíc a jedno slovo o Náčelníkovi


Roman Frühauf, č. 4/2023, s. 44-45
V naší zemi máme tradičně silný vztah k cestování a poznávání okolního světa. Ve středověku i na počátku novověku to byli především šlechticové, kteří v královských nebo císařských službách konali diplomatické mise, vydávali...

Do stejné řeky můžeš vstoupit i dvakrát


David Veselý, č. 4/2023, s. 45
Náčelník. Rozhovor Aleše Palána s Miloslavem Nevrlým, nakladatelství Kazda, 2023 Někdy je lepší se neohlížet zpátky. Triky ve filmech, na které jsme v dětství zírali s otevřenou pusou, se dnes divně trhají a působí málem směšně....

Miloslav Nevrlý: souznění s přírodou i lidmi


Jiří Poláček, č. 4/2023, s. 46-47
Dne 29. října 2023 se dožil devadesáti let zoolog, ochránce přírody, skaut, spisovatel a tulák po horských krajinách Miloslav Nevrlý. Narodil se v Praze, kde také vystudoval reálné gymnázium (1944-1952) a Přírodovědeckou (tehdy Biologickou)...

Krokodýli nilští už na Mniší hoře nežijí


Eduard Stuchlík, č. 4/2023, s. 48-49
Velké druhy krokodýlů chovala brněnská zoo již v 50. letech 20. století v takzvaném provizorním viváriu. Krokodýl nilský, nejznámější a největší druh z čeledi plazů krokodýlovitých, tehdy mezi nimi nebyl. Skupina krokodýlů nilských,...

Antonín Kostka: Krajinou karpatského ticha


Ivo Dostál, č. 4/2023, s. 49
Antonín Kostka není našim čtenářům neznámý. Jeho fotografie i texty najdeme v řadě čísel, v sídle Veroniky měl také výstavu svých fotografií a je zastoupen fotografiemi i svým textem v naší jubilejní publikaci Krajiny srdce (2016). V...

Profesorka pestrá, zelená a moudrá. Laudatio Haně Librové


Pavel Klvač, č. 4/2023, s. 51-52
Měl jsem štěstí, že mi osud podstrčil v pravý čas správnou knihu. U přijímacích zkoušek na obor sociologie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity se nás v polovině devadesátých let sešlo v ruce s knihou Pestří a zelení od...

Zelená perla 2022 – s řekami ve městě bývají prý potíže


Miroslav Patrik, č. 4/2023, s. 51
Děti Země v pátek 30. června 2023 na základě hlasování osmdesáti dvou členek a členů odborné komise z celkových devadesáti čtyř zveřejnily výsledky 28. ročníku ankety o antiekologický výrok Zelená perla. Veřejnost zaslala dvacet šest...

Ouhorlík, chaluha a orel stepní se objevili na Moravě


Jiří Šafránek, č. 4/2023, s. 52
Ornitologové na Moravě letos pozorovali tři velmi vzácné ptačí druhy, které málokdo z nich někdy předtím viděl. Jde o orla stepního, ouhorlíka černokřídlého a chaluhu malou. Orel stepní je doma rozlehlých pláních na sever od...

Labuť černá v Tovačově


Jiří Šafránek, č. 4/2023, s. 3 obálky - dole
csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu